Vzkříšení pravlka obrovského - zázrak nebo ohrožení biosféry?

Co se stane, když ambice tvůrců a možnosti moderních technologií překročí hranice smysluplného? Vzniká právě Jurský park? (délka blogu 3 min.)

V poslední době byly genetické technologie zdokonaleny takovým způsobem, o jakém se nám dřív ani nesnilo. Pomocí techniky nazývané CRISPR-Cas9 se dá například v genetické informaci organismů vyhledat konkrétní místo a v tomto místě do DNA zasáhnout. Proto se někdy principu této metody říká molekulární nůžky.

To dává vědcům možnost manipulovat DNA. A nejen vědcům. Americká společnost Colossal Biosciences si například dala za úkol vzkříšení dávno vyhynulých druhů. Vědecká komunita byla nejdřív skeptická - dnes se ale už otevřeně staví proti jejím projektům. Co vlastně takovou reakci způsobilo? Byla to zpráva o tom, že se firmě podařilo oživit pravěkého vyhynulého pravlka obrovského.

Pravlk obrovský

Pravlci obrovští byli pravděpodobně největšími divoce žijícími psovitými šelmami. Tento vyhynulý druh obýval Severní Ameriku před zhruba 1,8 milionu až 8 tisíci roky před naším letopočtem. Dospělí pravlci vážili v průměru 65 kilogramů, což je asi o 30 % více než je průměrná váha dnešních vlků. Pravlci byli ovšem navíc ještě mnohem mohutnější, s širokými lebkami, silnými čelistmi a samozřejmě také dobře vyvinutými zuby, které jim umožňovaly rozdrtit kosti kořisti, podobně jako to dělají dnešní hyeny.

Vědecké výzkumy poslední doby naznačují, že pravlci obrovští nebyli přímými příbuznými dnešních vlků (jak se dlouho předpokládalo). Některé genetické analýzy naznačují, že by pravlk měl být vyčleněn do samostatného rodu Aenocyon. Společný předek tohoto rodu a rodu Canis žil před přibližně 5,7 miliony roků.

Jejich vyhynutí je spojováno s koncem poslední doby ledové a změnami v ekosystémech, které způsobily úbytek kořisti.

Vzkříšení nebo spíš mediální bublina?

Společnost Colossal Biosciences tvrdí, že díky pokročilým genetickým technologiím je schopna pravlka obrovského oživit. Ve skutečnosti samozřejmě nejde o doslovné vzkříšení. Podle jiných odborníků je tento proces spíše genetickou manipulací vlka než skutečným obnovením druhu. Přesněji - moderní technologie CRISPR-Cas9, která umožňuje editaci DNA, tu byla použita ke genetickému modifikování současného vlka (Canis lupus) tak, aby vykazoval některé vnější charakteristiky pravlka obrovského.

Vědci začali tím, že získali fosilní vzorky, konkrétně fragmenty zubu a kosti vnitřního ucha pravlka obrovského, které následně sekvenovali (přečetli a uložili do paměti počítače sekvence jeho DNA). Pak porovnali pravěkou DNA s DNA dnešního vlka. Díky tomu zjistili, které geny je nutné upravit. Patří k nim ty, které ovlivňují velikost těla, tvar čelisti, barvu srsti a dokonce i vokalizaci.

Bylo tedy vybráno 14 genů, které se podílejí na charakteristických fyzických vlastnostech, jako je velikost těla, síla čelisti a tvar hlavy. Dále byly upraveny geny moderního vlka, aby dosáhly výsledných změn. Vědci se přitom snažili vyhnout nežádoucím vedlejším efektům, jako je slepota nebo hluchota, které by mohly například vzniknout v případě, kdy by byly použity geny odpovědné za albinismus.

Upravený genom byl vložen do vajíčka vlčice. Tři štěňata (dostala jména Romulus, Remus a Khaleesi) odnosily náhradní matky - jednalo se o větší psí feny, protože se očekávalo, že i štěňata budou poměrně velká.

Výsledkem samozřejmě není pravlk obrovský, ale hybridní organismus – něco mezi dnešním vlkem a jeho dávným příbuzným. Jedná se spíše o geneticky upraveného vlka dnešního typu.

Genom pravlka obrovského se od dnešního vlka odlišoval zhruba pěti procenty. To je opravdu hodně - lidé se například od šimpanzů liší podobným způsobem. Pozměněním 14 genů se z vlka ještě zdaleka nestane vyhynulý pravlk obrovský, jsou si jistí vědci, kteří projekt kritizují.

Reklama a mediální bublina?

Máme právo zasahovat do přírody tímto způsobem? Někteří odborníci argumentují, že zdroje investované do těchto projektů by mohly být lépe využity na ochranu ohrožených druhů nebo obnovu přírodních lokalit, ze kterých byly vytlačeny. Při této příležitosti jistě každého napadne příklad orangutanů, kteří stojí prakticky na pokraji vyhubení.

Místo toho mrháme svými zdroji na mediálně atraktivní příběh - a marketing. Není divu. Mezi investory firmy Colossal Biosciences patří slavné osobnosti jako režisér Peter Jackson či spisovatel George R. R. Martin.

Peter Robert Jackson je novozélandský filmový režisér, producent a scenárista, trojnásobný držitel Oscara. Vytvořil trilogii Pán prstenů a Hobit a také mimo jiné film King Kong z roku 2005. George Raymond Richard Martin je americký spisovatel sci-fi a fantasy. Je považován za amerického Tolkiena.

Obrázek: Zdroj: D. Tenzler

Jedná se tedy spíš o reklamu na jejich projekty?

Právo na zásah do přírody?

Pravlk obrovský se od dnešního vlka lišil genetickou výbavou - žil ale také v dnes už neexistujícícm ekosystému. I kdybychom vytvořili geneticky podobného jedince, jeho role v přírodě by byla fatální.

Co by takový hybridní vlk lovil? Jak by to ovlivnilo existenci ostatních druhů? Stačí vzpomenout na škody, které způsobily v Austrálii kočky nebo na první pohled neškodní králíci. Dá se očekávat, že zvětšený vlk s bílou srstí rozhodně nebude tak neškodný jako králík.

Mláďata dnes žijí v utajení - v rezervaci v USA s rozlohou kolem 809 hektarů. Je prý dobře oplocená. Firma tvrdí, že zvířata nebudou vypuštěna do volné přírody. To si mimochodem mysleli i evropští chovatelé kožešinových norků… než přišli aktivisté a otevřeli jejich klece.

Veškerá věda se dá bohužel zneužít. I když klasická vědecká komunita bude nakrásně dodržovat etické principy, je pravděpodobné, že je to bude právě některá ze soukromých firem, která kvůli reklamě a honbě za senzací ohrozí stabilitu ekosystému a ještě to prodá lidem jako záchranu vyhynulých druhů. Naštěstí se zatím daří jen poškodit genom vlka tak, aby měl jiné vnější rysy. Skutečné pravěké predátory zatím nikdo vyrobit neumí.

^{Zdroje: https://colossal.com/, https://en.wikipedia.org/wiki/Dire_wolf}