A co Noe a potopa sveta? uz tomu nekdo prisel na kloub?

Že by tání ledovců?

Ty kontinenty byly zalité vodou.

A to množství vody muselo být opravdu impozantní. Dnes je chemicky navázaná v horninách. Je to fascinující, jak to funguje a na konci jsme my - a smíme se o to zajímat a luštit tuhle obrovskou přírodní křížovku..

Krásný den, Kláro, mějte se moc hezky!

Před 3,24 miliardami roků Země rotovala mnohem rychleji než dnes. Tehdy trval den něco mezi 6 a 9 hodinami. Rok měl tehdy cca 1000 až 1400 dní. To bylo přibližně 32-45 dnešních měsíců (nechtěl bych se učit jejich jména).

V důsledku toho byla mnohem větší odstředivá síla, zejména v oblastech blíže rovníku. Nevím jak velký vliv měla na formování kontinentů. Ale nulový ten vliv určitě nebyl.

To je zajímavá úvaha. Taky byl Měsíc daleko blíž a musely tu být silnější slapové síly, které pohybovaly povrchem.

Když o tom tak člověk uvažuje, tak je vlastně dobře, že je dnes tak daleko. Možná ty kontinenty kdysi vznikaly a zase mizely, nebyly stabilní.

Přeju krásný den, Michale, ať se hezky daří.

Když byl v Praze den otevřených vinic, navštívil jsem tu v Tróji. Pracovníci hvězdárny tam měli dalekohledy, kterými bylo možné kouknout na Slunce. Zeptal jsem se jich "kde se tady vzalo tolik vodíku ke stvoření Slunce?". Odpověděli "Těžká otázka". Teď mě bapadá jiná: "Kde se tady vzalo tolik vody?"

Právě z toho vodíku. A ještě k tomu z kyslíku.

A kyslík se tu vzal jako výsledný produkt termojaderných reakcí uvnitř hvězd.

Děkuji za článek. Osobně jsem poněkud skeptický ohledně datování vzniku kontinentů. Geologické změny jsou za ty miliardy let globální a opakované, těžko jakémukoli něco přesného o daném tématu tvrdícímu výzkumu přiřknout nějakou pravdivostní hodnotu.

Je to rozhodně zajímavá oblast vědy - ono se už delší dobu říká, že v plášti máme několikrát víc vody než v aktuálních oceánech a mořích - mohlo tedy klidně být, že na počátku bylo vody tolik, že to nevydalo na žádnou souši. Až později se voda začala vázat v kůře a plášti a tak vody ubylo a mohla se vynořit souše. To stáří se myslím v tomhle případě řeší rozpadovou řadou a poměrem uran-olovo. To by mělo být docela přesné. Podle druhu izotopu uranu se dá dojít myslím až do sedmi miliard roků (po deseti poločasech rozpadu už se nedá prakticky nic naměřit, to je limit).

Mějte krásný den, Lukáši, ať se daří.

Zajímavé. Jako vždy.

Děkuju, jsem ráda, že se vám líbilo, Stanislave. Mějte krásný den.

Dano je stále co zkoumat, to zaručuje že, vědci nepříjdou nikdy o práci.

Čím víc víme, tím víc víme, že můžeme vědět... ještě víc.

Krásný den, Horste, ať se hezky daří.