Planeta 8,5

Co se skrývá pod názvem planeta 8,5? Máme ve Sluneční soustavě planety, o kterých jsme dosud neměli žádné informace? (délka blogu 3 min.)

Podivné označení planeta 8,5 vzniklo díky nedávné analýze starých dat ze dvou (nyní už neaktivních) teleskopů. Jejich jména byla IRAS a AKARI.

IRAS a AKARI

IRAS (InfraRed Astronomical Satellite) byl první astronomický družicový teleskop určený k průzkumu oblohy v infračerveném pásmu elektromagnetického spektra. Šlo o společný projekt USA (NASA), Nizozemska (NIVR) a Velké Británie (SERC).

Tento teleskop měl průměr hlavního zrcadla 570 mm a k chlazení na 2 - 5 K měl k dispozici 500 litrů kapalného helia. Intenzivní chlazení je totiž při sledování infračerveného spektra nezbytné. Přístroj se nacházel na polární dráze ve výšce mezi 885–903 km. Jeden oběh kolem Země mu trval kolem 103 minut. Mise trvala 10 měsíců a skončila vyčerpáním chladicího média v listopadu 1983.

IRAS byl tedy vlastně předchůdcem dalších misí - jako například Spitzerův a Herschelův teleskop.

AKARI (dříve označovaný jako ASTRO-F) byl japonský družicový teleskop určený k infračervené astronomii, který provozovala JAXA ve spolupráci s ESA a dalšími partnery. Průměr hlavního zrcadla byl větší - celých 685 mm. I ten byl chlazen kapalným heliem na nízkou teplotu (kolem 6 K). Nacházel se na polární dráze ve výšce 700 km a jeden oběh mu trval kolem 100 minut.

Mise odstartovala 21. února 2006 a trvala do srpna 2007, kdy se vyčerpaly zásoby helia.

AKARI vytvořil lepší mapy, které měly 4x - 5x lepší prostorové rozlišení než mapy, které vznikly díky IRAS.

Planeta 8,5

Právě při průzkumu těchto starších dat objevili vědci dva slabé světelné body, které se za 23 roků (které dělí oba soubory dat) nepatrně posunuly. To by mohlo odpovídat velmi vzdálenému objektu v naší Sluneční soustavě, který se díky své vzdálenosti od Země pohybuje na našem nebi extrémně pomalu.

^{Ilustrace: Zdroj: D. Tenzler}

Původně vlastně astronomové hledali tzv. Planetu 9 – hypotetickou devátou planetu, která by vysvětlovala zvláštní dráhy některých těles v Kuiperově pásu. Nově nalezený objekt se ovšem pohybuje po dráze, která neodpovídá planetě 9. Je nakloněná vůči rovině ostatních planet o asi 120 stupňů - pohybuje se tedy kolem Slunce téměř kolmo na zbytek Sluneční soustavy.

Proto vědec Konstantin Batygin žertem navrhl označení planeta 8,5 – tedy něco mezi osmou a devátou planetou.

Co tedy zatím víme o hypotetické planetě 8,5?

Pokud tato planeta skutečně existuje, má oběžnou dráhu, která je extrémně skloněná vůči rovině ostatních planet.

Kvůli své vysoké vzdálenosti od Slunce se pravděpodobně nedá pozorovat ve viditelné části spektra a šanci na objevení mají jen teleskopy, pracující s infračervenou oblastí spektra.

Pohybuje se velmi pomalu, což odpovídá oběžné době kolem stovky nebo dokonce tisíce roků.
Zatím byly získány pouze dva pozorovací body, což nestačí pro přesné určení dráhy ani potvrzení existence.
Pokud by ovšem její existence byla v budoucnosti skutečně potvrzena, byla by zajímavým paradoxem. Její dráha je tak odlišná od ostatních planet, že by bylo nutno vytvořit novou teorii o dynamice vývoje vnější Sluneční soustavy. Zatím ale není ani jasné, jestli jde skutečně o planetu, nebo jen o chybu v pozorování. Vědci se budou samozřejmě jevu dále věnovat a budou se snažit potvrdit nebo vyvrátit existenci planety 8,5.
^{Zdroj: Odkaz}