Další nález vody na Marsu

Na Marsu byl (opět) objeven zdroj tekuté vody. Tentokrát to je velice zajímavý nález, voda se totiž nachází ve velké hloubce. (délka blogu 3 min.)

Se zprávou, že se na naší sousední planetě nachází určité množství vody, se setkáváme poměrně často. V minulosti byla objevena v polárních čepičkách planety nebo například těsně pod povrchem, kde se nachází ve formě ledu. Samotný povrch Marsu je ovšem vyprahlý, stejně tak se voda prakticky nenachází v řídké marsovské atmosféře.

Nejnovější objev mluví o jiném nalezišti. Voda se má na Rudé planetě nacházet ve velké hloubce v puklinách hornin.

^{Obrázek: Ilustrace, povrch Marsu. Zdroj: D. Tenzler}

Voda v minulosti

Voda se na Mars dostala nejspíš podobným způsobem jako na naši vlastní planetu. Byla součástí původní hmoty, ze které se vesmírné těleso formovalo. Navíc byla voda do vnitřní části Sluneční soustavy později zanesena planetárními embryi, které pocházely z jejích vzdálenějších oblastí.

Nějakou dobu tedy na Marsu existovaly řeky, jezera a dokonce i mělký oceán. Bylo to před více než třemi miliardami roků.

Na rozdíl od Země - Mars velkou část své vody ztratil, říká dodnes platná teorie. Vědci v minulosti objevili jen poměrně malá množství vody v podobě polárních čepiček, menších podzemních jezer nebo podpovrchového ledu. Prehistorická voda mohla být také začleněna chemickou cestou do povrchových minerálů.

Vědci se nyní snažili detekovat vodu v hlubších vrstvách planety. Použili k tomu data, která nasbírala mise InSight. Tým studoval, jak se šíří různé druhy seismických vln v horninách planety. Díky tomu mohl pak odvodit vlastnosti vnitřních materiálů.

Ukázalo se, že zhruba horních dvanáct kilometrů marsovské kůry vodu neobsahuje. Zato ve vrstvě, která sahá od 12 do přibližně 20 km hloubky, se nachází vyvřelá hornina s tenkými puklinami, v nichž se nalézá tekutina. Na rozdíl od povrchu planety jsou v hloubce teploty skutečně dostatečně vysoké na to, aby se tu mohla nacházet tekutá voda.

Podoba Marsu se Zemí

Zajímavé je také to, že na naší vlastní planetě je situace podobná. Shodou okolností se lidstvu podařilo provést vrty tak hluboké, že odpovídají hloubce, ve které se má podle nových výzkumů na Marsu nacházet podzemní voda. I na naší planetě se v nejhlubších vrtech nalézá hornina bohatá na vodu.

Jeden z nich se nachází východně od Norimberku. Dnes je to nejhlubší vrt na světě. Kdysi dosáhli vědci ještě větší hloubky na poloostrově Kola, vrt byl ale v minulosti opuštěn a později se zhroutil.

Vědci pracovali nedaleko Norimberku celé čtyři roky, než v roce 1994 dosáhli hloubky přesně 9101 metrů. Vrt má na povrchu Země průměr 71 centimetrů. Ve svém nejnižším bodě je pak jeho průměr už jen pouze 17 centimetrů. V takové hloubce samozřejmě panují extrémní podmínky. Teplota dosahuje 280 stupňů Celsia a tlak horniny až 940 barů.

Není tedy pravděpodobné, že budoucí osadníci Marsu mohou lehce využívat tyto zásoby vody, nacházející se v marsovské kůře. Pokud můžeme vycházet z toho, že má podobné vlastnosti jako ta pozemská, bude navíc velice slaná.

Přesto se jedná o zajímavý objev, který se potvrzuje také zkušenostmi na Zemi. Možná se časem lidé naučí zpracovávat a využívat i tento druh vodních zásob.

^{Odkaz, Odkaz.}