popravdě nezamyslel, hlavně když to je dobrýale dík za šíření osvěty, už se blížíme možná k pivu, to jsem zvědavej

Tedy diskuse báječně mastná - Dani dík za osvětu. Je zvláštní, jak funguje chuť člověčí. Bramborové placky musí být smažené na suchém tálku - a pak se hotové potřou sádlem, bramboráky se smaží přímo v sádle (čím méně mouky, tím křupavější) a nasucho by to byl rozpadající se blívajz. Mimochodem, nedávno jsem měla e-mailovou korespondenci o bramborácích se svou přítelkyní v Kanadě (žije tam od r 1968 a vzala si Američana s předky z Německa) a ta se smála. Když měla po svatbě, nadšeně usmažila svému Tedovi české bramboráky. Pořádné přes celou pánvičku, s řádnou dávkou česneku a majoránky mu je hrdě předložila. On se lekl. Byl zvyklý na malé, a sypal si na ně hnědý třtinový cukr. Prý to byl zvyk po předcích z Německa. Dostal mě ten zdravý "třtinový" cukr. Tak jsem jí odepsala svou zkušenost - můj děda za mocnářství chodil s tátou na vandr, a učil se v Německu řidičem aut (to byla tehdy profese málem jak dnes kosmonaut). A tak, když nám o mnoho let později babička vařila vepřo knedlo zelo, tak pro dědu se smažily řízky. On je s jinými přílohami nerad. Prý taky zvyk z Německa. Neslyšela jste o těchto mírně řečeno zvláštnostech? Samozřejmě zdravím a s potěšením karmuji.

Moje parketa. Ale na Vaše podání si rozhodně nestěžuji, Dano.

Jsem ráda, že se vám líbí! A přeju překrásný večer. Mějte se moc hezky, Tomáši.

Dano, Tvá diskuze tady, mě nechala slintat. Děkuji

A inspirativní! Zítra asi budou bramboráky, tedy české a ne německé. Hezky s majoránkou a nějakým uzeným a česnekem... S jablečným protlakem ať si to jedí jindy a hlavně ne u mě doma. Krásný večer vám všem!

Chvilku jsem váhal, jestli mi k životu nestačí informace, že smažené prostě víc chutná, ale nakonec jsem si blog stejně přečetl. Musím konstatovat, že je velmi příjemně vypečený. Zřejmě jste přidala trochu oleje mezi řádky.-)

Máte v něm návod, jak odporovat výživovým poradcům, kteří vám budou tvrdit, že osmažené je nezdravé. Není! Na sucho pečené je horší, rakovinotvornější nebo vůbec skrz na skrz špatnější. Oni naši předkové věděli, co je dobré, i když nevěděli proč...

Krásný večer, Michale, díky za milou návštěvu a zájem o věc.

Klasickou ukázkou jsou asi škvarky, kde může člověk proces hnědnutí sledovat přímo za provozu (a slintat při tom).

A potom jsou v kastrole a leží si tam a volají. A naprosto spolehlivě člověka donutí, aby dřív nebo později přišel a snědl je. Tenhle experiment jsem dělala před několika dny. Kilo škvarků, za tři dny byly fuč. Přeju krásný večer, mějte se hezky, Milane.

Já si vždycky vzpomenu na "Za to můžou heterocykly.", jak pravila kdysi kolejní spolubydlící nad připálenou kaší. I když tam vlastně šlo o to spálené aroma...

Nad barvou smaženého jídla jsem se nikdy nepodivoval. Ale proč je tmavší mokrá tabule, než suchá? Na to mi neuměl odpovědět ani profesor na přednášce z optiky.

Také bych to nevěděl, ale našel jsem odkaz, který to nejspíš věrohodně vysvětluje poukazem na rozdílné podmínky odrazu světla:

http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?limit_od=8&hledat=%C4%8D%C3%A1stic%C3%AD

Trocha černého humoru. Možná byste měla napsat též blog na aktuální téma: Proč jsou mrtví bledí?

Nebo blog o tom, že než člověk zemře a vychladne, tak předtím zpravidla dostane horečku.

Mimochodem, je podezření, že papež František je zasažen koronavirem. Na veřejnosti kašlal, viz

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/papez-frantisek-koronavirus-mse-ruce-nemoc-nevolnost-chripka.A200227_172513_zahranicni_remy

Melanoidiny - to je odjakživa moje. Škvarkové placky, hluchec, i ten trojobal - co nejvíc do hněda až skoro černa, křupavé, mňam.