Mapa oblohy, kterou vytváří vesmírný teleskop Euclid

Evropská vesmírná agentura ESA zveřejnila první mapu oblohy, kterou zachytil Euclid - nový teleskop. (délka blogu 4 min.)

Euclid

Vesmírný teleskop Euclid dostal jméno na počest starověkého matematika Euklida z Alexandrie. Byl vyvinut jako součást programu Cosmic Vision 2015-2025. Je schopný detekovat viditelné světlo a infračervené záření - tedy vlnové délky od 550 do 2000 nm. Vědci doufají, že díky němu získají větší představu o podstatě temné hmoty a temné energie.

Do vesmíru odstartoval tento teleskop 1. července 2023. Vědecká pozorování zahájil 14. února 2024. První snímky, dokumentující schopnosti teleskopu, poskytl v listopadu 2023 a květnu 2024. Na misi pracuje více než 2 000 vědců z 15 evropských zemí, USA, Kanady a Japonska. NASA poskytla například detektory blízkého infračerveného spektrometru a fotometru NISP.

Pracuje v Lagrangeově bodu L2 - nachází se tedy nedaleko teleskopu Jamese Webba, zhruba na přímce, kterou tvoří Země a Slunce v poloze za Zemí, kde jsou oba přístroje (prakticky schované v zemském polostínu) chráněny před velkou částí záření Slunce. Euclid bude zkoumat vesmír po dobu nejméně šesti let a má během této doby prozkoumat více než třetinu celé oblohy.

První mapa oblohy

Vědci před několika dny zveřejnili první mapu, zachycenou tímto novým teleskopem. Jedná se o obrázek s velikosti 208 gigapixelů, který zachycuje miliony hvězd a galaxií. Aktuální mozaika byla vytvořena z 260 jednotlivých pozorování, která proběhla mezi 25. březnem a 8. dubnem 2024. Během následujících šesti roků bude teleskop pozorovat nejen existenci, ale také tvar, vzdálenost a pohyb miliard galaxií na třetině naší oblohy, nacházejících se ve vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Vznikne tak obří trojdimenzionální kosmická mapa vesmíru.

^{Obrázek: Tato mozaika vytvořená Euklidovým vesmírným dalekohledem ESA obsahuje 260 pozorování uskutečněných mezi 25. březnem a 8. březnem. Zdroj: © ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, CEA Paris-Saclay, Bildbearbeitung von J.-C. Cuillandre, E. Bertin, G. Anselmi (CC BY-SA 3.0 IGO), https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/igo/deed.de, https://www.mpia.de/aktuelles/2024-euclid-mosaic-iac2024#}

Už v této první části mapy oblohy (která odpovídá jen zhruba jednomu procentu očekávané mapy) se nachází zhruba 14 milionů galaxií a milionů hvězd v naší vlastní galaxii. Kromě toho jsou tu také slabě vidět oblaka prachu a plynu, která patří do Mléčné dráhy. Jsou detekovatelné v infračervené oblasti spektra - vidět jsou ale i v optické části, protože odrážejí světlo hvězd galaxie a Euclid je schopen toto slabé záření zachytit.

Mise Euclid je výzvou nejen pro tvůrce samotného teleskopu, ale také pro odborníky, kteří se zabývají sběrem a zpracováním dat. Vědci získávají každý den kolem 100 GB dat - snímků ve viditelném světle a v infračervené oblasti spektra. Stará se o ně devět datových center v různých evropských zemích.

Další mapa by měla být zveřejněna v březnu 2025. První kosmologické poznatky se čekají v roce 2026. Můžeme se tedy těšit na nové zajímavé poznatky, které možná pomohou odhalit velké tajemství našeho vesmíru - co tvoří jeho velkou část - temnou hmotu a temnou energii.

^{Zdroj: www.mpia.de, ESA}