Začíná to být zajímavé . Klidně jste mohla jít víc do detailů - onehdá jsem Pavlovi Kasíkovi, který pod jedním ze svých článků vyjádřil obavu, že je článek moc dlouhý, napsal, že přece kdo čte Technet, neočekává Blesk. Mám takový dojem, že jsem sklidil souhlas.

Děláte to moc pěkně, Dano.

Zajímavé, jako vždy.

Děkuju. Jsem ráda, že se líbilo. Přeju moc hezký večer.

Existuje nějaké vysvětlení pro to, že s vyšší energií stačí k odstínění tenčí vrstva?

Stačí, třeba vrstvička bóru a pod ní vrstvička olova k "záchytu" brzdného záření, ovšem dočasně, protože po "nasycení" se onen "kompozit" stává novým a daleko nebezpečnějším zdrojem ionizovaného záření.

Pří čtení Vašeho blogu, jsem nabyl přesvědčení, že jste ty srážky fotonů s elektrony viděla na vlastní oči, jinak si to neumím vysvětlit. Když porovnáme hmotnost elektronu s hmotností fotonu, je to jako porovnání hmotnosti Slunce s hmotnosti zrnka písku. Už to vidím, jak zrnko písku narazí do slunce ( rychlostí světla) a Slunce tím změní nejen rotaci, ale i směr pohybu.

Také by mě zajímal rozdíl, mezi vysoce energetickým fotonem a nízkoenergetickým fotonem. Nebo jak se může foton vlnit? Asi jako ryba ve vodě?

Věcný blog. Gratuluji k nominaci.

Děkuju moc. Jste na mě všichni moc hodní, kdo mě nominovali. Beru to jako poctu vědě i mému skromnému snažení. Díky!

A přeju i vám, Waldo, moc hezký den, ať se vám všechno daří.

Dano, moc Vám děkuji za trpělivou osvětlu (to není chyba, je to od osvětlování problémů pro mne - laika a mně podobné) a jsem ráda, že na blogu ještě stále zůstává pár takových lidí, jako jste Vy. Velká poklona.

Jsem moc ráda, že se vám líbí, Jani. Konkrétně v tomhle ještě budu nějako dobu pokračovat, je tam spousta podle mě zajímavých věcí.

Mějte se všichni pospolu moc hezky, zdravím a přeju krásný den.

Zajímavá a nepříliš povzbudivá je aplikace tohoto tématu na pilotovaný let k Marsu. Kdo uteče, vyhraje v tomto případě aplikovatelné není; snad s výjimkou "utéci od tohoto projektu".

nebo perfektní radiační předpověď na 200 dní dopředu.

U těch grafů by asi bylo dobré pro porovnání přidat ještě navíc takový, který by porovnával materiály podle plošné hustoty:

Na svislé ose by mohly být kilogramy na čtverečný metr (pro vodu by pak číselně vyšel desetinásobek tloušťky v centimetrech, který je v článku uveden).

.

Jinak samozřejmě také přidávám ten páně Macháčkův ohřívák .

Děkuju. To by také šlo, ano. Vůbec by se dalo dělat spusta zajímavých grafů. Tady mi šlo převážně o tu nelinearitu - a vůbec všeobecně o fakt, že je ten proces stínění nelineární co se týká energie záření. Ono se třeba řekne "stínit barytovým betonem" - ale ono to nemusí být vůbec tak jednoznačné, kolik toho betonu musí být. Naštěstí se většinou tuší, co se musí odstínit.

Macháčkův ohřívák? Co to je?

Díky za milou návštěvu, Stanislave, mějte moc hezký den, ať se daří.

Naprosto boží. Děkuji.

Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo. Budou samozřejmě následovat další části - s ostatními druhy záření. Díky za zájem o věc a za návštěvu, přeju hezký den.