Dva starší přístroje - jeden nový pohled na věc

Dokonce ani starší teleskopy nepatří do starého železa - i když dnes existují daleko novější a citlivější přístroje. S letitou technikou se dá dělat i úplně nová věda. (délka blogu 3 min.)

Hrdiny dnešního blogu jsou planeta Uran - a dva starší přístroje, které se nacházejí ve vesmíru. Vědci studovali obří planetu pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu (zkráceně HST) a kamery, která pluje vesmírem na palubě vzdálené sondy New Horizons.

Dvojí pozorování - nová vědecká hodnota

Připomeňme si, že New Horizons je sonda, která původně zkoumala Pluto a dnes (5. leden 2025) je od Slunce vzdálena zhruba 60,742 astronomických jednotek - což je asi 9 miliard kilometrů.

Hubbleův vesmírný teleskop obíhá blízko Země - respektive na její oběžné dráze. Zachycuje přitom planetu v poměrně velkém rozlišení. To umožňuje rozpoznávat různé atmosférické jevy - mraky a bouře na nám přilehlé straně Uranu.

Sonda New Horizons, která je mnohem vzdálenější a dnes se nachází ve vnějším Slunečním systému, naopak poskytuje snímky, které jsou daleko méně podrobné. To ale není vůbec na škodu. Na obrázcích, které nám posílá, se Uran jeví jen jako malý bod. A právě to je velice důležité - přesně takhle budou totiž nové a dokonalé teleskopy vidět obraz vzdálených exoplanet, kroužících kolem cizích hvězd.

Uran jako model pro exoplanety

Planeta Uran je typickým zástupcem obří plynné planety. Může být tedy zároveň modelem pro pozorování typické planety z velké dálky. Zatímco HST poskytuje data o jejím detailním vzhledu, zachycuje New Horizons (díky své vzdálenosti od Slunce) ve stejné době data, která odpovídají sice stejné straně planety, viděné ovšem z jiného úhlu. Navíc se částečně jedná o pohled ze zadní strany - planeta se tedy jeví v určité fázi - a ne jako na Zemi v úplňku. Podobně vídáme například Venuši, která je blíže ke Slunci než naše vlastní planeta.

Je zajímavé, že i když Hubbleův teleskop a sonda New Horizons pozorovaly stejnou stranu Uranu, data z New Horizons ukázala překvapivě málo jasný obrázek planety. To znamená, že exoplanety – zejména ty, které budou pozorovány při určitých fázích - mohou být zdánlivě tmavší a méně jasné, než jsme předpokládali. Vědci se na to mohou tedy v budoucnu připravit.

A tak pozorování zdánlivě už nepotřebnou sondou, která je na cestě ven ze Sluneční soustavy, může pomoci k lepší detekci exoplanet a budoucímu výzkumu jiných planetárních soustav.

Tato pozorování Uranu mimochodem nejsou poslední službou, kterou New Horizons vědě poskytne. Sonda, která byla vypuštěna v roce 2006 a která se proslavila historickým průletem kolem Pluta v roce 2015, se teď věnuje nejen výzkumu vnějších planet. Bude zkoumat vnější oblast Sluneční soustavy, kterou před ní proletěla jen hrstka sond. Možná na ni čekají ještě velice zajímavé objevy.

Budoucnost výzkumu exoplanet

NASA plánuje v budoucnu dvě další mise. Jednou z nich má být Nancy Grace Roman Space Telescope, která by měla startovat v roce 2027. Bude vybavena koronografem, který umožní blokovat světlo hvězdy a přímo pozorovat plynné obry - exoplanety, podobné například našemu Uranu.

Mise HWO - Habitable Worlds Observatory - by měla být prvním teleskopem navrženým speciálně pro hledání biosignatur na planetách velikosti Země obíhajících jiné hvězdy. Dnes se mise nachází teprve ve stavu plánování.

^{Zdroj: NASA}