Temná kometa, nebo sovětský vesmírný odpad? Záhada objektu 2005 VL1

Sledovali jste v posledních dnech osud ztracené kosmické sondy Veněra 8? Poté, co selhala a stala se neovladatelnou, dostala název Kosmos 482. Před pár dny se zřítila do Indického oceánu.

O tu ale v dnešním blogu nejde. V posledních měsících se v astronomické komunitě rozhořela debata o zvláštním objektu s označením 2005 VL1. Někteří vědci navrhli, že by mohlo jít o starší sestru objektu 482 - ztracenou sovětskou sondu Veněra 2 z roku 1965.

Jiní však tuto teorii zpochybnili. Co tedy o tomto objektu víme? A proč je jeho příběh tak zajímavý i pro nás, laiky?

^{Ilustrace: Zdroj: D. Tenzler}

Temné komety

Většina lidí si kometu představí jako těleso s jasným ohonem, který vzniká odpařováním ledu při přiblížení ke Slunci. Vědci ale v poslední době objevili skupinu objektů, které se pohybují podobně jako komety, ale žádný ohon nemají. Tyto objekty dostaly přezdívku temné komety. Jejich pohyb navíc často vykazuje drobné odchylky, které nelze vysvětlit pouze gravitací - na první pohled se zdá, že mají nějaký druh vlastního i když slabého pohonu.

Záhada objektu 2005 VL1

Jedním z těchto objektů je právě 2005 VL1. Zaujal vědce díky tomu, že jeho dráha vykazuje tzv. negravitační zrychlení – tedy pohyb, který neodpovídá jen působení gravitace. Někteří badatelé (Loeb a Cloete, Harvard) proto navrhli, že by 2005 VL1 mohl být ve skutečnosti starý vesmírný odpad, konkrétně sonda Veněra 2, kterou Sovětský svaz vyslal k Venuši v roce 1965.

Mise Veněra 2

Veněra 2 byla jednou z prvních kosmických sond vypuštěných Sovětským svazem v rámci programu Veněra, zaměřeného na průzkum Venuše.

Veněra 2 byla sovětskou kosmickou sondou, která byla vypuštěna 12. listopadu 1965. Byla určena k průzkumu planety Venuše a byla první sondou, která prolétla kolem planety. Sonda byla vybavena řadou přístrojů, včetně: fotoaparátu, který pořídil první fotografie Venuše, spektrometru, který měřil složení atmosféry Venuše, termometru, který měřil teplotu atmosféry Venuše, magnetometru, který měřil magnetické pole Venuše a radiometru, který měřil radiaci Venuše.

Po vypuštění se Veněra 2 dostala na eliptickou dráhu kolem Země a poté pokračovala směrem k Venuši. 27. ledna 1966 prolétla kolem Venuše a po příletu ztratila kontakt. Její osud zůstal neznámý.

Proč by mohlo jít o Veněru 2

Jedním z hlavních argumentů pro teorii Veněry 2 je dráha objektu. 2005 VL1 se v listopadu 1965 přiblížil k Zemi, což odpovídá startu Veněry 2. V únoru 1966 pak objekt míjel Venuši, stejně jako tehdejší sonda.
Dalším je jeho jasnost a odrazivost, tedy vlastnosti jeho povrchu. Jasnost objektu odpovídá předpokládané velikosti a povrchu sondy s reflexními solárními panely.
Náznakem je také jeho odchylka v dráze. Pozorované zrychlení by mohlo být způsobeno tlakem slunečního záření na lehkou a plochou konstrukci sondy.

Tlak slunečního záření

Sluneční světlo není jen světlo, které dobře známe z každodenního života. Nese s sebou i energii a tzv. hybnost. Když dopadne na určitý pevný povrch (zde například na solární panel), působí na povrch následně velmi slabá, ale měřitelná síla. Pro běžné asteroidy je tento efekt zanedbatelný, ale pro lehké a velkoplošné objekty, jako jsou družice nebo sondy, už může být změna dobře znatelná.

Nové důkazy: 2005 VL1 zřejmě není Veněra 2

Nadšení z možnosti, že jsme objevili ztracenou sovětskou sondu, však rychle zchladily výsledky dalšího průzkumu. Astrofyzik Jonathan McDowell pečlivě porovnal dráhy 2005 VL1 a Veněry 2 a zjistil, že se ve skutečnosti až tak dobře neshodují. Přestože se objekt v roce 1965 skutečně přiblížil k Zemi, jeho přesná trajektorie neodpovídá známým údajům o letu Veněry 2. Závěr zní jasně: 2005 VL1 není Veněra 2.

Přesto je téma zajímavé

Vědci už dávno ví, že musí být při určování původu nově objevených objektů velmi opatrní. Některé asteroidy nebo komety mohou být ve skutečnosti ztracené části raket nebo sond. Zároveň je toto téma napínavé a odhalení dalších osudů kdysi ztracených objektů je jistě i pro laické publikum zajímavé. Pokud totiž chceme chránit Zemi před potenciálně nebezpečnými objekty, musíme přesně vědět, co kolem nás létá - i proto je dobře vědět, kde se ztracené objekty nebo vesmírný odpad přesně nachází.

^{Zdroje: McDowell, J.: 2005 VL1 is not Venera-2 (2025), Odkaz, Odkaz}