Konec mise WISE a NEOWISE

Mise WISE/NEOWISE je minulostí. Satelit za několik měsíců shoří v atmosféře naší planety. Sledoval mimo jiné asteroidy, které by mohly vyvolat katastrofu, kdyby se srazily se Zemí.

Co se skrývá pod názvy WISE a NEOWISE

Vesmírná sonda byla původně vypuštěna jako mise WISE. To je zkratka pro Wide-field Infrared Survey Explorer. Stalo se to v roce 2009. Základní vědecká mise spočívala v tom, že sonda po dobu sedmi měsíců sledovala oblohu v infračervené oblasti spektra.

Po uplynutí této doby byla pořád ještě schopna provozu a měla dostatek chladicí látky, která je pro pozorování v infračervené oblasti nezbytně nutná. Chlazení přestalo fungovat až o několik měsíců později, s čímž vědci počítali. Sonda byla ovšem (kromě schopnosti hlubokého chlazení) pořád ještě v poměrně dobrém stavu.

Projekt pokračoval coby mise NEOWISE. NASA prodloužila její práci předběžně do února 2011, aby se mohla věnovat průzkumu objektů v pásu asteroidů, který se nachází mezi Marsem a Jupiterem. Analýza získaných dat ukázala, že sonda navzdory nedostatku chladicí kapaliny (když už nemohla pozorovat ty nejslabší infračervené objekty ve vesmíru) stále ještě mohla dostatečně citlivě pozorovat asteroidy a komety v naší vlastní soustavě.

Vědecká práce byla tedy prodloužena o dva roky.

Podruhé byla prodloužena roce 2013, kdy už dostala své nynější označení NEOWISE. Věnovala se hledání, sledování a charakterizování tzv. NEO - asteroidů, které vykazují signály v infračervené oblasti spektra díky tomu, že jsou zahřívány slunečním zářením.

Objekty blízké Zemi (NEO)

… jsou komety a asteroidy, které vstoupily díky gravitační přitažlivostí okolních planet na oběžné dráhy, které je navedly do sousedství Země. Komety se původně tvořily ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy, skládají se tedy převážně z vodního ledu a prachových částic. Většina kamenných asteroidů se naopak vytvořila v teplejší vnitřní sluneční soustavě mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru.

Po více než 14 letech pozorování oblohy z nízké oběžné dráhy Země provedla sonda 1,45 milionu měření u více než 44 000 objektů Sluneční soustavy. Prozkoumala také více než 3000 NEO, z nichž 215 dokonce tato sonda sama objevila.

^{Obrázek: Ilustrační grafika, zdroj. D. Tenzler}

Mise také objevila 25 nových komet, včetně slavné komety C/2020 F3 NEOWISE, na kterou si možná vzpomínáte. Objevila se na naší obloze v létě 2020.

Konec mise NEOWISE byl způsoben aktuálně zvýšenou aktivitou Slunce, vyvolanou jeho pravidelným 11 letým cyklem. Zvýšená sluneční aktivita, častější sluneční erupce a výrony koronální hmoty ohřívají zemskou atmosféru a způsobují tak její rozpínání. Hustší atmosféra vyvolává u satelitů, které pracují na oběžné dráze Země, vyšší tření. Sonda NEOWISE přitom nebyla vybavena pohonným systémem ani není možné ji pomocí jiných modulů vytlačit na vyšší oběžnou dráhu, jak je tomu například u IS. Proto se tato sonda nemůže na oběžné dráze udržet.

Po provedené posledního vědeckého průzkumu (který byl naplánován na 31. července) byla sonda 8. srpna uvedena do režimu hibernace. Nyní začne plynule klesat na stále nižší a nižší oběžnou dráhu, než nakonec shoří v atmosféře Země. Zánik by měl nastat koncem 2024 nebo začátkem 2025. Sledování objektů typu NEO ale nekončí.

NEO Surveyor

Následovat bude mise NASA NEO Surveyor (Near Earth Object Surveyor) — první vesmírný teleskop, který se bude věnovat výhradně jen lovu nebezpečných objektů v blízkosti Země.

Sonda bude v infračerveném spektru vyhledávat právě takové objekty, které se jinak dají nalézt jen velice obtížně. Jedná se o tmavé asteroidy a komety, které neodrážejí mnoho viditelného světla, a také objekty, které se k Zemi přibližují ze směru od Slunce. O těchto tělesech, které se pohybují nepříjemně blízko naší planety, dosud moc nevíme. Přitom mohou být Zemi dost nebezpečné.

Tato sonda by měla být vypuštěna v roce 2027.

^{Zdroje: ESA, NASA, Odkaz}