Co je nového na Marsu (srpen 2025)

Povrch naší sousední planety pokrývá poušť, kde vědcům přijde vhod každá pomocná ruka (nebo spíš každý robotický kloub). Na rudé planetě dnes pracuje několik roverů a orbitálních sond.

Curiosity - průzkum kráteru Gale

Curiosity si můžete představit jako robotického geologa. Už přes 13 roků zkoumá kráter Gale. Právě v tomto kráteru mohlo být kdysi dávné jezero. Vědci doufají, že by tu mohli najít stopy po pradávných živých organismech.

Curiosity nese spoustu vědeckých přístrojů - například malou laboratoř (ChemCam), která umí zkoumat složení kamenů pomocí laseru. Rover umí vrtat, fotit a dokonce analyzovat prach, aby zjistil, jestli měl v minulosti Mars vhodné prostředí pro život.

V posledním roce začal Curiosity plnit některé úkoly úsporněji, takže může zůstat aktivní delší dobu, než se počítalo. Studuje vrstvy bahna, které tu kdysi zanechalo dávné jezero. Z nich vědci usuzují, jestli tehdy mohly na Marsu vzniknout a přežívat organismy, které by se mohly podobat dnešním pozemským bakteriím.

Perseverance

Perseverance je mladší a technicky dokonalejší příbuzný Curiosity. Přistál v kráteru Jezero, do kterého kdysi ústila pradávná řeka. I toto místo je ideální pro pátrání po životě, který se tu mohl v dávné minulosti vyvinout.

Rover nese několik vědeckých zařízení. Jedním z nich je SuperCam pro zkoumání složení hornin a také zařízení na výrobu kyslíku z marsovské atmosféry (MOXIE). To je vědecký experiment, který se může hodit při budoucích lidských misích. Jeho hlavním úkolem je ovšem sběr vzorků horniny do zkumavek, které by v budoucnu měla vyzvednout na Marsu pozemská sonda a přivést tyto vzorky k mnohem důkladnějšímu přezkoumání na Zemi.

V létě 2025 pořídil rover Perseverance rekordně ostrou panoramatickou fotku starého terénu. Shlédnout ji můžete na stránkách NASA.

Zhurong - čínský průzkumník

Na Marsu se nachází mimo jiné i čínský robot Zhurong. Je to malý rover, který měl i vlastní kameru k pořizování fotografií. Studoval písek, kameny a hledal stopy po vodě v oblasti Utopia Planitia. Bohužel kvůli silné vrstvě marťanského prachu na solárních panelech přestal v roce 2023 fungovat.

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Tento americký satelit není na povrchu, ale létá nad ním a fotografuje povrch Marsu. Dokáže rozeznat objekty velké jako osobní auto. Fotografie nejsou samoúčelné - pomáhají vybrat nejlepší místa k přistání dalších sond a sledovat, co roboti dole vlastně dělají. Zároveň hledá miniaturní změny na povrchu – třeba sesuvy nebo nové krátery.

Mars Odyssey - služebně nejstarší fungující sonda

Mars Odyssey je na oběžné dráze už od roku 2001 a slouží hlavně k přenosu dat mezi povrchem rudé planety a Zemí. Díky Mars Odyssey vědci komunikují s rovery. Zároveň měří, kolik nebezpečného záření dopadá na povrch Marsu – což je údaj, který bude jednou v budoucnu důležitý pro plánované lety s lidskou posádkou.

MAVEN

MAVEN je vlastně něco jako atmosférický detektiv. Orbitální sonda sleduje, co se děje v horních vrstvách atmosféry Marsu. Pomáhá zjišťovat, proč Mars přišel o většinu svého vzduchu a vody a jak se mohlo stát, že sluneční vítr odfoukl marsovskou atmosféru do okolního vesmíru.

Budoucí sondy

Aktuálně nevypadá situace s financováním vesmírného programu v NASA ani v ostatních západních vesmírných agenturách příliš dobře. Zdá se ale, že se můžeme těšit na několik dalších projektů.

ESCAPADE by měla být dvojice malých sond, které poprvé podrobně prozkoumají, jak se atmosféra Marsu rozplývá do vesmíru. Pokud vše proběhne podle plánu, pomůže nám pochopit, jak Mars ztratil vodu a co to může znamenat pro budoucí lidské kolonie na rudé planetě.
Mars Telecommunication Orbiter (plánuje ho firma Blue Origin) má být připraven do roku 2028. Sonda by měla vytvořit marťanskou Wi-Fi a umožnit robotům (a jednoho dne i lidem) na Marsu komunikovat a posílat fotky nebo data na Zemi mnohem rychleji než dnes.

Během několika roků by se měla k Marsu vydat historická mise a přivézt z Marsu na Zemi vzorky hornin, které sbírala mise Perseverance.

Původně odložený projekt ESA, evropský rover Rosalind Franklin, má v roce 2028 pátrat po stopách života až metr pod povrchem planety. Můžeme se tedy těšit na další mise, které doufejme, nezastaví špatná finanční situace vesmírných agentur.

^{Zdroje: NASA, ESA, Odkaz, Odkaz}