Osamělé planety objevené teleskopem Jamese Webba

Planety se podle dnes platné teorie tvoří z rotujícího disku plynu a prachu, kroužícího kolem nově vzniklé hvězdy. Jak se ukázalo, nemusí to být podmínkou. (délka blogu 4 min.)

Vesmírný teleskop Jamese Webba totiž nedávno objevil planety, které vznikly nezávisle na blízké hvězdě. Nacházejí se v mladé hvězdokupě NGC 1333 v souhvězdí Persea. Jde o celkem šest objektů, které jsou 5x - 10x hmotnější než Jupiter, jedná se tedy o plynné obry, planety, které nejsou podobné Zemi.

To, že ne všechny planety krouží kolem hvězd, víme už několik desetiletí. Hvězdní samotáři byli objeveni v mezihvězdném prostoru, daleko od hvězdných nebo planetárních společníků.

Vždy se ale předpokládalo, že tyto bludné planety původně skutečně k nějakému planetárnímu systému patřily - a opustily ho během vzájemného gravitačního působení s jinými planetami nebo po těsném průletu některé z blízkých hvězd.

NGC 1333

… je mlhovina, která se nachází v souhvězdí Persea. Má zdánlivou jasnost 5,60 magnitudy, úhlovou velikost přibližně 6′ × 3′ a je od nás vzdálena přibližně 1000 světelných roků. Mlhovinu objevil v roce 1855 Eduard Schönfeld.

NGC 1333 je oblastí, ve které se tvoří nové hvězdy. Hvězdy, které se tu vyskytují, jsou mladší než milion roků. Velká část jejich světla je zakryta tmavými oblaky prachu, ze kterého se formovaly. Pozorovat se ovšem dají v infračervené oblasti spektra.

Osamělé planety

Vědci hledali pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba lehké objekty - trpasličí hvězdy. Mezi detekovanými nebeskými tělesy byly ovšem nejen trpasličí hvězdy: ukázalo se, že se jedná také o šest zvláště lehkých objektů - planet s pěti až desetinásobnou hmotností Jupiteru.

Ukazuje se tedy, že se planety mohou tvořit dvěma různými způsoby. Známe už tvorbu planet v disku plynu a prachu kolem mladé hvězdy. Další způsob tvorby (minimálně obřích plynných obrů typu Jupiteru) je podobný tvorbě samotných hvězd - díky kolapsu materiálu v původním oblaku plynu a prachu.

Vědci dokonce usoudili, že zhruba desetina objektů v NGC 1333 není mladou hvězdou, ale hodně hmotnou planetou.

Obří planeta s vlastní soustavou měsíců

Podobnost s Jupiterem je opravdu zajímavá. Nejlehčí z nalezených planet je totiž dokonce obklopena diskem plynu a prachu. Mohou se pak kolem ní formovat menší objekty, podobné měsícům Jupiteru. Ten kromě spousty malých (a nejspíše gravitací planety jen zachycených objektů) obklopují hned čtyři větší měsíce - Io, Europa, Ganymed a Callisto.

Obrázek: Ilustrace, pohled z exoměsíce na Exojupiter. Zdroj: D. Tenzler

Disk plynu a prachu, který obklopuje vzdálenou planetu v NGC 1333, by se tedy mohl jednoho dne proměnit v několik větších měsíců, které ji obíhají podobně jako obíhají měsíce Jupiter.

Další výzkum se má věnovat zkoumání chemického složení mladých vzdálených planet a jejich měsíců. Vědci doufají, že se jim podaří vyjasnit, jak přesně vznikají tyto planety a jak se formují jejich souputníci.

Teleskop Jamese Webba může mít citlivost, která odpovídá (v této vzdálenosti) vesmírnému objektu s hmotností 1 Jupitera. Je tu tedy naděje na nové zajímavé a vzrušující objevy.
^{Zdroj: DOI: 10.48550/arxiv.2408.12639, NASA}