Z čeho se šije oblečení - nylon

Používá se v čisté formě i jako přísada k jiným vláknům. Historie vzniku nylonu se podobá zápisu v černé kronice. Umělé vlákno, které doslova … změnilo svět. (délka blogu 8 min.)

Naleznete ho v každém supermarketu, obchodu s oblečením a dokonce i v baumarktu. Život bez nylonu si dnes už nedovedeme představit. Jak by na to asi reagoval jeho vynálezce? 

Jmenoval se Wallace Hume Carothers. Byl to americký vědec, který pracoval pro firmu DuPont. Koncem února 1935 se mu podařilo vyřešit na tehdejší dobu obtížný problém, syntézu vysokomolekulárních polymerů. 

Umělé polymery

... jsou dlouhé molekuly, skládající se z mnoha opakujících se úseků. V podstatě kopírují přírodu - k přírodním polymerům patří například proteiny, které se skládají z mnoha aminokyselin, ale také celulóza a škrob. 

Nový syntetický materiál dostal název polyamid 6,6. Pod názvem nylon se začal vynález využívat ale až o tři roky později. 

Vynálezce se obrovského triumfu nových umělých vláken nedožil. Wallace Hume Carothers totiž trpěl psychickou poruchou a těžkými depresemi. Byl přesvědčen, že ve všem ve svém životě selhává … a spáchal sebevraždu. To bylo paradoxní hned z několika důvodů. Carothers publikoval 62 vědeckých prací a obdržel 69 patentů. Od roku 1929 byl spoluredaktorem významných chemických časopisů. Byl prvním průmyslovým chemikem, který se stal členem Národní akademie věd. Kdyby si mohl dnes prohlédnout náš svět, byl by možná o něco více hrdý na to, co pro lidstvo udělal. 

Kapron a perlon

Ve stejném roce, v jakém se na trhu objevil nylon, přišel na svět také polyamid 6, který je svým chemickým složením s nylonem příbuzný. Nezávisle na americkém objeviteli ho syntetizoval německý chemik Paul Schlack. Materiál dostal název polykaprolaktam. Textilnímu vláknu, vyrobenému z polykaprolaktamu, se říkalo perlon. Vynález se po válce dostal i do bývalého SSSR. Tam se vláknům z tohoto zajímavého materiálu říkalo pro změnu kapron. 

V podstatě se jedná o nylon, který se ovšem liší nižším bodem tání. Nylon, perlon a kapron jsou tedy vlastně … nevlastní bratři, kteří našli využití při výrobě podobných výrobků. 

Výroba nylonu

Nylon, perlon i kapron se sice vyrábí z různých výchozích surovin, výroba vláken ale probíhá podobně. Ze zkapalněného hotového materiálu (taveniny) se vytahuje dlouhé vlákno. To následně tuhne a navíjí se na cívku. 

Často se můžete setkat s údajem, který vyjadřuje vlastnost nylonu… den. “Den” udává hmotnost nitě v gramech na 9 km její délky. V textilním průmyslu se také používá označení tex. 1 tex je hustota vlákna, při které 1 km jeho délky váží 1 g.

Komerční výroba nylonu začala v roce 1939. A hned jeho první využití bylo doslova nepřehlédnutelné. 

Začaly se z něj vyrábět punčochy, které dobyly svět. Dnes si asi jen těžko můžeme představit, jaký boom nylon vyvolal. V prvních letech po svém uvedení na trh byly nylonové punčochy dražší než jejich soupeřky z přírodního hedvábí. Byl také prestižnější. 

S výrobou nylonových punčoch byl ale brzy konec. 

Vlastností nového materiálu si všimla armáda. Začala druhá světová válka a všechny kapacity pro výrobu nylonu se zapojily do armádní výroby. Z nylonových  látek “tenčích než pavučina a pevnějších než ocel” se začaly šít padáky a plést lana. 

Dnes se 100% nylon používá hlavně pro průmyslové účely. Vyrábí se z něj tak různorodé předměty jako kartáčky na zuby nebo třeba hmoždinky. Oblečení a domácí dekorace se naopak většinou šijí z látek, ve kterých je směs jiných vláken, ke kterým se nylon jen přidává. Směsová látka si pak ponechává vlastnosti většinových vláken, dostává ale také do vínku přednosti nylonu: robustnost a odolnost. 

Nylon najdete například v materiálu jménem ripstop, cordura nebo spandex. 

Nylonová látka

Po skončení války se v USA vrátil nylon zpět do obchodů s oblečením. Poptávka po nylonových punčochách rostla doslova geometricky a DuPont vyšel vstříc zákazníkům tím, že se firma zaměřila na punčochy a spodní prádlo. 

Po nějaké době ovšem nadšení trochu opadlo. Při hromadném používání nylonových látek se ukázalo, že je oblečení z čistého nylonu při nošení nepříjemné. Neabsorbuje vlhkost, majitel se v něm potí. Na jeho povrchu se navíc generuje statická elektřina. Látky nebyly většinou ani dostatečně elastické. 

Výrobci si samozřejmě pospíšili, aby nevýhody látek odstranili - a tak se na trhu objevily směsové tkaniny nylonu a bavlny, polyesteru a elastanu. 

Nylon je ale důkazem toho, že i nevýhoda … někdy není na škodu. Nízká schopnost propouštět vlhkost umožňuje použití látek z tohoto vlákna na šití svrchního oblečení, například sezónních bund. Vzhledem k tomu, že se nedotýkají přímo kůže majitele, nejsou při nošení tak nepříjemné jako čistě nylonové spodní prádlo. Pozitivní je také fakt, že se nylon snadno čistí a po vyprání se nemusí žehlit. Vzhled nylonových výrobků se nemění ani po praní. Tkanina je odolná proti deformaci, vytahování, nebo proděravění.

Čím se dnes konkrétně vylepšuje nylonová látka?

Běžná nylonová tkanina je pevná a nepoddajná. Aby byla příjemná při nošení, je potřeba k vláknům přidat komponentu, která ji dělá elastickou. Tou bývají roztažitelná polymerová vlákna. Sama o sobě nejsou taková vlákna moc pevná - a tak se s nylonem výborně doplňují. 

Lycra

Snad nejznámější elastické vlákno, známé jako lycra, bylo poprvé vyrobeno v roce 1959 společností Invista. Lycra je obchodní název pro elastan vyráběný společností Invista. Elastan můžete znát i pod názvem spandex.

Nylon s lycrou se nejčastěji používá ve sportovním oblečení. Na etiketě takového oblečení bude s největší pravděpodobností nápis: Polyamid 80%, Ly?ra 20% nebo Nylon 80%, Lycra 20%.

Jiným způsobem, jak dodat nylonu elastičnost, je mimochodem úprava samotné geometrie vlákna. Je pak zvlněné, takže funguje jako pružina. 

Možná jste se setkali s názvem ripstop. Látky s touto úpravou jsou velice odolné proti roztržení. Pevnost látky se zvyšuje tím, že do ní vetkají hustší a pevnější nitě. Aby látka nebyla příliš těžká, nacházejí se výztužné nitě v pravidelných rozestupech. Díky tomu se na látce vytvoří plastický „kostkovaný“ vzor. V praxi to pak znamená, že i když se taková tkanina poškodí, díra se s největší pravděpodobností omezí jen na postižený úsek a látka se neroztrhne po celé délce.

Vynálezce nylonového vlákna si dal patentovat také materiál s názvem Cordura. Jedná se o velice pevný a odolný typ tkaniny. Přestože je Cordura ® registrovaný obchodní název, můžete se dnes setkat s názvem Cordura u všech běžných pevných nylonových látek. 

Vzhledem k tomu, že se nylon používá pro outdoorové materiály, je často požadováno, aby odpuzoval vodu. K tomu se používá potažení vlákna tenkou vrstvou polyuretanu nebo silikonu. Takové tkaniny se používají například pro výrobu stanů. 

Polyuretan se přitom obvykle nanáší na vnitřní povrch látky. Tloušťka povlaku je pak zodpovědná za kvalitu. 

Silikonem potažený nylon naopak odpuzuje vodu díky velmi nízké smáčivosti silikonu. Silikonizovanou látku poznáte podle toho, že je obvykle lehčí než nylon potažený PU a je kluzká na dotek.

Jak se starat o nylon 

Nylon nemá rád teplo. Nehoří sice, ale taje už při teplotě těsně nad 200 stupňů. Dá se tedy poškodit příliš horkou žehličkou. 

Nemá rád také dlouhodobé vystavení ultrafialovému světlu. Když se nachází delší dobu na slunci, může se roztrhnout jako list papíru. 

Ani při praní nemá nylon rád přílišné teplo. K vyčištění stačí 30 °C a běžný prací prášek. 

Mastnou skvrnu, která se zažrala do látky, nemáme trápit speciálními přípravky. Pokud obsahují chlor, mohly by látku poškodit. Mastnota se dá odstranit saponátem na mytí nádobí. 

Výše zmiňovaný vliv UV záření je také důvodem, proč by se látky z nylonových vláken měly sušit ve stínu a ne na přímém slunci.