Jak tu čtu komentáře, tak bych dal dvě poznámky

a) hlavní výhoda plynu je, že není na elektřinu. Tj. když vám nefunguje elektřina, můžete stále vařit. Párkrát v životě se to hodilo.

b) nekupujte si varnou deskou s ovládáním na té desce - když budete déle vařit, tak se deska rozpálí a není fakt příjemné sahat na horkou desku holými prsty, zejména když je máte vlhké či mastné a pro to, aby je to detekovalo je tam musíte nechat i několik vteřin. (zažil jsem desítky varných desek, i indukčních, a všechny tím trpěly, indukce jen méně, protože to teplo se přenáší až sekundárně z hrnce, ale taky tam je).

Jsme na té elektřině opravdu hodně závislí. Nesporná výhoda plynu.

Mám "běžnou" elektro s ovládáním přímo na panelu - asi mám štěstí na typ, protože nahřívání moc nepozoruju. Možná je to konfigurací, ta moje má šest plotýnek, a tak je tam asi víc místa i na to ovládání (není tak blízko zdroji). Ale je fakt, že to občas zlobí, když má člověk mokré ruce, nechce se to zapnout. Není nad klasiku. A taky se mi už stalo, že to bylo celé potřeba resetovat, protože se to nedalo zapnout ani vypnout, nějak tomu "spadlo" programování. To se u plynu stát nemůže. (Ještě že to nedělají na windows...)

Děkuju za zkušenost - a přeju krásný den, mějte se moc hezky, Tomáši.

Paní Dano, dostal jsem se dost opožděně k tomuto článku (na chalupě internet nemáme - ještě, že je potřeba v bytě zalít kytky...) a tudíž si váš článek čtu až s notným zpožděním. Jak praví kolega Walda Winter pode mnou: Pěkný a věcný blog (plus nějaké ty palečky nahoru - když já ale ty smajlíky tak nerad používám!).

Nicméně bych měl připomínku k hlučnosti indukční varné desky: Pokud je pracovní kmitočet 20-100kHz, jak píšete, tak vlastní cívku může slyšet tak leda netopýr, nebo váš pes. Člověk rozhodně ne. A pokud ano, je něco v nepořádku, nejspíš kmitá regulační smyčka. Tentýž problém je často ke slyšení i u počítačů, resp. jejich zdrojů. Kupodivu tento jev i zarytí puristé tolerují, i když může indikovat závažnou poruchu. Na druhé straně - mnoho zdrojů takto fungují léta...

Děkuju za upřesnění o opravu. Máte pravdu, na to jsem nepomyslela. Ono by to nebylo slyšet. A samozřejmě za milá slova a milou návštěvu. Přeju krásné dny na chalupě a moc příjemnou dovolenou, Pavle, mějte se moc hezky!!

Pekny a vecny blog.

Děkuju! Za milá slova i milou návštěvu. Mějte krásný den, Waldo.

Tedy, to se to tady rozpovídalo... Na to si víc rozsvítim mobil :-)

Pár velice zajímavých věcí tu je... Přeju krásný den, Jani. Určitě máte také takové vedro...

Koukám, že se tady rozpoutala přímo vědecká diskuse. To jste ani nečekala.

Vědecká diskuze se tu rozpoutává docela často - a já se přitom často něco naučím. Tentokrát se ovšem účastnil ale také jeden troll, který se nejdřív kasal, pak se bál, omluvil a následně se zase přišel vytahovat. To tu opravdu moc často nemíváme.

Ale i tak to bylo samozřejmě zase moc zajímavé - nemajíc své vlastní indukční desky, naučila jsem se, že lehčí hrnce mohou začít trochu cestovat (to jsem netušila), mobilu neudělá dobře a nějaké zahřívání prstýnků se moc nepozoruje. Celkově pro mě velice hezká, chvílemi veselá a přínosná diskuze.

Zajímalo by mne, proč výrobci ještě nepřišli s indukčním vařičem, kde by se dalo přepínat podle druhu materiálu hrnce. Dražší plotýnky by mohly přepínat i automaticky. Principiálně je jedno, jestli se ohřívá železo nebo hliník. Před chvílí jsem si ověřil a rozpálil bronzovou destičku.

Hm, teď koukám, že to možná není bronz, ale mosaz. Rozhodně je to nemagnetické.

Tak jsem udělal ten pokus se starým mobilem, o kterém se učení mužové v diskusi dohadovali. Na část plotýnky jsem dal smaltovaný hrnec, aby se vařič automaticky nevypnul, na volnou část plotýnky položil mobil bez baterky, protože takový magor zase nejsem. Zjistil jsem, že mobil pro seniory Aligator JR se do půl minuty začne roztékat. Považuji to za indicii, že indukční vařič mobilům nesvědčí. Jistě to budu vědět, až se dotyčný senior, kterému mobil patřil vzbudí a najde tu baterku.

Tomu se říká muž činu!

Tady je opravdový experimentátor, nadšenec a machr - Hermanku, dívejte se, sledujte a učte se.

Děkuju za experiment, Rudolfe, jste moc hodný! Přeju krásný den! Vám i celé rodině.

Danko, opět zajímavý blog, díky

Děkuju, jste moc hodná, Jitko - přeju moc hezký den.

Vývoj vařičů v mě domácnosti postupoval od kamen na uhlí až po současnou indukci. Naučila jsem se vařit jako celebrity v TV:suroviny předem připravím do misek a pak už jen pekelným tempem spojuji. Vše je rychlé, efektivní a úsporné. Teplota rychle a snadno regulovatelná. Nepřijde mi, že by deska byla nějak hlučná. Rozhodně jsem ráda, že jsem se k ní propracovala. Dik za poučný blog.

Wow, vy jste vařila na uhlí? Vzpomínám si na dávné dávné doby dětství, také jsme měli kamna, ale dělaly se na nich jen bramborové placky.

Jak to asi naše babičky a prababičky zvládaly... zmítá mnou obdiv k těm minulým generacím.

Vám díky za zprostředkovanou zkušenost i návštěvu. Přeju krásný den!

Já vám nevím, asi si s potěšením nechám svůj oblíbený plyn.

Jen si ho prosim nikdy nepoustejte.