Dějepis naší galaxie

Jak vypadala Galaxie předtím, než jsme se narodili? Jaké změny v ní probíhaly? Odpovědi dávají samy hvězdy. (délka blogu 3 min.)

Mléčná dráha byla na počátku své existence jen obří rozplizlou bublinou plynu. To bylo v době, kdy ve vesmíru existoval prakticky jen vodík a helium. Až postupem času se v ní začaly tvořit hvězdy, které ji obohacovaly o těžší prvky. Zároveň se zformovala do tvaru zploštělého disku, který má zřetelnou strukturu a obsahuje hned několik ramen. 

Galaktická krádež

Tento proces byl všemožný - jen ne poklidný. Docházelo při něm ke krádežím mezihvězdné hmoty, hotových hvězd - i celých hvězdokup. 

Podařilo se to dokázat v roce 2017. Vědci tehdy sledovali hvězdy ve vnější části Mléčné dráhy. 

Našli mezi nimi takové, které se svou rychlostí i směrem svého pohybu značně liší od běžných “domácích” hvězd naší galaxie. Ukázalo se, že pocházejí ze sousedních trpasličích galaxií. Do našeho hvězdného ostrova je přitáhla gravitace Mléčné dráhy. 

Dnes známe hned několik podobných anomálií. Jednou z ní je například proud mezihvězdného plynu, který původně patřil trpasličím galaxiím Malý Magellanův oblak nebo Carina a Fornax. Vědci vypracovali modely, které naznačují, že se oba posledně zmiňované objekty k Mléčné dráze přidružily před sotva miliardou roků. 

Zdá se tedy, že se uspořádání naší galaxie mění poměrně svižně. Počítačová simulace, kterou vědci provedli, dává tušit, že až polovina hmoty Galaxie původně patřila některému z galaktických sousedů. 

Nemusí jít přitom přímo o celé hvězdy. Mléčná dráha nepohrdla ani kosmickým větrem. Atomy, které se podílí na stavbě hvězd a planet, mohou pocházet i z relativně vzdálených oblastí. Jakkoliv jsou vesmírné vzdálenosti mezi jednotlivými galaxiemi velké - jsou dlouhé také časové úseky, které mají tyto atomy pro svou cestu vesmírem k dispozici. 

A tak nejspíš ani moc nepřeháníme, když řekneme, že se skládáme mimo jiné i z extragalaktické hmoty. 

Velká srážka

Podle astronomů, kteří sledují pohyby hvězd v naší galaxii, se odehrála největší srážka před zhruba osmi až deseti miliardami roků. Mléčná dráha přitom narazila do poměrně malé sousední galaxie. I když slovo “malé” je tu jen relativní. Objekt prý měl hmotnost odpovídající deseti miliardám Sluncí. 

Kolidující sousedku přitom gravitační vliv Mléčné dráhy kompletně zničil. Část jejích hvězd a mezihvězdné hmoty vytvořila halo dnešní Galaxie a část se ocitla v blízkosti dnešního galaktického centra, v místě, kterému se říká “bulge”. 

Odhaduje se, že halo Mléčné dráhy je dnes vytvořeno až ze dvou třetin hvězdami právě této kolidující sousední galaxie. Ale to jistě není všechno, jak nejspíš namítnete. Ano - v centru této zničené galaxie se mohla nacházet velice hmotná černá díra. Ta se samozřejmě nikam nepoděla - a mohla by dosud obíhat v halo Mléčné dráhy. Objevena zatím ovšem nebyla...

Slunce

Naše Slunce se vytvořilo z obrovského oblaku plynu a prachu před 4,6 miliardami roků. Bylo na tom nejspíš podobně jako většina ostatních běžných hvězd  - místem jeho zrodu se pravděpodobně stal hustý oblak uprostřed některé z hvězdokup. To, že se dnes Slunce nachází v relativně málo frekventovaném a na hvězdy chudém prostředí, je výsledek galaktických gravitačních hrátek. 

Od svého vzniku oběhlo Slunce galaktický střed zatím jen asi 20x. Ale i tak to stačilo na to, aby se ztratilo z očí všem svým hvězdným sourozencům. Ti se už dávno rozprchli všemi směry, a tak nemůžeme přesně říci, kde Slunce vznikalo nebo kde se nachází jeho původní hvězdné příbuzenstvo.