Co je nového v NASA - marsovská orbitální sonda MRO

MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) se na oběžné dráze Marsu nachází 16 roků, 5 měsíců a 28 dní. Jaké budou jeho budoucí úkoly? (délka blogu 5 min.) 

Sonda MRO startovala ze Země 12. srpna 2005. Start proběhl na výbornou. I další manévry, které postupně korigovaly její dráhu, proběhly bez problémů.  Během cesty k Rudé planetě tato sonda spotřebovala jen asi 10 kg paliva, cože je daleko méně, než se předpokládalo. To je důležité, protože sondy, které vysílá NASA ke svým dalekým cílům se nedají znovu natankovat. Když se vypotřebuje zásoba paliva, které mají na palubě, musí nutně skončit také jejich mise. Sonda tedy dorazila k Marsu s více než dostatečným množstvím paliva. Jeho zásoby měly stačit na provoz sondy minimálně do roku 2014, pokud by neměly nastat žádné problémy, usoudili tehdy vědci a technici v řídícím středisku. Jak se ukázalo, měli pravdu. MRO pracuje dodnes. 

Jedinečné snímky

Sonda MRO má na své palubě nejvýkonnější kameru, jakou kdy NASA vyslala na planetární výzkumnou misi. Pro srovnání - starší kamery měly typicky rozlišení, které dovolilo zobrazit z oběžné dráhy předměty velikosti autobusu nebo běžného stolu. HiRISE (tak se jmenuje kamera sondy MRO) umí rozlišit talíř, který by na takovém stole stál. Obrázky, které nám poskytuje, jsou tedy srovnatelné nebo ještě lepší než novějšími snímky, které zveřejňuje na svých stránkách aplikace google mapy. 

Je těžké vybrat nejhezčí z jejích snímků. Následující obrázek je poměrně nový, byl vyfotografován před několika měsíci. Struktury, které na něm vidíte, jsou vytvořeny jarním táním ledu.

Citlivá kamera v minulosti vytvořila detailní mapu planety a kromě toho také poskytovala důležité informace pro sondy, které se chystaly na Marsu přistát. Vědci s její pomocí vybírali vhodné místo, které není pokryté většími kameny - tedy místo, kde nehrozí, že by se přistávající sonda mohla poškodit. 

Kromě toho má MRO na palubě samozřejmě ještě celou řadu vědeckých přístrojů. Díky nim byla na Marsu například objevena naleziště podpovrchové vody. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter splnila všechny své vědecké cíle už ve své první, dvouleté základní misi. 

Meziplanetární internet

Kromě úžasných snímků, kterými udivuje laickou i vědeckou veřejnost, se ovšem sonda podílí také na komunikaci roverů, brázdících Rudou planetu se Zemí. 

K dnešnímu dni přes ni bylo přeneseno téměř 433 000 terabitů různých dat.

Budoucnost mise

Také MRO (stejně jako ostatní marsovské sondy) se dočkala dalšího prodloužení své mise. I nadále bude studovat vývoj povrchu Marsu, chování ledu a geologické změny.  Sledovat bude také atmosféru Rudé planety a její klima. Jako vždy se bude starat o přenos dat mezi Zemí a rovery na povrchu planety. 

Jeden z přístrojů (CRISM) bude odstaven. Ztratil chlazení a tak už není možné dále využívat služeb jeho spektrometru. 

Držme sondě palce, aby jí zásoby paliva vydržely ještě několik let. 

Zdroje:https://mars.nasa.gov/files/mro/MRO-060303.pdf,https://mars.nasa.gov/files/mro/mro-arrival.pdf