Elon Musk a jeho plány na kolonizaci Marsu (1)

Lidé mají rádi pohádky. A tak není divu, že ochotně věří vizionářům. Podaří se Muskovi zrealizovat své plány? Kdo letos nakonec skutečně poletí na Mars? (délka blogu 5 min.)

Muskovy první vize

Píše se rok 2011. Proslýchá se, že se americká vesmírná agentura NASA rozhodla spolupracovat s firmou Space Exploration Technologies - a plánuje misi, při které se budou na Marsu hledat stopy života. Úlohy jsou jasně rozdělené - zmiňovaná firma zhotoví raketu a dodá obal, ve kterém na Mars poletí vědecké přístroje, konstruované a vyrobené v NASA. Šéfem této firmy je americký profesionální vizionář Elon Musk.

Jeho zájem o Mars se prý probudil jedné noci v roce 2001, když hledal na stránkách NASA informace o lidské výpravě na Rudou planetu. Samozřejmě nic takového nenašel, což ho přivedlo na nápad: na Mars poletí jednoho dne lidé - a bude to díky němu!

Ty úplně původní plány byl ovšem poněkud střízlivější. K vizím o miliónu osadníků, kteří zakládají kolonie na Marsu mělo dojít až později.

Musk chtěl původně poslat na Mars rostliny. Měly růst v obrovských sklenících. Jak by měly podobnou výpravu přežít - jak zinscenovat přistání tak, aby se ani skleník ani rostliny nezničily - o to už se náš vizionář příliš nezajímal. Nebylo to ani moc potřeba, z plánů sešlo stejně, jako z většiny těch, které je následovaly.

Selhání  prvního plánu prý způsobila jedna prostá skutečnost - Musk nenašel vhodný dopravní prostředek. Pokoušel se sice koupit vysloužilou interkontinentální raketu, z koupě nakonec ale sešlo - prý proto, že prodávající chtěl za zboží nesmyslně vysokou cenu. V té době se Musk definitivně rozhodl: vyrobí si raketu sám.

Rád hrdě vypráví, že takových firem, jako má on, existovalo v oné době hned několik. “Ale všechny zkrachovaly nebo byl jejich úspěch irelevantní.” Silná slova sebevědomého miliardáře - a jako tak často, moc neodpovídají skutečné realitě.

Muskova konkurence

Co vlastně Musk a jeho firma dělá?

Několikrát dovezl náklad na mezinárodní orbitální stanici ISS. Kromě toho vynesl na oběžnou dráhu několik satelitů. Nedílnou součástí jeho práce je ovšem bombastická PR. Kolem svých aktivit provozuje obrovský humbuk.

Orbitálním taxikařením se ale rozhodně nezabývá jen jeho firma. Poměrně potichu - a jakoby ve stínu Muskových velkých slov - se v této branži etablovalo hned několik dalších konkurentů. Je to v první řadě firma Virgin Galactic. Věnuje se suborbitálním letům a vesmírnému turismu. 

Jiná firma, Blue Origin, vyvíjí technologie, pomocí kterých chce snížit náklady a zvýšit spolehlivost cest do vesmíru. Před několika dny ohlásila Blue Origin další úspěšný let.

Na videu je mimochodem vidět návrat příslušné rakety - přistává stejně jako Muskova ve vertikální poloze (není tedy pravda, že Musk je jediný, kdo zvládne podobný kousek, jak rád vypráví on i jeho fanoušci).

Musk v roce 2016

Přeskočme několik let, naplněných stále novými a novými sliby a novými, neukončenými projekty raket. Píšeme teď rok 2016. Musk sděluje konkrétní plány své první expedice na Mars.

Na povrchu Rudé planety má přistát Muskova kapsle Red Dragon. Poletí tam v roce 2018. Na palubě bude mít instrumenty, které dodá NASA. Ta kromě toho poskytne misi celou technickou podporu, infrastrukturu a umožní komunikaci (NASA má na oběžné dráze Marsu hned několik funkčních satelitů).

Tentokrát to vypadá opravdu nadějně. Plány by se teoreticky opravdu daly provést a nepatří do říše pohádek. Pochyby začínají vznikat ale už v roce 2017, když je trénováno přistání kapsle Dragon. To se totiž děje na moři. Na Marsu, jak musí být známo dokonce i Muskovi - ovšem moc moří není...

Startovací okno k Marsu

… je omezený, většinou poměrně krátký časový úsek, v němž může odstartovat kosmické těleso a dostat se na potřebnou oběžnou dráhu bez použití neúnosně velkého množství paliva. Ke startům se využívá tzv. Hohmannova dráha, která je téměř optimální pro přelet mezi dvěma blízkými planetami, obíhajícími stejné centrální těleso. Nazývá se podle německého vědce Waltera Hohmanna, který její parametry publikoval v roce 1925. 

Asi tedy nikoho nepřekvapí, že se k Marsu během letošního startovacího okna žádný Muskův vehikl nevydá. Bublina opět splaskla.

Přesto Musk své fanoušky potěšil - i když úplně jinou akcí. Naslepo vystřelil na heliocentrickou oběžnou dráhu své staré auto. Kupodivu tuto akci nevyužil pro sběr dat a zkušeností s heliocentrickým letem. Rozhodl se, že výlet na oběžnou dráhu raději použije k reklamě na jiný ze svých projektů - výrobu elektroaut značky Tesla.

InSight

Mars a Země se nacházejí v optimální pozici zhruba každých 26 měsíců. Letošní startovací okno se otevírá právě v těchto dnech. Na rozdíl od Muskovy firmy (a naštěstí), NASA tento termín nezaspala. K Marsu se vydá mise InSight.

Jejím cílem bude umístit na povrch Marsu stacionární sondu, která bude vybavena citlivým seismometrem umožňující zaznamenávat seismické vlny Marsu (marsotřesení) a sondou pro měření tepelného toku v kůře. Tato dvojice hlavních vědeckých přístrojů by měla pomoci odhalit, jestli je planeta stále geologicky aktivní. Jedná se o tzv. základní výzkum, předběžné ověřování faktů, které jednoho dne pomohou zrealizovat dobývání Rudé planety.

Musk v roce 2025

Zatímco své výlety na Mars odkládá do budoucnosti, nepřestává Elon Musk trpět vizemi. Už v roce 2025 by měli na Mars letět první cestující. Budou to prý první z osadníků, kteří mají na Marsu nakonec vytvořit kolonii, čítající kolem miliónu obyvatel.

Zatímco byly dosavadní plány přece jen více méně věrohodné a uskutečnitelné (americká NASA koneckonců posílá na Mars automaty už řadu let, na jeho povrchu a jeho orbitě pracují sondy už druhým desetiletím, jednu orbitální sondu má u Marsu dokonce už i tak chudá země jakou je Indie) - tentokrát velký vizionář opravdu přestřelil.

Kolonizace Marsu totiž musí nutně narazit na řadu (dnes bohužel neřešitelných) problémů.

Kdo by se ale zabýval tak negativními a přízemními věcmi jako jsou fyzikální a biologické zákonitosti…

Budu se jimi zabývat já - v příštím blogu na toto téma. V blogu “Elon Musk a jeho plány na kolonizaci Marsu (2)” se chci věnovat takovým prozaickým věcem jako jsou perchloráty v marsovské půdě, absenci živin k pěstování rostlin, vlivu mrazivých teplot a téměř neexistující atmosféry a nakonec také kosmickému záření, které není na Marsu stíněno žádným stabilním magnetickým polem.

I když se tyto věci možná zdají snílkům nicotné, v budoucnosti  rozhodnou o tom, jestli se vize o obydleném Marsu splní nebo skončí v propadlišti dějin.

zdroje a další linky:https://aeon.co/essays/elon-musk-puts-his-case-for-a-multi-planet-civilisationhttps://spaceflightnow.com/2016/04/27/spacex-announces-plan-to-send-mission-to-mars-in-2018/http://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/raumfahrt-elon-musk-will-passagiere-auf-den-mars-bringen-1.3182334