Kolonizace Merkuru

I když je Merkur blíže Slunci než Venuše, dal by se, jakkoliv se to zdá paradoxní, kolonizovat daleko lépe než ona. O planetě Merkur, kterou možná v budoucnu čeká kolonizace. (délka blogu 5 min.)

Na první pohled je to bláznivý nápad. Merkur musí od Slunce dostávat ještě větší porci energie (obíhá ho totiž v menší vzdálenosti) než Venuše. A ta se, jak víme díky různým vesmírným sondám, podobá spíše rozpálené pánvičce než obyvatelné planetě. 

Vysvětlení nabízí jeden významný rozdíl mezi oběma planetami: Merkur nemá prakticky žádnou atmosféru, která by na jeho povrchu zadržovala teplo. Na denní straně sice vystupují teploty ke 400 °C, na jeho noční straně ovšem panuje mráz. 

A tak se dá Merkur pomocí vhodných technologií kolonizovat stejně, jako jiné pro život nepříliš vhodné objekty naší soustavy. I když jeden rozdíl tu opravdu bude - na Merkuru budou mít kolonisté k dispozici dost energie na to, aby mohli pomocí technologií vytvořit podmínky vhodné pro život. 

Co by mohli lidé chtít na Merkuru?

Zábava

Když nebudu brát v úvahu lidskou zvědavost, která se zasloužila o jiné vesmírné projekty, napadá mě jako jediný argument … zisk. Mise k Merkuru by se mohla zaplatit například díky turistice. Vždyť s podobnými projekty se už dnes počítá v případě Marsu. A to se dá na Mars ve srovnání s Merkurem dostat daleko rychleji, lépe a pohodlněji - je tedy pro dobrodruhy daleko menší výzvou.

Těžba nerostů

Ještě daleko lepším důvodem, proč se vypravit na Merkur, je těžba nerostného bohatství. 

Na Merkuru se totiž nachází větší množství vzácných kovů a minerálů. 

Stejně jako ostatní kamenné planety (Venuše, Země a Mars) se i tato Slunci nejbližší planeta skládá ze silikátů a kovů, tvořících křemičitanový plášť a kůru, které obklopují kovové jádro (převážně slitinu železa a niklu).

Geologové odhadují tloušťku kůry a pláště Merkuru na 35 km a 600 km, zatímco průměr jádra by měla dosahovat 4148 km. To znamená, že kovové jádro planety tvoří přibližně 85 % její velikosti. 

Zvláštní složení Merkuru je nejspíše způsobeno jeho divokou minulostí. Už krátce po svém vzniku musel čelit početným srážkám s jinými protoplanetami. Ty nakonec připravily Merkur o část jeho křemičitanového pláště. Jeho jádro a celkově oblast, která je obohacena kovy, je tedy daleko přístupnější než je tomu v případě Země. Přítomnost kovů nemusí být ale jediným nerostným bohatstvím. Na samotném povrchu planety objevily sondy větší množství hořčíku a síry - a to znamená, že se tu musí nacházet také různé minerály, které je obsahují. 

Různé těžké a vzácné kovy by se daly nejspíš těžit i na asteroidech, kvůli absenci gravitace na takových tělesech ale nebude těžba příliš jednoduchá. 

Přestože je Merkur nejmenší planetou sluneční soustavy (je dokonce menší než některé měsíce, např. Jupiterův měsíc Ganymed), odpovídá gravitace na jeho povrchu gravitaci Marsu. Konkrétně činí kolem 38 % gravitace, která panuje na Zemi. Snížená gravitace usnadní těžbu nerostů a kovů, zároveň by také umožnila relativně levné vypouštění kosmických nákladních lodí směrem k Zemi. 

Oproti těžbě nerostů na asteroidech by měla těžební aktivita na Merkuru ještě jednu výhodu. Mikrogravitace, které by byli vystaveni dělníci na asteroidech, škodí zdraví. Pracovat na Merkuru by bylo pro kolonisty daleko zdravější. 

Energie

Dalším důvodem, proč se vypravit na Merkur, by mohla být … sluneční energie. Na povrch planety jí dopadá 6,5x více než je tomu na Zemi. 

Kolem Merkuru by například mohla neustále kroužit soustava družic, které by mohly shromažďovat sluneční energii. Pomocí laserů by se tato energie mohla nasměrovat k Zemi. Jinou možností by byla technologie, která by umožnila uchování velkého množství energie v bateriích nového typu (a jejich transport směrem k Zemi). Taková technologie samozřejmě ještě neexistuje a jen těžko si ji umíme představit. To ale nemusí nic znamenat. Není to tak dávno, kdy si naši předkové neuměli představit život plný elektrospotřebičů, usnadňujících všední život. 

Merkur by se tedy mohl stát naší vesmírnou elektrárnou, která by nahradila pozemské zdroje energie. 

Příště: Co by obnášel život na Merkuru?