Mise DART - první zásah lidstva do mechaniky Sluneční soustavy
Zatímco vědci poměrně brzy po nárazu sondy DART do asteroidu Dimorphos potvrdili, že se jeho oběžná doba zkrátila o zhruba 33 minut, nová studie je daleko podrobnější a ukazuje, že náraz měl dostatečnou sílu na to, aby změnil dráhu celého binárního systému. Nejedná se už jen o vychýlení menšího z asteroidů, který obíhá svého většího bratra - ale jde o změnu dráhy obou těles v rámci Sluneční soustavy. Vědci objevili změnu v rychlosti celého systému, která odpovídá přibližně 10 mikrometrů za sekundu. To se může zdát na první pohled zanedbatelnou hodnotou, ale jde o jasný důkaz, že takové srážky se mohou v budoucnu skutečně použít jako nástroj pro naši planetární obranu před asteroidy.
Nečekaný spojenec - vyvržený materiál
Změny v dráze obou objektů jsou přitom větší, než by se dalo čekat, protože samotný náraz sondy tvořil jen část výsledného efektu. Za jev může takzvaný přenos hybnosti díky vyvrženému materiálu, zjistili vědci.
Když sonda narazila do asteroidu Dimorphos, vymrštila do prostoru obrovské množství úlomků a prachu. Tento materiál, letící opačným směrem, zafungoval jako dodatečný raketový pohon, který asteroid nakopl mnohem silněji, než by to dokázala samotná sonda jen díky své hmotnosti a rychlosti. Tento efekt prakticky zdvojnásobil účinnost celého manévru a vědci díky tomu mohli přesněji vypočítat hustotu obou těles. Zjistili tak, že Dimorphos je pravděpodobně mnohem méně hustý, než se předpokládalo, a připomíná spíše hromadu suti než kompaktní skálu. Hustota většího asteroidu Didymos podle dnešních odhadů odpovídá 2600 ± 140 kilogramů na metr krychlový, zatímco menší Dimorphos vykazuje jen 1540 ± 220 kilogramů na metr krychlový. Nabízí se logická hypotéza - menší z asteroidů by mohl být tělesem, které vzniklo v minulosti z materiálu, vyvrženého z většího asteroidu Dydimos po srážce s jiným objektem.
Pomoc amatérských astronomů
Na potvrzení nepatrných změn v dráze obou asteroidů se mimochodem podíleli také laičtí astronomové. Vědci potřebovali extrémně přesná data, která se dají získat metodou hvězdných zákrytů, což jsou momenty, kdy planetka při svém pohybu na obloze zakryje některou ze vzdálených hvězd. Tato měření jsou natolik citlivá, že umožňují určit polohu tělesa s přesností na stovky metrů - a to i při vzdálenosti milionů kilometrů od Země.
Byli to právě nadšení laičtí astronomové, kteří taková měření umožnili. Někteří z nich cestovali stovky kilometrů do odlehlých oblastí v australském vnitrozemí, aby z míst bez světelného znečištění zachytili několikasekundový pokles jasu dané hvězdy.
Od roku 2022 do března 2025 bylo takových měření celkem 22. Vědcům se pak podařilo vypočítat, že se dráha systému kolem Slunce zpozdila o přibližně 150 milisekund oproti původnímu stavu.
Planetární obrana
Výsledky, které byly nedávno publikované v časopisu Science Advances, jsou optimistické. Potvrdilo se, že pokud bychom v budoucnu objevili nebezpečný asteroid s dostatečným předstihem, máme k dispozici technologii, která dokáže změnit jeho dráhu tak, že se nemusí nutně srazit se Zemí. Ukázalo se, že i poměrně malá sonda dokáže díky své kinetické energii a následnému výronu materiálu vychýlit z dráhy celý asteroidní systém.
Není to jen úspěch naší technologie. Je to také možnost, kterou neměli dávní dinosauři, kteří po srážce Země s vesmírným objektem vyhynuli. Na rozdíl od nich my dnes víme, jak podobnému osudu zabránit.
Zdroj: Makadia R. et al., Heliocentric orbit deflection of the (65803) Didymos system from the DART impact, Science Advances 12 (2026), Odkaz
Dana Tenzler
Čtyřnohý lunární robot - Lunar Leaper (2)
Aby mise přinesla nové vědecké poznatky, musí být malý robot vybaven důmyslnou geofyzikální aparaturou. Co s ní dokáže vyzkoumat? (délka blogu 3 min.)
Dana Tenzler
Čtyřnohý lunární robot - Lunar Leaper (1)
Měsíční jeskyně, které kdysi vznikaly díky proudům lávy, se zatím zdají být těmi nejlepšími místy, kde by se mohla postavit základna pro kolonisty. Vědci navrhli malého robota, který by se dal využít k průzkumu takových jeskyní.
Dana Tenzler
Pozorujeme zrod nové planety?
Astronomové nalezli objekt s označením Gaia-GIC-1, který je nejspíš následkem gigantické kolize dvou planetesimál – obřích těles, která slouží jako stavební kameny budoucích planet.
Dana Tenzler
Čím se řídí sluneční cykly?
Vědecká komunita se dlouhá desetiletí snažila zjistit, čím se řídí sluneční magnetismus. Po 28 rocích měření se ukázalo, že motor slunečního magnetismu není ukryt těsně pod povrchem, ale nachází se v hlubinách naší hvězdy.
Dana Tenzler
Odkud pocházejí organické molekuly na Marsu?
Pokud sledujete novinky z Marsu, víte, že rover Curiosity už roky zkoumá kráter Gale. Vědci nedávno díky tomuto vozítku zjistili, že se na planetě nacházejí organické molekuly...
| Další články autora |
Na dva kusy rozříznutá legendární Radlická lávka leží v poli. V muzeu bude nejdříve v roce 2028
Byla jednou z posledních staveb svého druhu v Česku. Nýtovaná stavba, která se pnula nad...
Dvorecký most promění také pražskou autobusovou dopravu v Praze. Máme velký přehled
Příští pátek se slavnostně otevře Dvorecký most, nová 361 metrů dlouhá spojnice přes Vltavu mezi...
Netradiční dobrodružná hřiště dobývají Prahu. Najdete je na Vypichu, Solidaritě i Žižkově
Po úspěšných pilotních projektech Na Kocínce a Pod Juliskou se koncept adventure playground poprvé...
StarDance 2026 se blíží. Zatančí rockerka, spekuluje se o populární herečce i tenisové legendě
Na podzim se na televizní obrazovky vrátí oblíbená taneční soutěž, ve které známé osobnosti usilují...
Rybář ulovil na Velikonoční pondělí kapra, který měl přes 20 kg. Souboj trval dlouhé minuty
Velikonoční pondělí přineslo rybářovi životní úlovek. Na tajném místě ve východních Čechách zdolal...
Kozí cesta podél Kozí dráhy. V Ústeckém kraji mají smělý plán na cyklotrasu
Ústecký kraj chce podpořit vybudování cyklotrasy podél takzvané Kozí dráhy, historické železniční...
Pardubické hudební jaro 2026: Patnáct koncertů a jedno jubileum
Ačkoli to kalendářní už dávno začalo, Pardubické hudební jaro odstartuje v pondělí 13. dubna. Bude...
Před 65 lety obletěl Jurij Gagarin Zemi. V kosmu byl „prostý ruský hoch“ jen pasažérem
Přesně před 65 lety se z kazašské stepi vznesla raketa, která změnila dějiny lidstva. Ze sovětského...
Studenti sami hledají kořeny dnešních problémů, říkají učitelé ocenění za otvírání témat
Proč se učit dějepis a poznávat moderní dějiny? A jak je učit? Odpovědi na obě otázky už léta hledá...

Je vám přes čtyřicet? Soutěžíme o přírodní doplněk stravy MenoVit Balance
Období po čtyřicítce přináší řadu změn, které mohou ovlivnit fyzickou i psychickou pohodu. Dopřejte si proto přírodní podporu v čase, kdy ji vaše...
- Počet článků 1174
- Celková karma 18,31
- Průměrná čtenost 1224x



















