Čína - nový závod o vesmír (1)

Předběhne Čína při výzkumu vesmíru USA? Jak si vede Čína ve vesmíru - a co má za lubem? První díl seriálu o často přehlížené ale stále významnější roli Číny. (délka blogu 5 min.) 

Nový závod o vesmír je v plném proudu, Čína má vlastní vesmírnou stanici a nejvýkonnější nákladní raketu světa, vozítka na Měsíci a jednoduchou sondu s vozítkem dopravila dokonce i na Mars. I ona měla v minulosti velice významného vědce, o kterého se opíral vývoj vesmírného sektoru, podobně jako měly USA Němce Von Brauna a  SSSR konstruktéra Koroljova. S tím rozdílem, že Von Brauna zná celý svět, jméno Koroljov je nám povědomé od jeho pohřbu - ale jméno čínského specialisty, který přivedl východní velmoc do vesmíru, nejspíš čtete poprvé. 

Čchien Süe-sen

Vědec se zajímavým životopisem žil v Číně i v USA. Ne nadarmo se nikdy neobjevil v našich médiích, ačkoli na Youtube je o této zajímavé osobnosti zveřejněno velké množství dokumentů … v čínštině. 

Narodil se 12. prosince 1911 v Chang-čou, ve šlechtické rodině, jejíž kořeny sahají až do desátého století. 

V letech 1929 až 1934, kdy byla Čína ještě velmi chudou a zaostalou zemí, studoval strojní inženýrství v Šanghaji. V té době samozřejmě neexistovala letecká technika ani cestování do vesmíru a tak se musel věnovat jinému oboru. Vystudoval železniční inženýrství a v roce 1934 absolvoval stáž na letecké základně v Nan-čchangu. Tehdy se nejspíše nadchl pro létání. 

V roce 1935 pak získal stipendium na Massachusettském technologickém institutu v Cambridge. USA tehdy podporovala mladé a nadějné čínské odborníky a platila jejich studia na elitní univerzitě. V roce 1939 získal doktorát na kalifornské univerzitě CIT.

Připomeňme si, že se v Německu v té době snažil Von Braun vyvíjel nosné rakety pro zbraně hitlerovského Německa. V té době byla největší z nich “Agregát 4” - jejíž první úspěšný zkušební let proběhl v říjnu 1942. V červnu o dva roky později byly dokonce provedeny výškové lety. Byla dosažena výška 174 km a ve stejném zkušebním cyklu o několik dní později dokonce 189 km. Na světě už tedy existovala raketa, která mohla vynést (byť i jen malý náklad) do kosmického prostoru. Rozvědky samozřejmě přinesly zprávy o německých pokusech do všech ostatních zemí - a tak na konci války patřily Von Braunovy rakety k tomu nejžádanějšímu, co Německo mělo. Snažili se je najít jak Francouzi, Angličané a Američané, tak samozřejmě i Rusové. Nakonec se dostalo na všechny. 

Náš hlavní hrdina se mezitím už od roku 1937 podílel na dalším vývoji raket v USA. V roce 1943 získal také nejvyšší bezpečnostní prověrku, ačkoli nebyl americkým občanem. Spolupracoval dokonce i na projektu Manhattan, tedy na vývoji první atomové bomby. Nikoho tedy asi neudiví, že po skončení druhé světové války se ocitl v Německu a shromažďoval tam data a raketové technologie, které pak byly odvezeny do USA. 

Do jeho životopisu přinesl další zlom rok 1947. Tehdy totiž navštívil Čínu. Do USA se vrátil až 1949 a požádal zde dokonce o občanství - bylo ale už příliš pozdě. V USA se rozvíjela podezřívavost proti všemu “rudému” - dnes jí říkáme období Mccarthismu.

A tak byl vědec s blízkým kontaktem s Čínou v roce 1951 uzavřen do domácího vězení a nesměl opustit okres, ve kterém bydlel. Úřady vykonstruovaly různá víceméně nesmyslná obvinění, která ovšem měla pro našeho hlavního hrdinu nečekaný následek - díky označení nepřítel státu se mohl v roce 1955 zúčastnit výměny zajatců. Zjevně si ho Čína už v té době hodně cenila, USA za něj dostaly hned 11 pilotů z korejské války. 

Čchien Süe-sen, který se osobně znal s Von Braunem, tedy začal pracovat v Číně. USA se pro něj nenávratně uzavřely, jak už to ale bývá, otevřely se mu jiné dveře - spolupráce se SSSR. 

Koncem roku 1955 začal jednat o dodávkách sovětských raket. Sověti pracovali tou dobou na kopiích rakety V2, kterou po válce přivezli z poraženého Německa. Jejich rakety s názvy R1 a R2 byly vlastně kopie V2. V roce 1960 získal (teď už čínský) vědec dokonce konstrukční plány modernějších raket R12 a R14, které chtěl dále rozvíjet. 

V roce 1960 byla vypuštěna první čínská raketa, která se zakládala na plánech R2. Jmenovat se Tung Feng 1 (Dong Feng 1). Její vývoj samozřejmě pokračoval dál a dál - k dnešnímu dni je známo už 40 následnic. Jsou mezi nimi rakety středního i dalekého doletu. DF-41 (Dong Feng - 41) je například mobilní mezikontinentální balistická střela. Má dosah až 15 000 km.  

Na konci padesátých let už byl náš hlavní hrdina členem Čínské akademie věd a v polovině 60. let se stal členem ústředního výboru komunistické strany Číny. 

Další zvraty do jeho životopisu přinesla tzv. kulturní revoluce. Zatímco USA s Von Braunem vyhrály souboj o Měsíc a SSSR podporoval rozvoj raketové technologie obrovskými částkami, procházeli čínští vědci perzekucemi. Mnoho z nich přišlo o život. Vrchní raketový odborník mezi nimi nebyl, přišel ale o většinu svého týmu. Navíc vedení strany zrušilo jeho projekt kosmické lodi s lidskou posádkou, který připravoval už od roku 1966. 

Oficiálně byl projekt pilotovaného letu obnoven až v roce 1986, znovu byl ale zrušen v roce 1992. Cesta Číny do vesmíru tedy nebyla zrovna jednoduchá. 

Náš hlavní hrdina se ovšem dočkal jak obnovení čínského vesmírného programu - tak prvního letu Číňana do kosmu. Dožil se téměř 99 let. Zakladatel čínského vesmírného programu, Čhien Süe-sen, zemřel v roce 2009.