Vliv Marsu na naši planetu

Vědci prozkoumali vzorky materiálů, které pocházejí z hlubokomořských vrtů. Mohli tak prokázat dlouhodobé změny, ke kterým dochází na Zemi - díky vlivu Marsu. (délka blogu 4 min.)

Zdá se, že na naše klima má vliv nejen aktivita Slunce, ale také třeba chování sousedních planet. Dnes už nemáme pochyb o existenci tzv. Milankovičových cyklů, které přispívají například k tvorbě dob ledových. Tyto cykly se v praxi projevují jako dlouhodobé změny ročních období (stávají se extrémnější nebo naopak mírnější). Změny jsou způsobeny rozdíly v parametrech oběžné dráhy Země nebo sklonu zemské osy.

To ale nemusí být nutně jediný faktor. Vědci se věnovali vlivu, který má na Zemi naše sousední planeta, Mars. Působí jak na naše klima tak například na některé procesy, které probíhají v nitru oceánů.

Oběžná dráha Marsu není stabilní. Mírně se mění s periodou 2,4 milionů roků. To má nejspíš za následek mírnou změnu excentricity oběžné dráhy Země.

Cyklus změn souvisí s tzv. precesí bodů oběžné dráhy, konkrétně perihelu, tedy bodu, kdy jsou planety ke Slunci nejblíže. Tyto specifické body mění svou polohu a v průběhu doby se posouvají podél oběžné dráhy planety. Díky tomu se mění také síla, kterou na sebe obě planety vzájemně působí. Zemi pak tyto vlivy každých 2,4 milionů roků přiblíží trochu více ke Slunci, než je běžné.

Hlubokomořské vrty

Vědci vyhodnotili data z 293 hlubokomořských vrtů, které byly provedeny v různých oceánech. Hornina, kterou tvoří tyto vrty, je stará až 70 milionů roků - nabízí tedy dostatečně dlouhý časový úsek, aby se v něm daly vyhodnotit výše zmiňované změny.

Analýza vzorků ukázala, že existují opakující se fáze, ve kterých probíhala silná eroze, způsobená podmořskými proudy. Perioda změn odpovídá 2,4 milionu roků dlouhým cyklem vlivu planety Marsu. Podmořské proudy byly vždy nejintenzivnější v dobách, kdy byla dráha Země kolem Slunce nejexcentričtější. V takových obdobích se projevuje největší sezónnost počasí - největší změny v rámci ročních období, usoudili vědci. Klima na Zemi se pak v tomto období obzvláště silně otepluje.

Výjimky v cyklu

Za posledních 70 milionů let (prověřených hlubokomořskými vrty) ovšem existovalo také několik fází, ve kterých tento cyklus nefungoval. Není úplně jasné, jaké jevy to způsobily - diskutuje se o možném vlivu četných podmořských sopečných explozí, případně o dopadu komet.

Na vině mohou být i vesmírné faktory. Astrofyzikální modely naznačují, že během této doby došlo několikrát k chaotické (neperiodické) změně v parametrech planetárních drah ve vnitřní Sluneční soustavě. Právě to se mohlo projevit v jindy tak pravidelném cyklu Marsu.

Silné podmořské proudy navzdory teplému klimatu

Je zajímavé, že teplejší období se v historii naší planety kryjí s obdobími, kdy se pozorují silné podmořské proudy.

To je dobrá zpráva. Někteří vědci se totiž obávají, že by při změně klimatu a při oteplení planety mohly ustat hlubokomořské proudy, protože by je zabrzdil vliv sladké vody, která by se dostala do oceánu díky tání ledovců.

Vysvětlení by mohlo být jednoduché: když se klima oteplí, v atmosféře a oceánech se nachází je navázáno více energie. V mořích a oceánech se tím pádem bude tvořit silnější turbulence a proudění. Dnes existující hlubokomořské proudy by tedy mohly i navzdory oteplování planety zůstat stabilní. Vědci se budou tématu věnovat jistě i v budoucnosti a my se můžeme těšit na další zajímavé objevy.

^{Zdroj: Nature Communications, 2024, doi: 10.1038/s41467-024-46171-5}