U těch plísní jde primárně o to, že ta biomasa se dostala do míst, kde nebyl přístup kyslíku ("dno močálu"), takže aktivita rozkladná plísní zde byla minimální. To si myslím je jedna ze základních podmínek vzniku uhlí, rašeliny apod.

A obecně určitě nejde jen o plísně, tedy houby. Podobně fungují např. bakterie.

Aký máte dôkaz, že vedecká hypotéza o vzniku uhlia je správna? Aby drevo zuhoľnatelo je ho potrebné zohriať minimálne na 350°C bez prístupu vzduchu, čo sa bežne v prírode nedeje. Čierna uhlie nevznikalo dlhšie, ale bolo vystavené vyššej teplote.

Za vznik ložísk uhlia môžeme poďakovať starým a vyspelým civilizáciám ktoré sa navzájom vyvraždili. Pri zničení miest Sodoma a Gomora bola prítomná síra i žiarenia ktoré zabíjalo. Ak sa v uhlí nachádza síra vo väčšej koncentrácii ako je bežná koncentrácia síry v horninách i v dreve, museli ložiská uhlia vzniknú vďaka zbraniam ktoré zničili mestá Sodomu a Gomoru. Ak sa v uhlí nachádza rádioaktivita vo väčšej koncentrácii ako je v okolitých horninách, je to ďalší dôkaz že ložiská uhlia vznikli vďaka zbraniam ktoré zničili mestá Sodomu a Gomoru.

Ložiska uhlí vznikala v močálech nebo mělkých mořích Správné tedy je připočíst do uhlí obsah síry z vody močálů nebo moří.

Radioaktivita v uhlí je vesměs způsobena obsahem uranu, thoria a prvků jejich rozpadových řad. Po spálení je v popelu prakticky tentýž obsah nuklidů jako v horninách dané oblasti. Ne náhodou u nás sousedí výskyt nejvíce radioaktivního uhlí s ložisky uranu.

Zbytek vypadá jak opsaný od Danikena.

Dík za připomínku Šungitu = anorganické uhlí.

Nicméně ještě zajímavější blog by byla ropa. Je organická nebo anorganická?

Zajímavá otázka. Podívám se po tom, třeba najdu něco zajímavého. Díky za tip a krásný večer.

Tak uhlí je taky kámen...

Zdravím Dani. Zajímavé počtení.

Děkuju, jsem moc ráda, že se líbilo. I když je to vlastně takové všeobecně známé, ale dolní diskuze o detailech potvrzuje, že tam je plno zajímavých věcí.

Mě třeba překvapila ta věc, že díky plísním už to s tvorbou uhlí asi nebude dnes tak žhavé a také, že tamto zvláštní šungitové uhlí jsou vysrážené saze. Zní to opravdu logicky, pán o tom napsal celou disertaci.

Krásný den, ať se vám vydaří víkend.

Podmínky, za ktarých vznikalo ohlí, musely být dosti sofistikované. Uhlí má málo popela, např. 6% a podobně. Kdyby kmeny pravěkých přesliček padaly do bláta, bylo by poměr popel:uhlí tak 50:50. Možná tankrát nebyly hnilobné bakterie, možná voda obsahovala sloučeniny síry (zbytky síry jsou v uhlí časté), neshnilo to. Dále se odhaduje, že na sloj metr silnou byla třeba vrstva rostlin o síle 10 metrů, tak moc se to slisovalo. Pod Frenštátem je sloj o mocnosti 11 metrů (netěží se, výstavba dolu Frenštát byla zastavena). Její vznik si lze představit takto: Ve sterilním prostředí se navršilo 110 m přesliček a plavuní, několikrát po tom přejel obří parní válec, pak se položila fólie o ploše několika km2 a zalilo se to bahnem. Nebo podobný postup. V Pensylvánii mají uhelnou sloj o mocnosti 27 m a v Číně dokonce 100 m.

Pod zrušeným dolem Zárubek jdou sloje do hloubky 2200 metrů, na polské straně revíru až do hloubky 3500 m, přičemž začínají od povrchu. To je další záhada. Jestliže začneme z italské strany stoupat do Alp, pak dole v údolí rostou citrony, pak rostou hrušně a jabloně, pak jsou listnaté lesy, jehličnaté, kleč louky a ledovec. Tady jsou stále stejné vrstvy uhlí ze stejných rostlin ve všech hloubkách. Možná soustavně klesalo dno močálů, možná se uplatnil jiný mechanizmus.

Geologické procesy probíhají na Zemi několik miliard let, kamenné uhlí se tvořlo po dobu řekněme 200 milonů let, to je jen několi procent z celkové doby. Není divu, muselo jít o šťastnou souhru okolností.

Ta protibahnová fólie asi nebyla úplně nepropustná. Teď jsem pálil polské černé uhlí a v některých kusech byly celkem dobře patrné cca milimetrové vrstvy světlé horniny, procházející celými několikakilogramovými kusy uhlí.

Co se týče stejnosti rostlin: Můžete prosím dát odlkaz na nějakou paleontologickou studii, která by potvrdila Vaše tvrzení o tom, že jsou ve všech vrstvách stále stejné rostliny?

Děkuju a přeju krásný večer.

Díky za hezké shrnutí vzniku uhlí. Jen si dovolím připomenout, že karbonizace neprobíhá vždy stejně rychle a známe tedy případy hnědého uhlí staršího, než je to černé.

Díky za upřesnění. Přeju krásný večer, Lukáši, mějte se moc hezky.

Dano, na uhlí jsem se narodil, šlapal po něm a prožil většinu svého života. Zajdi na můj poslední blog, něco se o tom dozvíš. Děkuji Ti za uhlí!

Krásný večer vám všem, ať se vám hezky daří, Horste.

Pamatuji si, když jsme ještě topili uhlím, tak na černém byly občas otisky rostlin a na hnědém zlatavý minerál pyrit.

Teď když to píšete - taky si na pyrit vzpomínám. Na rostliny jsem nikdy bohužel štěstí neměla.

Krásný večer, Josefe, díky za návštěvu blogu.