Předčasný konec mise Athena

Ve čtvrtek se společnost Intuitive Machines se svým modulem Athena pokusila o druhé přistání na Měsíci. Bohužel bylo úspěšné jen částečně a mise byla dokonce předčasně ukončena. Co se vlastně stalo? (délka blogu 2 min.)

Druhý pokus, podobný osud

Situace se od loňského osudu sondy Odysseus vlastně moc neliší. Stejně jako při předchozím pokusu sice sonda dokázala provést sestup a tzv. měkké přistání - nakonec se ale převrátila na bok.

Sesterská sonda Odysseus od společnosti Intuitive Machines dorazila k Měsíci v únoru 2024. Během přistání došlo k poškození jedné z přistávacích nohou. Sonda se převrátila na bok. Tato poloha omezila schopnost solárních panelů získávat dostatek slunečního světla pro nabíjení baterií. Přesto sonda pokračovala v komunikaci se Zemí. Během následujícího týdne vyfotografovala několik obrázků svého okolí a provedla několik experimentů.

Letošní mise Athena přistávala poblíž jižního pólu Měsíce, konkrétně v kráteru Mons Mouton. A tentokrát neměla takové štěstí jako její loňská předchůdkyně. Když se sonda převrátila na bok, byla totiž zároveň ve stínu. Extrémní podmínky na měsíčním povrchu přispěly k rychlému vyčerpání baterií. Bez možnosti nabíjení pomocí slunečních panelů byla mise po zhruba 12 hodinách ukončena, protože bylo vyloučeno, že by se mohla v budoucnu znovu nabít.

Přistání na Měsíci

Několik hodin před přistáním provedla sonda zážeh motoru. Tento manévr ji navedl na sestupnou dráhu. Snížila tak svou výšku ze 100 km na přibližně 10 km. Několik hodin poté pak začal oficiální přenos, během kterého řídicí středisko potvrdilo, že sonda funguje na výbornou.

Samotný sestup začal dalším zážehem motoru, který snížil rychlost o přibližně 1 800 m/s. V průběhu dalších zhruba 14 až 15 minut měla sonda přistát.

Během sestupu se přenášela do řídicího střediska telemetrická data - ale očekávalo se, že se sonda během přistání dostane do oblasti bez rádiového spojení se Zemí. V této fázi pracovala autonomně, zatímco řídicí středisko už jen očekávalo její data a diváci mohli sledovat práci střediska v přímém přenosu na youtube.

Samotné dosednutí na měsíční povrch nebylo optimální. Řídicí tým strávil dalších 20 minut analýzou dostupných informací. Zhruba čtvrt hodiny po předpokládaném přistání bylo oznámeno, že sonda rychle ztrácí energii. Komunikace ovšem stále fungovala a sonda posílala na Zemi telemetrická data - jinými slovy fungovala sice, ale ocitla se v nepříjemné situaci. V této chvíli už ale panovala obava, že se sonda mohla stejně jako její předchůdkyně převrátit na bok - ať už byl důvod nestability jakýkoliv.

Oficiální živý přenos byl krátce poté ukončen. O několik hodin později se měla konat tisková konference. Firma chtěla prověřit polohu sondy pomocí snímků okolí, které ale divákům zatím neukázala.

Oficiální prohlášení následovalo v pátek, stejně jako zveřejnění snímků, pořízených palubní kamerou sondy. Obrázky potvrdily, že se při přistání převrátila na bok. Dvě přistávací nohy nemají kontakt s měsíční půdou a je vidět, že jsou zvednuté do výšky.

Obrázek si můžete prohlédnout zde: ^{https://static.wixstatic.com/media/6bf7a3_35806e98a6c840f192376433159c2fa9~mv2.png/v1/fill/w_1120,h_1491,al_c,q_90,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/6bf7a3_35806e98a6c840f192376433159c2fa9~mv2.png}

Společnost uvedla, že Athena přistála přibližně 250 metrů od plánovaného místa v oblasti Mons Mouton poblíž jižního pólu Měsíce – uvnitř kráteru. To znamená, že se jí podařilo zatím nejjižnější měsíční přistání v historii.

Tím ale dobré zprávy končí. Vzhledem k poloze ve stínu kráteru a faktu, že se jedná o oblast blízko pólu, nedostává sonda dostatek slunečního světla, takže její sluneční panely nemohou generovat energii.

Na rozdíl od mise IM-1, kdy sonda přežila několik dní i v převrácené poloze - tentokrát svou energii rychle ztratila. Extrémně nízké teploty pak sondu vyřadily z provozu. Baterie se už nenabíjí a mise tedy byla po 24 hodinách oficiálně ukončena.

V pozdějším prohlášení firma Intuitive Machines dodala, že po první misi IM-1 bylo na přistávacím modulu provedeno celkem 65 vylepšení a že ani tato mise nebyla zbytečná - a jistě přispěje k dalšímu zdokonalení budoucích sond.

Další mise, která bude mít označení IM-3, by měla mít lepší konstrukci. Dá se jen spekulovat o tom, jak se bude modul dále vyvíjet - možná ale jeho konstruktéři změní podobu sondy. Nynější tvar - podobá se vysoké krabici - v měsíčních podmínkách zjevně nepřispívá stabilnímu usazení sondy na kamenitém povrchu Měsíce.

^{Zdroje: www.intuitivemachines.com, Odkaz}