Co je to vlastně sumi-e

Pochází z Asie a … z dávné minulosti. Na první pohled by se mohlo zdát, že je sumi-e pro Evropana nudné a zastaralé umění? Proč tedy fascinuje tolik lidí? (délka blogu 3 min.) 

Tímto druhem malby se ve staré Asii logicky zabývali její učenci. Vždyť kdo jiný by měl přístup k papíru, tuši a štětcům?  Takže není náhoda, že sumi-e reflektuje východní náboženství. 

Možná ji znáte i pod jinými jmény. Číňané jí prý například říkají shui mo hua, Korejci sumukhwa a Vietnamci tranh th?y m?c. Samotný název sumi-e pochází z Japonska. 

Sumi-e

Japonský výraz „sumi“ znamená černý inkoust a přípona e označuje barvu nebo malbu. 

Jedná se o uměleckou formu, ve které jsou předměty malovány černým inkoustem ve všech možných odstínech, od čistě černé až po světlejší tóny. Malba sama se provádí jednoduchými prostředky, zato je náročná na manipulaci s inkoustem a štětcem. 

Odstíny a sytost barvy se vytvářejí různými způsoby. Buď jde o změnu hustoty inkoustu nebo o různý tlak na štětec. Umělec, který tuto techniku dobře ovládá, umí jediným tahem štětce vytvořit různé odstíny. 

To však neznamená, že vše, co je namalované černou tuší, si zaslouží jméno sumi-e. Skutečné sumi-e má svůj původ v Chan nebo Zen buddhismu.

Od našeho západního pojetí malířství se tedy sumi-e značně liší. V minulosti bylo sumi-e provozováno zen mnichy, kteří vyznávali redukci na čistou a minimalistickou formu obrázku. Ovlivňoval je přitom koncept prázdnoty coby původní přirozenosti. 

Opravdové sumi-e se jeví svému divákovi jako téměř živý obraz - a to i přesto, že se se v ní vynechávají jakékoliv přebytečné formy nebo detaily. Podle staré ideologie retuše, vylepšení nebo ozdoby dílo nezlepšují, ale skrývají jeho skutečný charakter. 

Našemu západnímu myšlení se dá sumi-e nejspíš nejlépe přiblížit srovnáním s vařením: pokud se do jídla přidá příliš koření, zakryje to pravou chuť potraviny. Sumi-e nemá potraviny skrývat, má je naopak odhalit. 

Co všechno potřebujete k sumi-e

Sumi-e je malba, která se provádí štětcem a černým, nesmazatelným inkoustem na speciálním papíru - washi. Výroba washi je závislá na klimatických podmínkách a ročních obdobích. Pro výrobu originálního washi se používají rýžová vlákna, vlákna moruše nebo také jiných rostlin, pocházejících z Japonska. Existují různé typy savosti.

Štětec sumi-e vypadá na první pohled jednoduše, je to ale komplikovaný nástroj. Rukojeť bývá vyrobena z bambusu. Štětiny mohou být kombinací až 10 různých druhů srsti divokých zvířat. Využívá se srst králíka, jezevce, nebo třeba vlka, koně a jelena. Vnitřní jádro štětce je tvořeno tužšími, pevnějšími chloupky. Vnější jádro je tvořeno měkčími chloupky, zatímco hrot obsahuje jemnější chloupky.

Pro začátečníky se doporučuje používat různé menší štětce s tvrdými a měkkými štětinami.

Ty se používají nejsnáze a dobře drží inkoust (průměrná délka štětin 4,5-5,5 cm).

Po dokončení sumi-e je třeba štětce ihned omýt vodou, osušit a pověsit na suché místo.

V sumi-e se používá tekutá nebo pevná tuš. Pevné tuše se rozpouštějí ve vodě během tření o břidlicový kámen se speciálním designem. Je na něm plocha, o kterou se tře pevná tyčinka a plocha, která má tvar nádržky na vodu. Ta se plní vodou jen zhruba ze dvou třetin. Tyčinka se nejprve namočí, tím se rozpustí pojidlo a třením se získává tekutá tuš k malování. 

Tyčinky pevné tuše obsahují práškové rostlinné uhlí a ve vodě rozpustné pojivo. Tím může být například rostlinná pryskyřice. Nejkvalitnější sumi tuše pocházejí z borovic, které rostou na svazích pohoří Suzuka a Nara.

Technika výroby tuše sumi je prastará a předávaná se z generace na generaci. Stejně jako štětec a papír se inkoust vyrábí pouze v určitých obdobích roku. Vynikající sumi inkoust je ten, který byl skladován 10 roků nebo déle. Tuše v podobě tyčinky jsou považovány za kvalitnější než chemické inkousty. Ty jsou náchylnější k blednutí.

Hlavní témata v sumi-e

Hlavní tématem sumi-e je příroda. Není také náhoda, že malbě často dominuje krajina. Lidské postavy a člověkem vyrobené věci nikdy neodvádějí pozornost od ústředních prvků malby, jako je hora, vodopád, strom, bambus nebo orchidej. 

V tradiční čínské malbě existují například čtyři hlavní témata, která jsou v podstatě stejná i v japonském malířství: krajiny, portréty, zvířata, květiny a stromy. 

Zpracování sumi-e mnohým připomíná kaligrafii. Je tu ale jeden velký rozdíl. Zatímco v kaligrafii je každý tah pečlivě naplánován, vychází sumi-e z okamžitého rozhodnutí a volby. 

Staré čínské přísloví říká: “Kdo se ponoří do malby, žije déle, protože život, který pochází z dotyku štětce, posiluje život sám“.