Kámen, vzniklý z moře a sopky

Znáte larimar? Na první pohled připomíná klidnou hladinu tropického moře. Larimar je vzácný modrý minerál, který se stal symbolem Dominikánské republiky. (délka blogu 3 min.)

Larimar

Larimar je modrá odrůda minerálu pektolitu, který patří mezi silikáty. Jeho chemické složení odpovídá přibližně NaCa2(Si3O8)(OH). Na rozdíl od průhledných drahokamů netvoří velké, dobře vyvinuté krystaly. Pektolit se vyskytuje ve formě podlouhlých nebo vláknitých krystalů.

Pektolit má většinou bílou barvu. Existují varianty, které jsou světle modré nebo tyrkysové a zelenomodré. Nejoblíbenější jsou výrazně modré kusy s bílými, obláčkovitými vzory, které připomínají mořskou hladinu nebo oblohu nad Karibikem. Právě ty dostaly jméno larimar.

Larimar má tvrdost přibližně 5 až 6 stupňů Mohsovy stupnice. Je proto měkčí než například křemen a při nošení ve šperku se může poškrábat. Jeho hustota se pohybuje přibližně mezi 2,7 a 2,9 gramu na krychlový centimetr, což je o něco vyšší hustota, než jakou má právě výše zmiňovaný křemen.

Jediné slavné naleziště

Nejznámější a zároveň také nejvýznamnější naleziště larimaru se nachází v pohoří Sierra de Baoruco v provincii Barahona na jihozápadě Dominikánské republiky. Konkrétně jde o důl Filipinas Larimar Mine.

Může za to jistě také způsob, jakým larimar vzniká. K jeho formování docházelo během hydrotermálních procesů uvnitř sopečných hornin, jako jsou andezity a bazalty. Během těchto procesů pronikaly do dutin horké plyny a tekutiny bohaté na minerály.

Nejčastěji se můžete ve zdrojích dočíst, že za jeho barvu mohou stopy mědi, která nahradila vápník v krychlové mřížce minerálu. Existují ale i exponáty, ve kterých měď nalezena nebyla, a tak se zdá, že za barvu minerálu mohou také stopy vanadu.

Tento zajímavý polodrahokam tedy vznikal doslova působením sopky i moře.

Pojmenování

Původní obyvatelé Karibiku z kmene Taíno sbírali zářivě modré kamínky na naplavených plážích a věřili, že jim je daruje samo moře. Zbytek světa pak logicky o existenci polodrahokamu nevěděl.

Až v roce 1916 se o něm prý dozvěděl místní kněz, dokonce také požádal úřady o povolení k těžbě, ale jeho nápad byl odmítnut.

Novější historie tohoto minerálu začala až v roce 1974. Na pobřeží ho objevili Miguel Méndez společně s americkým dobrovolníkem Normanem Rillingem.

Jeho jméno vytvořil Méndez, když spojil jméno své dcery Larissy se španělským výrazem pro moře - mar. Kámen dostal název larimar.

Vzácnější než diamant

Na celé naší planetě existuje jen jedno jediné využitelné naleziště, které se nachází v provincii Barahona na jižním pobřeží Dominikánské republiky.

To dělá z larimaru mnohonásobně vzácnější minerál, než jakým jsou například diamanty nebo rubíny. Některé zdroje zmiňují ložiska modrého pektolitu v severní Itálii v oblasti Veneto u obce Soave. Tamní vzorky jsou ovšem extrémně křehké a pro šperkařské účely se nehodí. Dominikánská republika je tak jediným zdrojem využitelného polodrahokamu.

Hodnotí se hlavně podle sytosti a čistoty barevného odstínu.

Nejméně ceněné bývají světlé, téměř bílé nebo šedavé kusy. Naopak nejvyšší cenu mají ty, které mají tzv. vulkanickou modrou barvu. Jde o hluboký, mimořádně sytý modrý odstín, který připomíná oceán.

Výjimečně se dají v některých vzorcích objevit i jemné červené nebo hnědavé žilky. Ty jsou způsobeny přítomností železa a propůjčují kameni dramatičtější vzhled.

Při broušení se výrobci snaží zdůraznit modrobílé vzory a barevné akcenty. Zpracování minerálu ovšem není zrovna jednoduché. Může za to vláknitá struktura, která může vést k lámání a poměrně velkým ztrátám suroviny. Cena proto závisí nejen na velikosti, ale hlavně na intenzitě modré barvy, kresbě, průsvitnosti a celkové kvalitě.

Každý šperk je pak originálem, příroda totiž nikdy nevytvoří dva kameny se zcela identickým vzorem žilkování.

Zabarvení kamene navíc není moc stabilní. Larimar by neměl být dlouhodobě vystaven přímému slunečnímu záření ani vysokým teplotám, protože jeho barva může blednout.

Padělky larimaru

Larimar si můžete splést s několika podobně zbarvenými minerály, například s tyrkysem, aragonitem nebo modrým kalcitem. Některé napodobeniny se vyrábějí barvením howlitu, chalcedonu nebo magnezitu. Existují také skleněné a porcelánové imitace.

Při dražším nákupu se vyplatí požádat o doklad původu nebo o gemologickou expertízu. Laboratoř může například pomocí mikroskopu a analýzy chemického složení odhalit sklo, porcelán nebo přítomnost dobarvování materiálu.

Larimar v ezoterice

Ezoterika a léčitelství znají larimar jako kámen Atlantidy nebo kámen delfínů.

Americký léčitel a jasnovidec, který žil v letech 1877–1945, Edgar Cayce v první polovině minulého století předpověděl, že v Karibiku budou objeveny zbytky bájné potopené civilizace Atlantidy a spolu s nimi i neobyčejný modrý kámen s léčivou mocí.

Název kámen delfínů zase vychází z jeho barvy a dojmu, který kámen vyvolává – připomíná pohyb delfínů ve vlnách.

Dominikánci si svého kamene samozřejmě cení. V roce 2011 byl vyhlášen za oficiální národní kámen Dominikánské republiky.

Každý rok 24. listopadu pak celá země slaví oficiální státní svátek, kterým je Národní den larimaru.

^{Zdroje: Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz}