Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS

Kolem Slunce právě prolétá návštěvník z jiného hvězdného systému. Těleso, které vzniklo v cizí planetární soustavě, předtím k nám nejspíš putovalo několik miliard roků mezihvězdným prostorem. (délka blogu 4 min.)

Vědci jsou samozřejmě nadšení. Pozorovat takové těleso se podaří jen zhruba jednou za několik roků. Navíc nám může každý takový objekt zprostředkovat další informace o tom, jak se ve vesmíru tvoří a vyvíjejí planetární systémy.

^{Ilustrace: Zdroj: D. Tenzler}

Kometa 3I/ATLAS

Kometa byla objevena 1. července 2025. Perihelem (nejbližší přiblížení ke Slunci) prolétla 29. října 2025.

Během své cesty ke Slunci se chovala nečekaně. Astronomové zaznamenali rychle rostoucí jas, neobvyklé barvy a rozvíjející se koma. Bohužel se to stalo v době, kdy ji bylo ze Země obtížné pozorovat. Kometa totiž prolétá přísluním na opačné straně Slunce než se nachází v tu dobu Země.

Z našeho pohledu to znamená, že objekt byl velmi blízko Slunci a pozemní dalekohledy kometu buď neviděly, nebo bylo její pozorování velmi obtížné kvůli jasnému pozadí. Vědci si přesto uměli poradit - a využili k pozorování orbitální sondy, které měly původně sledovat a zkoumat Slunce.

Využité sondy

Tyto družice pravidelně snímají korónu a vnitřní heliosféru a náhodně v nich někdy naleznou i nějakou kometu. Konkrétně v případě 3I/ATLAS se použily následující přístroje:

STEREO‑A (SECCHI HI1 a COR2) - pozorování 11.–26. září (HI1) a 28. září – 2. října (COR2). STEREO (Solar TERrestrial RElations Observatory) se původně skládala ze dvou efektivně identických kosmických lodí vypuštěných v roce 2006. Družice obíhají Slunce po velmi podobné oběžné dráze jako Země. Jedna se nachází přibližně 45° před ní a druhá 45° za ní. Družice letící před Zemí je označena jako STEREO-A (z ang. ahead, vpředu), zatímco družice nacházející se na oběžné dráze za Zemí jako STEREO-B (z angl. behind, za). Sonda STEREO-B přestala komunikovat v roce 2016, protože nejspíš ztratila orientaci v prostoru. Pozorování komety provedla tedy jen její sestra - STEREO-A. Na té se nachází přístroj SECCHI (Sun Earth Connection Coronal and Heliospheric Investigation) a soubor přístrojů pro studium interakce mezi Sluncem a Zemí. Toto zařízení umí vytvořit trojrozměrný obraz sluneční korony a heliosféry.

GOES‑19 (CCOR‑1) pozorovala kometu mezi 18. a 24. říjnem. Družice GOES-19 byla vypuštěna v roce 2024 a je to především meteorologická sonda pracující na geostacionární oběžné dráze. Nese však také CCOR-1 (Compact COronagraph 1) koronograf pro provozní monitorování kosmického počasí.

SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory) je družice vypuštěná v roce 1995. Obíhá kolem bodu L1 soustavy Země-Slunce a na palubě nese (pro pozorování komety důležitý) přístroj LASCO (Large Angle and Spectrometric COronagraph) - koronograf.

LASCO C3 pozoroval kometu 3I/ATLAS 15. – 26. října 2025, krátce před perihéliem komety, které se konalo 29. října.

Hlavní objevy

Autoři stáhli data a pečlivě je zpracovali (odečetli pozadí, odstranili hvězdy a chyby ve snímcích). Vypracovali světelné křivky a informace o barvě.

Ukázalo se, že kometa prodělala před průletem perihelem rychlý nárůst jasu. Probíhalo to během září a října 2025. Tempo toho nárůstu bylo mnohem vyšší než tomu bylo v dřívější fázi jejího příletu a než u některých typických komet.

To je samozřejmě velice zajímavé a mohlo by se to vysvětlit například tím, že se kometa pohybuje Sluneční soustavou daleko rychleji než obyčejné domácí komety. Jev by mohl být způsobený také jiným plynem, který se na sublimaci v dané době podílel. Vnější vrstvy jádra mohly sublimovat nejprve CO2 a tím udržovat povrch ochlazený, takže hlavní vodní sublimace, která má větší účinek na optický jas, se projeví až později a poměrně rychle.

Kamery na sondách pozorovaly kometu jako plošný objekt s komou, tedy ne jako čistě bodové jádro. To znamená, že v době měření probíhala produkce plynů a/nebo prachu.

Barva komety byla jiná než u Slunce a byla více modrá. To se vysvětluje tím, že do celkového viditelného jasu přispívají emisní čáry plynů (např. C₂, NH₂), nikoli jen sluneční světlo odražené na prachu v komě.
Při přepočtu světelných křivek autoři odhadují, že kometa mohla v okamžiku perihelu dosáhnout jasnosti přibližně kolem 9. magnitudy.

Další výzkum

Po 29. říjnu 2025 se kometa opět vrací do lepší viditelnosti v soumraku a noci, což umožní pozemní sledování a podrobnější studium prachového a plynného složení komy komety.

Další sledování komety bude napínavé. Bude kometa po průletem perihelem rychle slábnout, nebo zůstane relativně jasná a aktivní? Odpověď pomůže vysvětlit, nakolik jsou mezihvězdné komety odlišné od domácích - a čím přesně se liší. Můžeme se tedy těšit na další zajímavé objevy.

^{Zdroj: Odkaz}