A nemůže mt vliv i tvar původních úlomků minerálů a hornin, z nichž se oblázky vytvořily? Ony se totiž lámou velmi různě, podle svého původu, složení a mřížek.

Určitě ano, ale jejich zaoblené hrany svědčí pro něco dalšího.

Dani úžasné téma! Napadá mě příměr trochu jiného, než fyzikálního druhu. Oblázky na první pohled vypadají všechny hodně podobně jeden druhému - až při podrobnějším zkoumání začínají vystupovat rozdíly (materiál, ohlazení podle vlivu všech 3 os a místo nálezu), je to jako u nás lidí. Všichni se narodíme z nějakého materiálu, vlastní úlomek si prožijeme zrozením a vstupem na svět. A pak začíná omílání. Vlastně až do smrti. Bylo by asi zajímavé stanovit tři nejdůležitější faktory - osy, které nakonec vysoustruží tvar. A jako ty oblázky některé jsou krásné a jiné mají pukliny, tak i mezi námi potkáte v závěru života nádherné exempláře - a ty s puklinami. Jen základní fládr (Neruda o něm psal) je u nás křehčí, než u kamení a tak po smrti moc dlouho nevydržíme. Na odhad tvaru oblázků na Titanu si opravdu netroufám - je to na mně moc fyzikální, a z diskuse mě různé pohledy diskutujících jen utvrdily v názoru, že je spousta faktorů, které mi vůbec nedocházejí. Ale ty naše, lidské "oblázky", ty je zajímavé pozorovat ve všech fázích - je to pohled jaksi zevnitř. I my jsme "oblázky" a i my jsme součástí "omílání". Dokonce by byla zajímavá diskuse, jaký by byl dopad, kdyby spolu při omílání musely ty pravé oblázky nějak vycházet navzájem, jako my lidé. Je to krásné téma a dá se rozvíjen až ad absurdum. A ten citát ze středověku - no paráda. Díky Vám - i všem v diskusi. Strašně ráda si u Vás počtu. Pokaždé.

Vám díky za krásná a milá slova, kterými vždycky dáte diskuzi další facetu. Dáte tomu vždycky takovou krásnou příchuť. Jsem moc ráda, že vás můžu v diskuzi číst. Mějte krásný den, Dano, tu myšlenku s oblázky a lidmi si dnes beru s sebou do dnešního dne, moc se mi líbí.

Jakože kuličky jsem viděla, ale měly průměr tak do půl centimetru. Ani ony ale nebyly perfektní. :-)

Když necháte brambory ve škrabacím stroji déle, dostanete perfektní (drahé) kuličky. Není to jen tento mechanismus, ze kterého ve výsledku dostanete tento tvar a víc častěji jde o procesy za horka, tedy za jistých podmínek se přírodně dociluje i této geometrie. Oblázky ale tak nějak převládají nad těmito útvary.

To je zajímavé. Oblázky mám sice spojené jen s žabičkami, ale hned jsem si na stránkách GOV ověřil, že na starých snímcích z Curiosity se také nacházejí oblázky, což tak nějak potvrzuje dávnou přítomnost vody, nebo co vodu ohledně účinků připomíná - nechávám si rezervu na dlouhodobé působení prachu rychle unášeného atmosférou, na ledovec z kysličníku uhličitého..., Na Titanu, kde probíhá koloběh kapaliny ve všech jejich strukturách a pěkně dlouho..., ale taky když budu brát do úvahy viskozitu metanu, gravitaci, relativně klidnou atmosféru...opět to rozhodl snímek z Huygens - 80 procent nejbližších kamenů je perfektně zaoblených do placata (8 placatých, 2 ve tvaru homole, pravděpodobně meteorického původu), tedy žádné ploché odštípnuté úlomky jako třeba na Měsíci.

Jsem ráda, že se vám líbilo, Waldo. Takže myslíte budou placatější? Třeba proto, že se tolik nepřevalují když je viskozita tamní tekutiny menší, a spíš se obrušují v té "c" ose?

Přeju krásný den, ať se vám daří a díky za milou návštěvu.

Díky za článek. Co se Titanu týče, tak vážně nevím. Zásadní bude asi vliv gravitace, takže je možné, že budou oblázky kompaktnější, zaoblené ze všech nebo alespoň ze dvou stran více pravidelně.

I na Zemi je však zásadní směr pohybu samotného erozního média: I v českých potocích nacházíme takzvané "obří hrnce", čili mísovité, kruhovité prohlubně vzniklé vířivým pohybem vody, nikoli přímým prouděním.

Ano turbulence jsem do toho radši vůbec netahala a také vzájemný otěr kamene o kámen. Tam už to začíná být opravdu divoké (fyzikálně). V podstatě se říká, že čím víc se otěr realizuje vzájemných oťukáváním, tím kulovitější by měly oblázky být.

Děkuju za názor, milou návštěvu a milá slova, mějte krásný den, Lukáši.

Osobně bych si tipnul, že se budou blížit válci nebo vejci. Doufám, že nám to v příštím článku zodpovíte.

Já to nevím, proto doufám, že to dáte dohromady vy všichni tady v diskuzi. Víc hlav víc ví!

Děkuju za milou návštěvu! Krásný den, Vlastimile.

Paní Dano, kde vy na ta témata chodíte? Opět zajímavé. Tipl bych si, že na Titanu budou podobné oblázky jako na Zemi. Přitažlivost, rychlost proudění a hustota tekutého média podle mne asi ovlivní jen dobu obrušování, nikoliv tvar.

No, já si myslím, že gravitace má dost rozhodující vliv. Podle mě "čím vyšší gravitace, tím placatější oblázek", protože tu bude tendence, za jinak stejných podmínek, omílat jednu stranu a kámen se nebude tolik převalovat. Samozřejmě, také bude hrát roli hustota kapaliny: čím hustší, tím snadněji bude převalovat kámen, takže by měla (alespoň v mých představách) kompenzovat vliv gravitace.

Ale jestli jsou mé úvahy správné o tom se nechci hádat, neb netuším.

Dobrý den Dano, opět zajímavé a milé čtení. Děkuji a karma.

Děkuju, jste na mě moc hodný. Mějte krásný den, Pavle, a díky moc za návštěvu.

Paní Tenzler, tohle je ohromně zajímavé, díky!

Při budování sklepa u chaty vykopali tehdejší majitelé dva téměř dokonale kulovité kameny o průměru cca 30cm a váze cca 12 kg. Měla jsem celou dobu za to, že jde o staré "podařené" valouny původem z řeky pod chatou. Teď jste mi nasadila brouka do hlavy. Pozemek je 5km po proudu pod středověkým hradem. Může to souviset...?

Dano, to je tak milé čtení... Člověk si díky němu může pojmenovat to, co je součástí každodenna a obvykle není důvod nad tím přemýšlet.

Čím dál méně se na blog vracím, do diskusí ještě méně. Vás se ale snažím nepřehlédnout.A děkuji.

Jsem ráda, že se vám líbí, Jani. Zrovna nedávno jsem si vzpomínala, co asi děláte, že vás nebylo dlouho vidět a co David.

Přeju překrásný den.