Proč voda někdy požár spíš rozdmýchá než uhasí?
Je to vlastně paradox - voda, kterou většina z nás právem považuje za ideální látku, kterou se dá hasit požár, v jednom případě neštěstí dokonce vyvolá. Jako by se nám vesmír vysmíval a říkal “tak jednoduché to mít nebudete”. Proč se vodou požár oleje spíš rozdmýchá, zatímco voda, vylitá na hořící táborák, oheň uhasí? Za všechno může, samozřejmě, fyzika a její mladší sestra - chemie.
Fyzika a chemie hořící pánvičky
Může se to stát každému - člověk chce něco osmažit na oleji, v nevhodném okamžiku ovšem zazvoní telefon…
Na pánev si pak vzpomenete až v okamžiku, kdy začne pískat požární hlásič.
Instinktivně chceme sáhnout po konvici s vodou - abychom oheň uhasili. Existuje ale velká pravděpodobnost, že ho tím jen ještě více rozdmýcháme. Voda totiž působí právě v tomto případě jako kvalitní a efektivní urychlovač požáru.
Když překročí teplota oleje na pánvi 300 °C, začíná být situace nebezpečná. Začne nejprve silně kouřit - a pak vzplane jeho povrch jasným plamenem. Při této teplotě začne být organický materiál oleje ochoten k okamžité oxidaci - a k té využije kyslík, který mu dodává okolní vzduch.
Nikdy ale není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. A to tehdy, když hořící pánev polijete… vodou.
Voda, nalitá na horký olej, totiž předvede, kolik tepelné energie se v něm už stihlo nahromadit. Voda sama zvládne absorbovat poměrně velké množství tepla, když se sama ohřívá. Tím, že odčerpá velké množství tepla, by tedy teoreticky mohla olej ochladit a také uhasit, když by se tak dostal na teplotu nižší než takovou, která je potřeba k jeho hoření.
K tomu ovšem v praxi nedojde. Poklidné pohlcování energie funguje jen do okamžiku, kdy se voda sama zahřeje na 100 °C. Pak se mění na páru.
Přitom se stane to, co následně vyústí v úctyhodnou explozi. Pára má totiž daleko větší objem než měla voda v kapalném skupenství. Přesněji - jeden “mol” páry má objem 22,4 l … zatímco v kapalném stavu odpovídá mol jen zhruba 18 cm3.
Molje fyzikální jednotka látkového množství. Jeden mol libovolné látky obsahuje stejný počet částic, jako je počet atomů v 12 g nuklidu uhlíku. Přesněji - je to 6,02214076×10(23) částic. |
Náhlé zvětšení objemu pak způsobí doslova rozprášení hořícího oleje do okolního prostoru.
Zatímco olej v pánvi před politím vodou hořel jen v tenké povrchové vrstvě, kde měl dostatečný přísun kyslíku pro oxidační chemickou reakci (hoření), nyní se jeho povrch zmnohonásobil. Nachází se totiž v podobě malých kapiček, rozprášených ve vzduchu.
Je jen logické, že teď už je plamen daleko intenzivnější, než když se olej nacházel na pánvi.
Čím více vody jste na hašení oleje použili, tím větší požár jste způsobili. Fyzika je totiž neúprosná.
Čím tedy uhasit hořící pánev?
K uhašení se hodí cokoliv, co znepříjemní oleji chemickou reakci hoření. V podstatě mu stačí jen přidusit kyslík něčím, co nezačne okamžitě hořet.
Můžete tedy použít mokrý ručník, který přehodíte přes pánev. Výborně samozřejmě poslouží poklice, pokud má tvar pánve a je po ruce.
Více než voda se hodí dokonce také pokojové rostliny. Hlína z květináče totiž uhasí oheň stejně dobře, jako písek, který by v tomto případě použil odborník.
Dana Tenzler
Jak vznikají superzemě a minineptuny?

Exotické typy planet, kterým vědci říkají superzemě a minineptuny se, jak se zdá, netvoří nahodile. Vědci provedli simulace, které vyjasnily, jak takové planety mohou vznikat a proč se pozorují jen planety určitých hmotností.
Dana Tenzler
Jak vznikly ve vesmíru první chemické prvky ?

Dnešní blog potěší hlavně chemiky. Odkud pochází ve vesmíru první chemické prvky, ze kterých se pak vytvořily všechny ostatní? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
JWST - objev planety, podobné Saturnu

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první planetu, kroužící kolem velmi mladé a malé hvězdy - rudého trpaslíka TWA 7. Proč je tento objev zajímavý a jak k němu došlo? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Jak se pozná dobrá mouka?

Jak rozeznat dobrou mouku od špatné? Co můžeme odhalit sami? A proč se většinou musíme spoléhat na výrobce a jeho laboratoř? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Proč se přidává do chleba sůl?

Další díl o chemii v kuchyni - tentokrát o tom, proč se vlastně do chleba má přidávat sůl, kdy jí je dost a kdy jí je až příliš. (délka blogu 3 min.)
Další články autora |
Obří výpadek elektřiny ochromil velkou část Česka. Energetici řekli příčinu
Sledujeme online Velkou část Česka včetně Prahy a dalších velkých měst postihl masivní výpadek proudu. Bez elektřiny...
A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko
Seriál Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce...
Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys
Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a...
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní...
OBRAZEM: Stano odhalil Bartoškův poslední portrét. Dakota si napravila reputaci
Jak naposledy zvěčnil renomovaný fotograf Tono Stano Jiřího Bartošku, se můžete jít podívat do...
OBRAZEM: Geislerová, nebo film Kingdom Come? Lákavé premiéry středečních Varů
Festival se definitivně překlopil do druhé poloviny a sbírá síly na závěrečný nápor. Hlavní...
Padesátníky zaměstnavatelé často nechtějí. Stát to ročně stojí desítky miliard
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 000 Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat,...
Trump řeší úkoly pro Kissingera stylem Tysona. Obrátil diplomacii naruby
Premium NATO nadšené z pěti procent, příměří Pákistán-Indie, Cichanouski na svobodě, mír v Kongu... Proč...
Nový druh podvodu: Auta v exekuci jsou past na kupce ojetin. Jak se nespálit
Premium V Česku se rozmáhá nový druh podvodu s ojetými automobily. Portály, které prověřují původ vozidel,...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 1095
- Celková karma 19,02
- Průměrná čtenost 1259x