Nové poznatky o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS

Odkud přiletěla a kam se vydá v budoucnu? Původ interstelární komety zatím není přesně vyjasněn. Přesnější údaje se možná podaří zjistit díky dalším pozorováním. (délka blogu 3 min.)

Nedávná vědecká práce se věnovala průzkumu chování komety, která se do Sluneční soustavy dostala z mezihvězdného prostoru. Vědci provedli detailní simulace a odhadli, jak gravitační a negravitační vlivy ovlivní osud této komety.

^{Ilustrace: Zdroj: D. Tenzler}

3I/ATLAS (C/2025 N1)

Kometa 3I/ATLAS (C/2025 N1) je v pořadí třetí známý mezihvězdný objekt, který byl objeven během průletu Sluneční soustavou. Jde o druhou mezihvězdnou kometu - první objekt 1I/’Oumuamua byl nejspíš malou planetkou nebo jejím úlomkem.

Kometu objevila 1. července 2025 síť dalekohledů ATLAS rozmístěných na Havaji, v Chile, Jižní Africe a na Kanárských ostrovech. V době svého objevu měla kometa zdánlivou hvězdnou velikost 18. magnitudy, to znamená, že byla viditelná jen většími dalekohledy. Pro srovnání - lidským okem můžeme vidět objekty 6. magnitudy. Kometa byla zhruba 63 000 krát slabší, než aby mohla být pozorována bez teleskopu.

Dráha komety je výrazně hyperbolická s excentricitou přibližně 6,14, což potvrzuje její mezihvězdný původ. Kometa při průletu Sluneční soustavou dosahovala rychlosti asi 61 km/s a přísluní dosáhla 29. října 2025 ve vzdálenosti 1,357 astronomické jednotky. Dráha komety má sklon asi 175°, takže letí téměř v rovině oběžné dráhy Země, ale v opačném směru než se v naší Sluneční soustavě pohybují planety.

Setkání s planetami

Kometa se v naší soustavě nejvíce přiblížila Marsu (na asi 0,19 astronomické jednotky, tedy přibližně 29 milionů km) začátkem října 2025 - a kolem Jupiteru proletí v březnu 2026 (projde blízko Jupiteru ve vzdálenost 0,357 astronomické jednotky). Vliv Jupiteru bude daleko větší, protože kometa projde blízko Hillova poloměru této planety.

Hillův poloměr je v astronomii definován jako oblast kolem planety (nebo jiného tělesa), ve které je gravitační přitažlivost této planety natolik silná, že dokáže udržet své satelity, i když na ně působí rušivé gravitační síly od mnohem větších objektů – například od Slunce.

Kometa je aktivní, s ledovým jádrem a typickou komou tvořenou plynem a prachem unikajícím z jádra. Přesná velikost jádra není známa, protože je obtížné ho odlišit od komy, ale odhady z Hubbleova dalekohledu uvádějí průměr od 0,32 do 5,6 km s nejpravděpodobnější hodnotou menší než 1 km. To potvrzují i měření, provedená vesmírným teleskopem Jamese Webba. James Webb navíc potvrdil vysoký poměr uvolňovaného oxidu uhličitého vůči vodě.

Pohyb komety v minulosti a budoucnosti

Vědci použili simulační program REBOUND, tedy simulaci N-těles. Ten je ideální pro sledování pohybu nebeských těles ve Sluneční soustavě. Pro sledování oběžné dráhy komety po dobu 100 let byl použit časový krok 1 den. Pro studium vlivu planet během blízkých setkání (např. s Marsem před průletem perihelem a s Jupiterem po něm) byl časový krok zkrácen na 1 hodinu.

Výpočty naznačují, že kometa přiletěla z oblasti souhvězdí Střelce a v budoucnosti bude směřovat k souhvězdí Blíženců. Její rychlost naznačuje, že může pocházet z přechodné oblasti mezi tenkým a tlustým diskem Mléčné dráhy, avšak přesná pozice původu zůstává nejistá.

Komety nejsou jen kamenné a ledové koule ovládané gravitací - jsou to aktivní tělesa, která při přiblížení ke Slunci uvolňují plyny a prach. Tato aktivita vytváří dodatečnou sílu známou jako negravitační zrychlení, která mírně mění čistě gravitační dráhu komety.

3I/ATLAS vykazuje mimo jiné také neobvyklé jevy, jako jsou úzké výtrysky materiálu táhnoucí se miliony kilometrů, které jsou překvapivě stabilní i přes rychlou rotaci tělesa - a vyvolávají vědeckou diskusi o možných zvláštnostech nebo zatím neznámých fyzikálních mechanismech, které ovlivňují chování komety.

V chemickém složení byl nalezen kysličník uhličitý (CO₂), voda (H₂O), cyanid (CN) a atomární nikl, přičemž podíl CO₂ je velmi výrazný v porovnání s běžnými kometami, které známe ze Sluneční soustavy.

V období od 9. do 22. března 2026 bude kometa pozorována z oběžné dráhy kolem Jupiteru sondou Juno. Její poloha vůči Slunci bude tou dobou natolik příznivá, že to umožní detailní pozorování i touto citlivou sondou. Můžeme se tedy těšit na další zajímavé objevy.

^{Zdroje: Odkaz, NASA, Odkaz}