Dopadne v roce 2032 na Měsíc malý asteroid?

Asteroid 2024 YR4 se možná v roce 2032 srazí s Měsícem. Pokud se to skutečně stane, mohou se vědci těšit na dobře zdokumentovaný dopad cizího tělesa na Měsíc. (délka blogu 3 min.)

Asteroid 2024 YR4

Na konci roku 2024 objevili astronomové malý blízkozemní asteroid. Dostal název 2024 YR4. Jedná se o zhruba 60metrový kamenný objekt typu Apollo - tedy objekt, jehož dráha kříží jak dráhu Země, tak i Měsíce.

Pozdější upřesnění dráhy v roce 2025 ukázalo, že hrozba srážky se Zemí je vyloučena, což je dobrá zpráva. Ještě lepší zprávou ale pro astronomy zůstává fakt, že se daný objekt možná srazí - s Měsícem.

Mohlo by se to stát 22. prosince 2032. Pravděpodobnost ale nebude moc vysoká, momentálně se odhaduje na zhruba 4,3 procenta.

Asteroid by v té době mohl mít rychlost přibližně 14,1 km/s. Takový náraz by odpovídal energii kolem 6,5 megatuny TNT a vyhloubil by asi kilometrový kráter hluboký zhruba 150–260 metrů. Mohlo by se tedy jednat o největší objekt, jehož srážku s Měsícem kdy lidstvo vidělo.

Pro srovnání - známý náraz z 11. září 2013, způsobený tělesem o hmotnosti zhruba 400 kg, vytvořil jen 40metrový kráter. Záblesk světla, který srážku následoval, měl hodnotu zhruba 3 magnitudy. 2024 YR4 by uvolnil milionkrát více energie a byl by srovnatelný s výbuchem vodíkové bomby.

Odhad následků srážky

V nedávném článku vědci zveřejnili konkrétní průběh srážky a následky, které by mohla mít.

Vyhodnotili například dráhu asteroidu a vytvořili 10 000 modelových klonů, aby pak sledovali, kolik z nich skutečně v simulaci dopadne na Měsíc. Z 10 000 případů kolizí skončilo 426 - což znamená pravděpodobnost dopadu 4,26 %. Srážka by se měla odehrát během dvou hodin kolem 15:18 UTC. Rychlost by mohla činit kolem 14,1 km/s.

Vědci zkoumali tři úhly dopadu (36°, 60° a 84° odklonu od kolmé dráhy) a používali přitom realistické modely s vlastnostmi lunárního regolitu i asteroidu. Sledovali přitom tvar a velikost vznikajícího kráteru, stejně jako množství a rychlost materiálu, vyvrženého kolizí do okolí i na oběžnou dráhu. Mohli tak dokonce odhadnout, kolik materiálu skončí na Zemi jako meteority, kolik znovu trefí Měsíc a jak dlouho zůstane v blízkosti Země materiál s až metrovými rozměry.

Ukázalo se, že i malá změna úhlu dopadu mění podobu kráteru a hlavně množství hmoty, která unikne z gravitačního pole Měsíce. Při 36° dopadu vzniká zhruba 1,4 km široký a 260 m hluboký jednoduchý kráter tvaru misky. Do okolí bude vymrštěno asi 2,4×10^8 kg hmoty. Naopak při téměř tangenciálním 84° dopadu by měl být kráter jen 0,6 km široký a navíc hodně mělký, do okolí uniká jen několik desítek milionů kilogramů materiálu.

Část kinetické energie asteroidu se po nárazu přemění na světlo. Účinnost tohoto jevu by měla být jen asi 1 % - což ovšem odpovídá 3×10^14 J. Zdánlivá jasnost srážky by mohla dosáhnout -2,5 až -3 magnitudy. Jinými slovy - několik minut trvající záblesk by byl jasnější než většina hvězd a mohl by být viditelný i pouhým okem, pokud by dopad asteroidu proběhl na noční straně měsíčního disku.

Díky srážce se vytvoří zhruba 1 km široké jezírko taveniny o teplotě kolem 2000 K. To pak bude během dalších hodin až dní chladnout. Simulace ukazují pokles teploty z 1500 na 500 K během několika hodin. Zvýšená teplota (kolem 300 K) se bude dát pozorovat další 1 až 2 dny. To jistě potěší vědce, kteří budou moci vše sledovat díky různým přístrojům, umístěným na orbitálních měsíčních sondách, například LRO.

Malá část energie (zhruba 10^-4 energie dopadu) se přemění na seismické vlny. Mohlo by se jednat o 3×10^12 J. To by mělo vyvolat měsíční zemětřesení s magnitudou kolem 5.

Zajímavý bude také osud úlomků, které se při srážce uvolní do okolí. Podle simulací unikne zhruba 10^7-10^8 kg lunárního materiálu - od milimetrových zrnek až po metrové balvany.

Podle toho, jestli k nárazu dojde na přivrácené nebo odvrácené straně Měsíce, se budou také odvíjet následující scénáře. Na obloze bychom například mohli pozorovat velké množství malých meteorů a až stovky jasných bolidů za hodinu. V průběhu 100 let by se do atmosféry dostalo 5-6 % uniklé hmoty, což by jistě neudělalo dobře našim satelitům, nacházejícím se na oběžné dráze Země.

Simulace naznačují, že mezi vzniklými úlomky budou desítky až stovky metrových balvanů. Část z nich se pak skutečně dostane až na Zemi v podobě meteoritů. V některých scénářích dosáhne Země celkově zhruba 400 kg materiálu.

Část úlomků zůstane na geocentrických drahách a později znovu dopadne na Měsíc, nebo se rozptýlí po okolí Země a Slunce.

Hrozí Zemi nebezpečí?

Pravděpodobnost srážky je ovšem hodně malá, a tak se jí nemusíme příliš bát. Zemi nehrozí žádné velké nebezpečí a škody by měly vzniknout jen možnými následujícími kolizemi měsíčního materiálu, vymrštěného při srážce, s pozemskými satelity.

Zdroj: Odkaz