V tom vodním světě taky může něco živého být.

Až je najdeme a přiznáme jim status civilizace, budeme se muset zabývat tím, že možná i inteligentní zvířa ta jako delfíni mají civilizci. Krásný den, Kláro, ať s hezky daří.

Dano, jsem rád, že jsem se narodil na té naši kouličce, tobě a jestlipak víš, že v češtině nenajdeš slovo pro fotbalistické driblování, převzalo se jen od německého DRIBBELN a trochu ho počeštili. Hezký den!

Zajímavé. Kdo vlastně začal s fotbalem, Němci? Tím by se to vysvětlilo. Krásný den do Norimberku, ať se hezky daří, Horste..

Jsem toho názoru, že skripta Pružnost a pevnost platí v celém Vesmíru.

Pokud by se tedy na takové superzemi vyvinul život, tak si myslím, že rozměry rostlin a živočichů by musely být, vzhledem k větší přitažlivosti, menší, než jsou na Zemi.

Třeba by byli jinak vybaveni. Jak to, že vorvaň se dokáže potopit do hloubky až 3 km a vydrží ten ohromný tlak?

iří Grygar. S těmi zázraky je to trochu, než si lidé myslí. To slovo znamená, že jde o něco, co je za naším zrakem, skryto. A tutéž situaci máme teď v astronomii, dokonce strašlivou: podařilo se zjistit, že existuje skrytá látka, o které neumíme nic zjistit; pak ještě skrytá energie, o které toho víme ještě méně. A přitom je jí ve vesmíru asi 25 procent. A na tu viditelnou astronomii zbývá asi 5 procent. Čili jsme velice arogantní, když tvrdíme, že něco víme o vesmíru. Velký třesk především začal v čase. To znamená, že nejdřív vesmír nebyl a najednou byl. A to je přece zázrak nad zázraky. My nejsme schopni pochopit ten velký třesk a čas nula. Čím víc člověk pokračuje ve vědě, tím víc chápe teologii. Ta situace je čím dál víc analogická. Až mě to samotného překvapuje.

Na temnou energii, připadá více než 70%, nikoliv 25, to se vztahuje k temné hmotě. Možná jste to tak myslel, pokud ano, omlouvám se. Nicméně není 100% potvrzena jejich existence, existují i modely a analýzy, které oba fenomény vylučují. je to takový zajímavý znalostní paradox. Prostě víme toho sice o vesmíru opravdu hodně, ale současně opravdu málo, záleží jak se na to člověk podívá.

Je zajímavé, že čím více o vesmíru víme, tím více se přesvědčujeme o tom, že naše Země je v něm dost výjimečná.

A vůbec i naše pozice v něm je taková netradiční. Nacházíme se s galaxií prý uvnitř (a blízko centra) obrovského Voidu - prázdné bubliny, ve které je míň hmoty než jinde. I když to nás nemusí trápit, i ty vzdálenosti ve vlastní Galaxii jsou pro nás zatím nedostupné, natož ty v prázdné bublině. Mějte krásný den, Milane, ať se hezky vydaří.

V přednášce z minulého týdne mne zaujala informace, že planety mají tendenci tvořit se především v místě fázových přechodů jako sněžná hranice, o které píšete. Dochází tam přirozeně k nahuštění materiálu příznivému ke vzniku planet. Jupiter údajně vznikl blízko sněžné hranice.

https://www.youtube.com/watch?v=9LzG2xozBHI

Je to tak. Děkuju za link, hned si tu přednášku pustím. Mějte krásný den, Michale, ať se hezky daří.