Mise DART - první zásah lidstva do mechaniky Sluneční soustavy

Vědci našli potvrzení toho, že lidstvo poprvé v historii dokázalo cíleně změnit dráhu vesmírného tělesa. Následky mise DART (Double Asteroid Redirection Test), která v září 2022 narazila do soustavy Dimorphos a Didymos.

Zatímco vědci poměrně brzy po nárazu sondy DART do asteroidu Dimorphos potvrdili, že se jeho oběžná doba zkrátila o zhruba 33 minut, nová studie je daleko podrobnější a ukazuje, že náraz měl dostatečnou sílu na to, aby změnil dráhu celého binárního systému. Nejedná se už jen o vychýlení menšího z asteroidů, který obíhá svého většího bratra - ale jde o změnu dráhy obou těles v rámci Sluneční soustavy. Vědci objevili změnu v rychlosti celého systému, která odpovídá přibližně 10 mikrometrů za sekundu. To se může zdát na první pohled zanedbatelnou hodnotou, ale jde o jasný důkaz, že takové srážky se mohou v budoucnu skutečně použít jako nástroj pro naši planetární obranu před asteroidy.

Nečekaný spojenec - vyvržený materiál

Změny v dráze obou objektů jsou přitom větší, než by se dalo čekat, protože samotný náraz sondy tvořil jen část výsledného efektu. Za jev může takzvaný přenos hybnosti díky vyvrženému materiálu, zjistili vědci.

Když sonda narazila do asteroidu Dimorphos, vymrštila do prostoru obrovské množství úlomků a prachu. Tento materiál, letící opačným směrem, zafungoval jako dodatečný raketový pohon, který asteroid nakopl mnohem silněji, než by to dokázala samotná sonda jen díky své hmotnosti a rychlosti. Tento efekt prakticky zdvojnásobil účinnost celého manévru a vědci díky tomu mohli přesněji vypočítat hustotu obou těles. Zjistili tak, že Dimorphos je pravděpodobně mnohem méně hustý, než se předpokládalo, a připomíná spíše hromadu suti než kompaktní skálu. Hustota většího asteroidu Didymos podle dnešních odhadů odpovídá 2600 ± 140 kilogramů na metr krychlový, zatímco menší Dimorphos vykazuje jen 1540 ± 220 kilogramů na metr krychlový. Nabízí se logická hypotéza - menší z asteroidů by mohl být tělesem, které vzniklo v minulosti z materiálu, vyvrženého z většího asteroidu Dydimos po srážce s jiným objektem.

Pomoc amatérských astronomů

Na potvrzení nepatrných změn v dráze obou asteroidů se mimochodem podíleli také laičtí astronomové. Vědci potřebovali extrémně přesná data, která se dají získat metodou hvězdných zákrytů, což jsou momenty, kdy planetka při svém pohybu na obloze zakryje některou ze vzdálených hvězd. Tato měření jsou natolik citlivá, že umožňují určit polohu tělesa s přesností na stovky metrů - a to i při vzdálenosti milionů kilometrů od Země.

Byli to právě nadšení laičtí astronomové, kteří taková měření umožnili. Někteří z nich cestovali stovky kilometrů do odlehlých oblastí v australském vnitrozemí, aby z míst bez světelného znečištění zachytili několikasekundový pokles jasu dané hvězdy.

Od roku 2022 do března 2025 bylo takových měření celkem 22. Vědcům se pak podařilo vypočítat, že se dráha systému kolem Slunce zpozdila o přibližně 150 milisekund oproti původnímu stavu.

Planetární obrana

Výsledky, které byly nedávno publikované v časopisu Science Advances, jsou optimistické. Potvrdilo se, že pokud bychom v budoucnu objevili nebezpečný asteroid s dostatečným předstihem, máme k dispozici technologii, která dokáže změnit jeho dráhu tak, že se nemusí nutně srazit se Zemí. Ukázalo se, že i poměrně malá sonda dokáže díky své kinetické energii a následnému výronu materiálu vychýlit z dráhy celý asteroidní systém.

Není to jen úspěch naší technologie. Je to také možnost, kterou neměli dávní dinosauři, kteří po srážce Země s vesmírným objektem vyhynuli. Na rozdíl od nich my dnes víme, jak podobnému osudu zabránit.

^{Zdroj: Makadia R. et al., Heliocentric orbit deflection of the (65803) Didymos system from the DART impact, Science Advances 12 (2026), Odkaz}