Čína - nový závod o vesmír (2)

USA a Rusko se mohly ještě před několika roky považovat za bezkonkurenční vesmírné velmoci. To se ale v poslední době změnilo. O své místo ve vesmíru se hlásí Indie … ale také Čína. (délka blogu 5 min

Dlouho se zdálo, že je hlavně plagiátorem. Věnovala se cílům, kterých ostatní země už dávno dosáhly. 

V roce 2003 poslala na oběžnou dráhu prvního občana své země. V roce 2008 následoval první výstup do vesmíru a v roce 2011 první spojení mezi dvěma vesmírnými kapslemi. Tehdy vypadala Čína sice snaživě, ale ne vyloženě nebezpečně. Poslední dobou ji ale západní mocnosti pozorují s neskrývanou směsí obdivu a hrůzy. 

Došlo to dokonce tak daleko, že administrátor NASA (Bill Nelson, dosazený J. Bidenem) považoval za nutné hrozit Čínou coby novou vesmírnou vojenskou velmocí. Nakolik je Čína skutečně nebezpečná, nedovedu odhadnout. Může jít samozřejmě také o starý známý trik, kterým NASA zkouší vytáhnout z rozpočtu USA větší množství peněz. Je ale dávno známou skutečností, že východní velmoc postupuje při dobývání vesmíru skutečně mílovými kroky - a její pokrok se už dávno nedá vysvětlit pouhým plagiátorstvím nebo napodobováním cizích technologií. 

Vesmírná stanice a vesmírné kapsle, které Čína používá, se například sice nápadně podobají těm, které využívá Rusko - jsou ale větší a prostornější, nacházejí se v nich samozřejmě také mnohem modernější technologie. Zdá se tedy, že Čína v některých oblastech přebírá vyzkoušený vnější design, dál ho ale zlepšuje a přehodnocuje vnitřní vybavení. 

Čína dnes utrácí za lety do vesmíru více peněz než kterákoliv jiná země světa - s výjimkou USA. V roce 2020 to bylo už 7,5 miliardy eur, třikrát více než na začátku našeho tisíciletí, před prvním letem Číňana do vesmíru. Celá třetina této sumy má být určena na mise s lidskou posádkou, tvrdí odborníci. 

Nejnovější čínské počiny - Čchang'e 5

Čínský výzkum Měsíce se podobně jako u USA nebo Ruska nejprve spoléhal na sondy bez lidské posádky. V roce 2013 to byla například Čchang´e 3. Sonda přistála na přivrácené straně Měsíce a vyzkoušela malý rover, který mohl samostatně ujet několik metrů a otestoval technologii pro budoucí mise. 

V roce 2019 přistála další sonda - tentokrát to ovšem už bylo na odvrácené straně Měsíce. Jmenovala se Čchang´e 4. Komunikaci s ní přitom umožňoval satelit, umístěný v lunárním Lagrangeově bodě 2. Ten mimochodem slouží dodnes jako retranslační stanice pro rádiové signály - druhý podobný satelit má být uveden do provozu v roce 2024.

Její mladší sestra měla ještě daleko odvážnější úkol. V prosinci roku 2020 přistála na Měsíci Čchang'e 5 (jména dostaly všechny mise po čínské bohyni Měsíce). 

Čchang´e 5 zaslala na Zemi nejen velkolepé fotografie Měsíce, ale také do jeho regolitu zapíchla čínskou vlajku. Kromě toho se dva dny věnovala sběru vzorků hornin a dopravila je do kosmické lodi, ve které absolvovaly let na Zemi. 

Čína je tak třetí zemí, které se povedlo přivézt na naši planetu vzorky horniny z Měsíce - zároveň ale šlo o plně automatický odběr vzorků na Měsíci a nejrozsáhlejší odběry, které byly kdy na Měsíci uskutečněny. 

Sonda nasbírala dva kilogramy zkamenělé lávy ve vulkanické oblasti pojmenované po německém astronomovi Karlu Rümkerovi. Tento kráter můžete nalézt v levé horní části přivrácené strany Měsíce. 

Na Zemi poté vzorky zkoumal mezinárodní tým odborníků. Nedávno byly zveřejněny výsledky jejich snažení. Ukázalo se, že lávové kameny jsou staré pouze asi dvě miliardy let. To vědce trochu překvapilo - hornina, kterou kdysi přivezli američtí astronauti, byla o celou miliardu roků starší. 

Původně se předpokládalo, že se Měsíc (díky své poměrně malé velikosti) po svém vzniku poměrně rychle ochlazoval. Nyní se ale zdá, že mu to trvalo mnohem déle. Dávné sopky byly na Měsíci aktivní ještě déle, než jsme si mysleli. 

Zdroj energie, který udržel vnitřní části Měsíce v tekutém stavu, je stále ještě neznámý. Nejspíš jím ovšem nebyl rozpad radioaktivních izotopů, který dodnes zahřívá nitro Země, odvozují vědci z chemického složení měsíční horniny. Mohlo by se ale jednat o gravitační interakci se Zemí, uvádějí vědci. 

Budoucnost na měsíčním jižní pólu

Jižní pól Měsíce bude lákat všechny budoucí osadníky díky přítomnosti vody, která byla nalezena ve věčně zastíněných oblastech tamních kráterů. 

Kromě toho se mají v regolitu v této oblasti nacházet také různé kovy. Právě o tom se má přesvědčit další mise - Čchang´e 6. Její start je naplánován na rok 2024. I ona má na povrchu Měsíce odebrat vzorky - a odvézt je na Zemi. 

I dvě následující mise, Čchang'e7 a 8, mají přistát v této oblasti. Budou se zabývat geologickým průzkumem a provádět různé testy. Mimo jiné mají zjistit, jestli se hodí regolit na stavbu měsíčních obydlí. Čína chce totiž na Měsíc dovézt také lidskou posádku. 

Obydlí pro budoucí astronauty by se mohlo začít stavět kolem roku 2030 a k samotnému výsadku lidí na Měsíc by pak mohlo dojít v roce 2036. 

V létě loňského roku podepsala čínská vesmírná agentura spolu s Ruskem prohlášení o spolupráci na mezinárodním výzkumu Měsíce. Letos v červenci prohlásil Rogozin (šéf ruské vesmírné agentury), že smlouva o samotné výstavbě měsíční základny je na spadnutí. Dnes je ovšem Rogozin na ukrajinské frontě a vesmírné společnosti šéfuje někdo jiný. Rusko promrhalo válkou s Ukrajinou čtvrtinu svého rozpočtu a na výzkum Měsíce už nejspíš nebude mít dost peněz.