Rozdíly mezi lávovými trubicemi na Venuši, Marsu a Měsíci

Podzemní tunely vytvořené lávou najdete nejen na Zemi. Vědci je objevili i na Venuši, Marsu a Měsíci. Každé z těchto vesmírných těles jim však propůjčilo specifické vlastnosti. (délka blogu 3 min.)

Lávová trubice je podzemní dutina nebo tunel, který vznikl při sopečné erupci. Tekutá, řídká láva tekla po svahu štítové sopky a na povrchu proudu se díky kontaktu s okolím vytvořila pevná krusta. Ta funguje jako střecha a izoluje horkou lávu uvnitř kanálu. Láva tedy zůstává tekutá a stéká do níže položených oblastí, dokud nedojde k vyprázdnění kanálu. Prázdný prostor, který tak vzniká, je obvykle dlouhý stovky metrů až několik kilometrů a může být široký i desítky metrů. Na Zemi se lávové trubice nacházejí v místech s mírným sklonem (do 5°) a tam, kde je láva velmi tekutá, jako například na Havaji nebo na kanárském ostrově Lanzarote.

Rozdíly u Venuše, Měsíce a Marsu

Lávová trubice, kterou vědci nedávno objevili na Venuši, má unikátní vlastnosti dané tamním extrémním prostředím. Tlak kolem 90 barů a hustá atmosféra paradoxně urychlují tvorbu pevné krusty a umožňují vznik masivních tunelů. Na první pohled to zní nelogicky – při teplotě 460 °C by se mělo ochlazování vrchních vrstev zdát obtížnější.

Klíčem je však hustota atmosféry Venuše. Ta odvádí teplo od lávy mnohem efektivněji než řídký vzduch, a to i přes nízký teplotní rozdíl. Teplo se zde předává nejen vyzařováním, ale také konvekcí (prouděním). Naopak Měsíc, který nemá žádnou atmosféru, chladne pouze sáláním do vakua. V kombinaci s nízkou gravitací tam vznikají užší a ostřeji ohraničené dutiny. Mars se svou řídkou atmosférou a střední gravitací stojí někde uprostřed.

Obří rozměry Nyx Mons

Venušský tunel v oblasti Nyx Mons dosahuje průměru asi 1 km, s klenbou tlustou minimálně 150 metrů a dutinou hlubokou nejméně 375 metrů. Jeho délka se odhaduje na více než 45 km. To jsou rozměry, které daleko přesahují většinu pozemských i marsovských struktur.

[Image comparing sizes of lava tubes on Earth, Moon, Mars and Venus]

Na Měsíci a Marsu se průměry pohybují v řádech stovek metrů. Propadliny vchodů do tunelů jsou tam navíc díky absenci atmosférické eroze mnohem výraznější a snadněji detekovatelné. Na Venuši se musíme spoléhat na radarová data z mise Magellan nebo na budoucí mise jako EnVision a VERITAS, které je budou dále zkoumat.

Vulkanismus na různých planetách

Vulkanismus na Venuši je pro vznik lávových trubic optimální. Probíhá bez účasti vody, pod vysokým tlakem a v husté atmosféře, což brání explozivním erupcím. Láva se tak může klidně vylévat na povrch planety v mohutných proudech.

Měsíční bazaltový vulkanismus vytváří dlouhé, čisté proudy, ale kvůli chybějící atmosféře jsou tunely méně stabilní.

Na Marsu mohly být starší erupce poznamenány přítomností ledu v podloží, což vedlo k častějšímu kolapsu trubic. Ty, které zůstaly neporušené, mohou být dnes vyplněné sedimenty nebo dokonce zmrzlou vodou. To je ovšem dobrá zpráva. Dělá to z nich totiž zajímavé cíle - pro hledání stop minulého života.

Jaké tunely budou pro budoucí vědce nejzajímavější?

I když jsou lávové tunely na Venuši daleko prostornější a stabilnější, pro budování lidských základen zůstává nejvhodnější náš Měsíc. Důvody jsou čistě praktické a souvisejí s přežitím.

Na Měsíci (a Marsu) slouží lávový tunel jako dokonalý štít. Povrch Měsíce lidem znepříjemňuje život přítomností kosmického záření a nebezpečím pocházejícím z mikrometeoritů. Jakmile se ale osadníci schovají pod několikametrovou vrstu čediče, budou v bezpečí. Uvnitř tunelu se může udržovat stabilní teplota (kolem –20 °C), což je sice na pozemské poměry silný mráz, ale pro moderní technologie je mnohem jednodušší tento prostor vytopit než ho neustále chladit.

Na Venuši je situace méně příznivá. I když se osadníci nebo automatické sondy schovají do tunelu (například u hory Nyx Mons), pomůže je to ochránit jen před větrem a vlivem kyseliny. Teplota 460 °C a vysoký tlak budou samozřejmě i v tunelu. Technologicky bude daleko složitější udržet v takovém prostředí dlouhodobě obyvatelné prostory s pozemskou teplotou.

Měsíční a marsovské tunely mají ještě jednu výhodu. V jejich stínu by se mohly nacházet zásoby vodního ledu, který budoucí kolonisté potřebují k výrobě kyslíku a raketového paliva. Na Venuši je kvůli horku jakákoliv přítomnost vody v kapalném či zmrzlém stavu vyloučena.

^{Zdroj: Carrer et al., Nature Communications (2026), Odkaz}