Bezvadný článek. Ty animace jsou výborná věc. Průzkum velkých Jupiterových měsíců určitě přinese mnoho zajímavého. Doufám, že v té době budu ještě při smyslech.

Už je to jenom sedm let, dokonce bych řekla, že o tom ještě napíšu na idnes, pokud se něco katastrofálně nezmění v mezinárodní politice. Mějte krásný den, Milane, ať se vám hezky vydaří.

Všechno to strašně dlouho trvá. Až budeme chtít zkoumat okolní hvězdy, výsledky se dozví až naše vnoučata. Už abychom měli warpový pohon nebo něco podobného.

Díky za pěkný blog a mějte pěkný den, paní Dano.

Děkuju.

Mohli bychom začít tím iontovým. I když... pořád ještě spoustu věcí ve fyzice neumíme pořádně zařadit. Ani ten Warp bych nevylučovala... Jak to říkal "Q"? Když člověk ví, jak to funguje, je to vlastně úplně jednoduché.

Krásný den, Lumíre, mějte se moc hezky.

Jednou z možností, jak by sonda mohla u Jupitera zabrzdit s minimálními ztrátami paliva, je využití odporu Jupiterovy atmosféry. Nevýhodou je nutnost přesného navedení (hustota Jupiterovy atmosféry exponenciálně roste s výškou -zdvojnásobuje se každých cca 20 km), montáže tepelného štítu a odolnost sondy proti vzniklému přetížení.

Těch nevýhod je více, například v tom, že zmíněný hardware pro aerobreaking je v zásadě použitelný jen jednou. Je to prostě po většinu mise mrtvá hmotnost.