Kdy je vlastně na Marsu Nový rok?

Proč by se vlastně na Marsu neměl slavit Nový rok? Stejně jako Země obíhá Mars kolem Slunce, a tak se každý rok dostává do stejného bodu své dráhy, do bodu, od kterého se dá odvozovat další marsovský rok.

^{Obrázek: Ilustrace, zdroj D. Tenzler}

Jaro, léto, podzim, zima … na Marsu

Stejně jako Země má i planeta Mars čtyři roční období – které odpovídají našemu jaru, létu, podzimu a zimě. Protože Mars obíhá kolem Slunce po protáhlejší oběžné dráze než Země, liší se tu trochu i kvalita ročních období.

Severní polokoule dostává během svého léta od Slunce o něco více světla a energie, zatímco jižní polokoule dostává pro změnu více světla a energie během zimy. To znamená, že jsou na severní polokouli teplejší léta, zatímco jižní polokoule má poněkud vyváženější klima.

Pro srovnání - také Země obíhá Slunce po eliptické dráze. Její vzdálenost od centrální hvězdy se během roku mění o několik milionů kilometrů. Nejblíže Slunci je Země v lednu - tehdy je vzdálena jen 147 milionů km, zatímco v nejzazším bodě své oběžné dráhy se od Slunce vzdaluje na 152 milionů kilometrů. Změna vzdálenosti tedy maximalizuje léto na jižní a ne severní polokouli naší planety.

Navíc má povrch Marsu (stejně jako je tomu u Země) svůj typický profil - planeta vykazuje jak rozsáhlá pohoří tak nížiny, takže se celá věc ještě trochu komplikuje. Je jen logické, že v nížině bude občas počasí příjemnější, zatímco pohoří bude mít drsnější podnebí.

Prachové bouře

Ve druhé polovině marsovského roku na něm pozorujeme prachové bouře. Někdy obsáhnou jen část povrchu, jindy celou planetu. Když se Mars na své dráze kolem Slunce nachází v periheliu, tedy blízko Slunce, jeho atmosféra se zahřívá. Díky tomu se mohou do atmosféry dostat velice jemné prachové částice, o které není na vyprahlé Rudé planetě nouze. Jakmile se jednou do atmosféry dostaly, ještě více ji zahřívají, protože pohlcují fotony. Do svého okolí pak vyzařují fotony s větší vlnovou délkou - mezi které patří i fotony odpovídající tepelnému záření.

Teploty ve dne a v noci

Na Marsu je jen řídká atmosféra, takže jsou tu rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci daleko vyšší než na Zemi. Během léta stoupá teplota k bodu mrazu, zato v noci klesá až na -60 ° C. V zimě jsou noční teploty ještě nižší a klesají na hodnoty kolem -110 ° C.

Marťanský den se mimochodem nazývá Sol a trvá 24 hodin a 39 minut, o něco déle než jeden den na naší vlastní planetě. Delší je také marťanský rok. Jeden rok na Rudé planetě odpovídá 687 pozemským dnům nebo 668 marťanským dnům. Je tedy zhruba dvakrát delší než rok na naší vlastní planetě.

Pokud se tedy chcete cítit mladší - počítejte svůj věk v marťanských rocích. K tomu ho musíte vydělit číslem 1,88.

Nový rok na Marsu

Vědci se už v roce 1955 dohodli, kdy má začínat na Marsu nový rok. Za první den nového roku vybrali den rovnodennosti na severní polokouli, který odpovídá severnímu jaru a jižnímu podzimu. V roce 1 (1956) se mimochodem dala pozorovat významná, obří prachová bouře.

Letos připadal tento den severní rovnodennosti na 12. listopadu - marsovský Nový rok tedy mohli vědci oslavit před dvěma týdny.

39. rok začne 30. září 2026, 40. rok připadá na 17. srpna 2028 a roku 41 se dočkáme 5. července 2030.

^{Zdroj: ESA}