Kolem jedné z našich nejbližších hvězd obíhá planeta typu Země

Je sice menší než naše vlastní planeta a také její centrální hvězda je jiného typu než Slunce, přesto je tento objev velice zajímavý. (délka blogu 3 min.)

Astronomové objevili planetu, která obíhá kolem jedné z nejbližších hvězd. A tentokrát je to planeta, která se také trošku podobá Zemi. Alespoň co se týká fyzikálních parametrů.

^{Obrázek: Ilustrace červený trpaslík a jeho planeta. Zdroj: D. Tenzler}

Barnardova šipka

Barnardova šipka (někdy se jí říká také Barnardova hvězda) se na naší obloze nachází v souhvězdí Hadonoše. Pouhým okem ji ovšem vidět nemůžeme - podobně jako spoustu jejích sester, jedná se totiž o červeného trpaslíka.

Hvězdy tohoto typu mají povrch, který se nám jeví jako červenavý a mají celkově slabou jasnost. Tvoří velice početnou skupinu - kolem 75 % všech známých hvězd.

Barnardova šipka je hvězdou, která se může na naší obloze pyšnit nejrychlejším pohybem ohledně vesmírného pozadí. Urazí 10,34" (úhlových vteřin) ročně. Hvězda je přitom vzdálená od Země necelých šest světelných roků. Je tedy čtvrtou nejbližší hvězdou. Naší nejbližší hvězdou (hned po Slunci) je Alfa Centauri, která je ve skutečnosti trojhvězdou. Barnardova šipka je tedy nejbližší samostatnou hvězdou.

To z ní dělá velice zajímavý objekt. Vědci ji intenzivně sledují a už delší dobu se u ní snaží najít planety. V listopadu 2018 si byli například někteří z nich jistí, že tu objevili chladnou superzemi (velkou kamennou planetu, větší než Země) s hmotností nejméně 3,2 násobku hmotnosti naší planety, která měla kolem hvězdy obíhat jednou za 233 dní.

Barnardova šipka je mimochodem daleko starší než Slunce. Vznikla před 7 až 12 miliardami roků. Pravděpodobně patří mezi nejstarší hvězdy v naší galaxii. To má za následek, že už ztratila část své rotační energie. Vědci pozorují změny její jasnosti, které naznačují, že se kolem své vlastní osy otočí jednou za 130 dnů. Pro srovnání - Slunci to trvá 25 dní.

Její rychlý pohyb na nebi je částečně způsoben její blízkostí - přesto má samozřejmě také svou vlastní dráhu Galaxií. Momentálně se k nám přibližuje. Nejblíže bude kolem roku 11700. Tehdy bude vzdálena jen 3,7 světelného roku. Pak se zase začne od našeho Slunce vzdalovat.

Barnardova hvězda je daleko menší než Slunce. Má jen přibližně 17 procent jeho hmotnosti. Poloměr má také daleko menší - jen asi 15 až 20 procent poloměru naší vlastní centrální hvězdy. Tato malá hvězda je jen asi 180 krát hmotnější než Jupiter. Její svítivost odpovídá 0,0004 svítivosti Slunce.

Kdyby se tedy nacházela na jeho místě, byla by Barnardova šipka na naší obloze jen asi stokrát jasnější než úplněk Měsíce. Jasností by se pak mohla dát srovnat se Sluncem ve vzdálenosti 80 astronomických jednotek (vzdáleností Země-Slunce).

Kolem této malé a slabé hvězdy, jak nyní vědci zjistili, obíhá malá kamenná planeta.

Blízká exoplaneta Barnard b

Planeta, která krouží kolem Barnardovy šipky, má mít hmotnost odpovídající zhruba 0,37 hmotnosti Země. Své hvězdě je opravdu blízko - oběhne ji jednou za 3,15 pozemských dní. Rok tu tedy trvá o něco déle než tři dny. Planeta je zhruba 20x blíže své hvězdě než je v naší vlastní soustavě vzdálena Slunci planeta Merkur. Takové parametry nám připadají velice exotické - vzhledem k tomu, že se jedná o malou chladnou hvězdu, jsou ale vlastně pro planetu optimální. Planeta se totiž nachází v tzv. obyvatelné zóně malé staré hvězdy. Povrchová teplota je odhadována na 400 K (125 °C) za předpokladu, že planeta vykazuje albedo kolem 0,3. Nedá se tedy ještě přesně říci, jestli na ní panují podmínky, vhodné pro život.

Zároveň se také zdá, že by kolem hvězdy mohly kroužit i další planety. Mohly by se tu nacházet exoplanety s oběžnými dobami 2,34 dne, 4,12 dne a 6,74 dne. Aby mohli vědci potvrdit jejich existenci, budou muset provést další měření. Zdá se přitom, že velká planeta s hmotností minimálně 3,2 hmotnosti Země a oběžnou dobou přes 200 dní (jejíž existenci předpovídali vědci v roce 2018) bohužel neexistuje. Tuto planetu se v nejnovějších souborech dat při nejlepší vůli nalézt nepodařilo.

K detekci této nové exoplanety použili vědci dalekohled ESO’s Very Large Telescope (ESO’s VLT) v Chile. Pozorování probíhala posledních pět roků a byla trochu narušena coronovými opatřeními ve dvacátých letech. Nové výkonné teleskopy ale slibují další objevy a my se můžeme těšit na další zajímavé exoplanety - tentokrát doslova v našem nejbližším vesmírném okolí.

^{Zdroj: DOI: 10.1051/0004-6361/202451311 . Odkaz}