Vulkány na Io

Když objevil Galileo Galilei pomocí svého jednoduchého dalekohledu Jupiterův měsíc Io, netušil, že se jedná o nejaktivnější měsíc Sluneční soustavy. Ve vesmíru ale nemusí být tento exotický měsíc výjimkou. (délka blogu 3 min.)

Io patří ke čtyřem tzv. galileovským měsícům obří planety Jupiteru. Všechny byly objeveny už ve středověku - přesněji 7. ledna 1610. Io je planetě nejblíže, Jupiterova gravitace ho tedy ovlivňuje nejvíc. Vědci předpokládají, že právě díky tomu na tomto měsíci pozorujeme intenzivní vulkanismus.

Sonda Juno

V roce 2011 odstartovala k Jupiteru vesmírná sonda Juno, kterou vypustila americká vesmírná agentura NASA. 4. července 2016 se dostala tato sonda na oběžnou dráhu Jupiteru. Koncem roku 2023 a začátkem roku 2024 se věnovala měsíci Io. Pořídila mimo jiné i sérii fascinujících snímků povrchu měsíce a objevila nově vzniklý vulkán. Jedná se o oblast s rozměry přibližně 180 kilometrů. Nacházejí se tu například také dva lávové proudy s délkou kolem 100 km.

Pro srovnání - na Zemi se sice také nachází velké množství vulkánů - ovšem k dosažení podobných rozměrů potřebují daleko delší dobu. Nový vulkanický komplex na Io totiž musel vzniknout v průběhu posledních tří desetiletí.

V roce 1997 kolem Io proletěla sonda Galieo - předchůdkyně mise Juno. Pořídila přitom snímky, na kterých dnešní vulkán chybí. Zato na loňských snímcích se dá identifikovat hned devět mraků, které jsou přisuzovány různým vulkanickým erupcím. Vědci předpokládají, že je způsobuje blízká obří planeta svým gravitačním vlivem. Slapové síly deformují povrchovou část měsíce - jeho kůru - a vyvolávají výbuchy sopek. K vysvětlení značné vulkanické aktivity měsíce Io není nutný dokonce ani rozsáhlý magmatický oceán pod jeho povrchem, usoudili vědci.

Na Io bylo objeveno přibližně 400 vulkánů - přičemž 150 z nich má být aktuálně aktivní. První snímky aktivní sopky na Io pořídila už výše zmiňovaná sonda Galileo v roce 1979. Další vesmírné sondy mají zkoumat měsíc Jupiteru v letech 2030 a 2031.

Měsíce s aktivními vulkány

I když se zdá být měsíc Io výjimečný, ve vesmíru by mohlo podobných souputníků obřích planet existovat velké množství.

Vědci mají podezření, že jeden takový vulkanicky aktivní měsíc objevili nedaleko hvězdy WASP-49A. To je hvězda podobná Slunci objevená pomocí projektu Wide Angle Search for Planets (WASP). V roce 2012 u ní byla nalezena planeta podobná Saturnu, která dostala jméno WASP-49 A b. Právě nedaleko této planety vědci objevili oblak sodíku, který díky svým vlastnostem nemůže pocházet ani z centrální hvězdy ani z obří planety. Předpokládá se, že by se mohlo jednat o následky vulkanické aktivity na exoměsíci planety WASP-49 A b. Vědci se chtějí jevu věnovat i v budoucnosti, protože během nedávných pozorování došlo jen k pěti tranzitům této oblasti přes hvězdný kotouč - a to nestačí k vyloučení jiných jevů a k potvrzení pozorování prvního vulkanického exoměsíce. Opticky se takový měsíc u planety, obíhající vzdálenou hvězdu, mimochodem pozorovat nedá. Na to je příliš malý.

^{Zdroj: https://meetingorganizer.copernicus.org/EPSC2024/EPSC2024-731.html, https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad6b29}