- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pro pana Švadlenku, pokud sem zavítáte - máte tam ve vlákně prosbu o zveřejnění vašeho textu z diskuze. Ráda bych z něj udělala blog, podle mě je škoda, aby se tak dobrý text ztratil v diskuzi, zasloužil by víc pozornosti.
Pokud by vám to nevadilo (já vím, jak smýšlíte o blogování zde) ... smím z toho udělat blog? Samozřejmě by byl uvedený s vaším jménem.
Dano, jak slíbeno v poslední článku, jsem také na TUTOM (to není maďarsky NEMTUDOM!). Také na TUTOM dělám totéž jako na TAMTOM
Děkuju Horste. Potěšila mne jako vždy tvoje milá slova. Přeju moc hezký den, ať vám přeje počasí.
Zdravím. To jste mi připomněla jiného blogera, který je taky z hlediska rakoviny amatér, ale ten studuje odborné články o výzkumu rakoviny a dohledává na trhu vhodné doplňky stravy k léčbě. To je on:
http://schoupal.blog.idnes.cz/
a tady si buduje svůj web:
Myslím, že dělá dost užitečnou práci. Vám když studium tak jde, mohla byste se k němu připojit, když už vám astrofyzikální témata pomalu dochází ale zajímá vás téma rakoviny. To mne jenom tak napadlo :)
Děkuju za příspěvek, i když si nejsem jistá, že jsem ráda, že jste můj blog a tuto diskuzi zneužila pro reklamu na šarlatána.
Fyzikální a astrofyzikální témata mi nikdy nedojdou. Co se týká radioaktivity, vzít lidem neopodstatněný strach z ní je taková moje srdeční záležitost. Kdo jiný by to měl dělat, než ti, kdo k tomu oboru přičichli?
Mějte hezký den, Veroniko.
Správně, trénink musí být.
Babička nás odmala strašila uranem. Že si děti její sestry hrály na haldách u dolů a jedna z holčiček ve dvaceti umřela na rakovinu. A taky, že ta suť je pod asfaltem. Důkaz? Chlap ze vsi dělal u silnic, nakradl si tam na základy baráku a celá rodina vymřela na rakovinu. Bohužel včetně těch, co v tom domě nebydleli, a sousedům se nic nestalo... Podle mě spíš genetika. Každopádně sedět na chodníku nebo sebrat kámen na cestě bylo nemyslitelné. A takové krásně růžové tam byly. Záření se nebojím, spíš se bojím nehody nebo útoku.
Pokud to byly haldy u uranových dolů, se zbytky uranové rudy, pak by se mohlo jednat o skutečnou pozdní reakci. Taky by asi záleželo na tom, jak si hrály. Možností je hodně.
Musela by se zevnitř kontaminovat radioaktivním prachem, tj. sníst ho, vdechnout... Samotný neobohacený a průmyslově nevyužitý uran září jen málo a spíš jen alfa a beta, takže je nebezpečnější zevnitř než zvenku. Při v dechnutí rakovina plic, při snědení spíš nějaké problémy se zažívacím traktem, tipovala bych si... nejsem ale odborník na medicínu, možná by se našly i jiné formy rakoviny, ke kterým by pak mohla být náchylná.
To samé by platilo v případě kamení v základech domu. Tam by se mohlo zase dlouhodobě jednat o radonové zatížení, projevilo by se to rakovinou plic, na ostatní rakoviny nemá radon moc vliv. Největší dávku dostanou právě plíce a právě od alfa záření z produktů rozpadu radonu.
Podle mě je lepší, vědět, čemu se vyhnout, než se pak zoufale ptát "proč zrovna já?". Ale kupodivu nás masírují media spíš falešnými strachy.
Teď vás vezme za slovo pan Kunc, který propaguje dýchání radonu :-). Článek pěkný, jen bych se držel terminologie ("reaktivní druhy kyslíku", někdy se též píše "volné kyslíkové radikály", ale to není přesné, protože sem patří i peroxid vodíku, který radikál není). Taky mi úplně není jasný ten popis poškození DNA - 90 % tvoří poškození bází spojujících obě vlákna (za "bází" by asi měla být čárka, ale ani tak by to nebylo úplně přesné). Mimo to rakovina nevzniká z neopraveného poškození DNA (pokud ho buňka neumí opravit, prodělá apoptózu či senescenci). Vzniká z toho, když se po opravě DNA vyskytnou chyby. Jejich výskyt má určitou pravděpodobnost, takže čím víc poškození, tím je větší možnost chyb = mutací.
Jsem moc ráda, že jste přišel do diskuze. Byla jsem si naprosto jistá, že tam nadělám nějaké nepřesnosti ohledně biologie. Děkuju za upřesnění. Zkusím do blogu zabudovat opravu.
Vy víte, že bych nejradši viděla, že děláte o biologii blogy pro veřejnost.
Mějte moc hezký večer, ať se vám daří.
Kolik asi dostane těch mikrosievertů člověk při rentgenu kloubů ??
Jestli si dobře vzpomínám, bude to tak od 0,1 miliSv do 1, podle toho, co je to za vyšetření a za přístroj.
Opravdu bych se kvůli tomu nestrachovala. Jsou horší věci, myslím.
Mějte moc hezký zbytek dne a děkuju za návštěvu blogu.
Diky za pekny a poucny clanek.
Mnohe veci, ktere jste zminila jsem nevedel. Hlavne to, jak ozdravne funguje mala davka radioaktivity.
Ví se to už docela dlouho. Vzpomínám si, že když jsem před asi tak 18 lety dělala odpovídající kursy, že nám o tom povídali už tehdy. Je škoda, že se o tom moc nemluví. Mějte krásný večer, zdravím vás, Jaroslave.
Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo.
Na principu, který popisujete, fungují například i radioaktivní lázně v Jáchymově. Radioaktivní voda se tam používá například k léčbě revmatoidní artritidy, tedy zánětlivého onemocnění kloubů. A opravdu to funguje. Ještě dávno před objevem radioaktivity odhalili léčivou moc jáchymovských důlních vod horníci, kteří v dolech pracovali. Vypozorovali, že když si bolavé svaly a klouby omývají v důlních vodách, rychle se uzdravují. To se týkalo i různých zranění.
Léčivou moc jáchymovské radioaktivní vody propagovala a velmi úspěšně rozvinula Marie Curie-Sklodowska, která své znalosti uplatnila při velmi efektivním léčení nespočtu vojáků zraněných v první světové válce.
Nesmí se to ale přehánět. Sama Marie Curie-Sklodowska kvůli svým výzkumům obdržela tak vysokou dávku radiace, že jak ona, tak její manžel, na sklonku života trpěli nemocí z ozáření.
Krátce po objevu radioaktivity se v Jáchymově rozběhla doslovná radiománie. Vyrábělo se Radiumbier (radioaktivní pivo) nebo Radiumbrot (radioaktivní chleba) a světlo světa spatřil dokonce přístroj zvaný "domácí Jáchymov". Ten sloužil k výrobě radioaktivní vody filtrováním přes vysoce radioaktivní rudu. Tento přístroj byl vyloženě nebezpečný. Když zemřel jeden americký senátor, který si "domácí Jáchymov" taktéž pořídil a denně používal, tak se při pitvě jeho těla zjistilo, že trpěl silnou nemocí z ozáření.
Děkuju moc za zajímavé detaily. Částečně jsem to sama nevěděla. Od jednoho staršího člověka vím, že když byl dítě, v obchodech s obuví byly rentgenové přístroje, které prosvěcovaly nožky dětí s botami, které si měly koupit (na požádání, ne povinně) - a tak se kontrolovalo, jestli jim boty nejsou moc malé nebo moc velké. Dnes je to absolutně nepředstavitelné...
My dnes přeháníme zase v druhém extrému...
Přeju moc hezký den, ať se vám daří, Jiří. A ještě jednou - díky!