Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

Život na cizích planetách se nejspíše bude vyvíjet podobně, jako na naší planetě. Jeho základem budou komplikované uhlíkaté sloučeniny. Uhlík je jediný prvek, který je schopen tvořit obrovské množství různorodých sloučenin - tzv. organických molekul. Žádný jiný prvek nemá podobné chemické vlastnosti jako uhlík a nemůže ho tedy nahradit.

Pakliže uvažujeme o mimozemské civilizaci, která je natolik vyvinutá, aby nás navštívila na naší vlastní planetě, musí být enormně technicky vyvinutou civilizací. Bude tedy nejspíše dýchat nějakou formu vzduchu a nebude žít v tekutině (vodě). Vodní organismy nemohou využívat oheň a později metalurgickou technologii, potřebnou k výrobě kosmických lodí.

Zároveň se dá celkem dobře odhadnout, že se taková civilizace bude skládat z jedinců, kteří jsou mobilní. Nemobilní jedinci, jako například inteligentní korály, by jen těžko mohli tvořit společenské systémy, potřebné k nahromadění dostatečného množství zdrojů k výrobě kosmických lodí.

Ruce a chapadla

K vývoji inteligence lidské rasy přispěl fakt, že měli naši předkové k dispozici ruku, schopnou uchopit předměty, se kterými mohli následně manipulovat. Mimozemské bytosti budou tedy mít nejspíše také ruce nebo chapadla. Možná budou zároveň zvládat hrubé i jemné práce. Je také možné, že budou mít různě uzpůsobená chapadla, která jsou specializovaná na různé druhy prací. Každý z nás už někdy zažil okamžik, kdy „dvě ruce nestačí“. Není vyloučeno, že mimozemské civilizace tento nedostatek nemají a disponují větším množstvím „rukou“, než my.

Špatná zpráva - mimozemšťané nejspíše nebudou vegetariáni

Živé organismy mají dvě možnosti obživy. Buď využívají přímo živiny ze svého okolí a zdroje volně dostupné energie (záření), nebo se živí jinými živými organismy. K těm prvním patří na naší planetě například rostliny. Inteligenci na Zemi během své dlouhé existence nevyvinuly. Naopak pozorujeme nárůst inteligence u aktivních, jiná zvířata požírajících druhů. Čistý býložravec totiž nalezne dostatek potravy a nic ho nenutí se dále vyvíjet. Masožravci, tedy jedinci, kteří loví jiné jedince, jsou naopak donuceni být chytřejší, než jejich potrava. 

Pokud dále bereme v úvahu, že smíšená potrava (rostlinná i masitá) nabízí větší možnost obživy, musíme tedy nejspíše dojít k názoru, že statisticky získají mezi ostatními druhy na planetě největší inteligenci a převahu všežravci. (A nezbývá nám, než doufat, že jim nebudeme chutnat.)

Velikost mimozemšťanů

Co se týká velikosti, bude mimozemšťan omezen nutností mít vyvinutý mozek – orgán, který dovoluje komplikované myšlení. Může být centrální nebo roztroušený, bude ale muset být dostatečně objemný. Můžeme proto vyřadit mimozemské šváby, ti jsou příliš malí. Pokud by získala inteligenci hejna hmyzu, bude se jednat o inteligenci sdílenou mnoha jedinci, tzv. kolektivní. Náznaky jejího vývoje se na Zemi dají pozorovat u včel nebo mravenců.

Mimozemšťan musí být také fyzicky schopen postavit například elektrárnu nebo pec, ve které taví železo – nebude tedy příliš malý. Fyzikální procesy probíhají všude ve vesmíru stejně, stejnou nebo podobnou velikost jako ty naše budou mít také jaderné elektrárny mimozemšťanů – kritické množství uranu, které dovolí štěpnou reakci, bude na jejich planetě stejné jako na naší.

O mnoho větší než my ale mimozemšťané nebudou. Příliš velká a mohutná těla se těžko vynášejí na oběžnou dráhu, na dlouhou cestu ke hvězdám by takové bytosti musely s sebou vézt obrovské množství potravy. U mohutných a těžkých mimozemských bytostí by se nejspíše prosadila jiná verze dobývání vesmíru – pomocí automatických sond. K takovému druhu vesmírných bytostí možná dokonce patříme i my sami. I pro nás je zatím velice obtížné dosáhnout sousední planety, o sousedních hvězdách nemluvě.

O tom, jestli jsou přicestovalí mimozemšťané teplokrevní nebo studenokrevní, rozhodne nejspíše klima jejich mateřské planety.  Trend by mohl směřovat ke studenokrevným živočichům, pocházejícím z planety s teplým klimatem, která svým živočichům zabezpečuje dostatek energie. Inteligentní ještěři, kteří se vydají dobývat vesmír, se mohou například uložit ke spánku nebo se dostat do vegetativního stavu, ve kterém nespotřebovávají tolik zdrojů jako teplokrevná zvířata, která potřebují denně jíst a pít. To je během dlouhé cesty k sousednímu hvězdnému systému bezpochyby velkou výhodou.

Nejspíš nejdůležitější je pro vesmírné cesty schopnost přežít vysoké dávky ionizujícího záření. Takovou vlastnost mohou vyvinout živé organismy především na planetách malých, chladných, červených trpasličích hvězd. Tyto hvězdy jsou daleko aktivnější než Slunce a vysílají do svého okolí větší množství hvězdného větru. Život na jejich planetách tedy bude od samého počátku nucen vzdorovat silnému ionizujícímu záření. Pokud se vyvine až ke schopnosti cestovat mezi hvězdami, bude jeho odolnost velice prospěšná. Naše vlastní civilizace zatím nenalezla způsob, jak přežít vně ochranného magnetického pole Země.

Pokud tedy zítra potkáte na ulici mimozemšťana, bude nejspíše menší než vy, bude mu zima a bude se vás ptát na cestu k Temelínu. Doufá, že se tam zadarmo ohřeje.