Budoucí průběh novy v Severní koruně

Co se bude přesně dít během výbuchu novy v Severní koruně? Jevy, které mu předcházejí a ty, které budou následovat. (délka blogu 4 min.)

Jak se dá předpovědět nova?

Astronomové mají díky pozorování minulých výbuchů této vzdálené hvězdy data, která mohou použít k předpovězení budoucích výbuchů.

Poslední erupce novy v Severní koruně se na našem nebi objevila v únoru roku 1946. K předposlednímu výbuchu došlo v květnu 1866. To znamená, že by k dalšímu podobnému jevu mohlo hrubým odhadem dojít v roce 2025 nebo dokonce 2026. Existují ale i další náznaky, které jsou předzvěstí termonukleární exploze na povrchu vzdáleného bílého trpaslíka.

Jasnost hvězdy, která se čas od času objeví na nebi coby nova, totiž různě kolísá během celého jejího cyklu. A všechny tyto cykly jsou si (když vezmeme v úvahu jasnost) velice podobné.

Zjasnění hvězdy

Prvním náznakem pro blížící se explozi novy je přechod bílého trpaslíka do aktivnějšího, neklidného stavu. Tento aktivní stav charakterizuje větší jasnost a silnější světelné fluktuace. Začíná přibližně osm až deset let před samotným výbuchem novy.

V praxi to znamená, že hvězda v tomto stavu odsává ze své partnerské hvězdy (rudého obra) ještě více materiálu než obvykle (rychlost akrece se zvyšuje zhruba 20x). Kolem aktivní hvězdy se vytváří akreční disk z nabíraného plynu a prachu, který vyzařuje viditelné světlo. Proto vypadá celý systém na našem nebi jasněji. Zároveň hvězda produkuje více turbulencí a tím i další krátké záblesky záření. Tento stav pokračuje mimochodem i po erupci a trvá následně devět roků.

Astronomové pozorovali přechod hvězdy k vysoce aktivnímu stavu v roce 2015. Původně se tedy další výbuch této novy předpovídal na polovinu roku 2025.

Přederuptivní potemnění

Koncem března 2023 si pak astronomové všimli další změny - náhlého poklesu jasnosti hvězdy. Tento pokles jasu byl registrován jak ve viditelném světle tak v oblasti rentgenového a UV záření. Podobný pokles jasu byl pozorován i před minulými explozemi.

Aktivnější hvězda vyvrhovala ve fázi, která předcházela potemnění, spoustu materiálu. Byly pozorovány proudy hmoty dosahující rychlosti až 300 km/s. Pro přederuptivní potemnění tedy existuje jednoduché vysvětlení - jedná se o zakrytí hvězdy oblaky prachu, která předtím vyvrhla do svého okolí.

U hvězdy T Coronae Borealis dochází k přederupčnímu potemnění více než rok před samotným výbuchem. Na základě toho museli astronomové upravit svou předpověď pro příští novu. Datum erupce pak vědci stanovili na rok 2024.

^{Obrázek: Ilustrace pohled na hvězdu a oblaka prachu v jejím okolí. Zdroj pixabay.com, licence CC0, Odkaz}

Dvojitá nova

Na co se tedy můžeme těšit? Výbuch novy v Severní koruně je hned dvojnásobnou novou.

Hvězda vykazovala v minulosti během výbuchu novy velice rychlý nárůst jasnosti - více než jednu magnitudu za hodinu. Jakmile dosáhla jasnost svého vrcholu, začala nova také poměrně rychle blednout. Pokles jasnosti byl kolem tří magnitud za 5 dní. Tím se stala jednou z nejrychlejších, lidmi zaznamenaných nov.

Po první jasné erupci se v minulosti zpočátku zdálo, že se vše vrátí k normálu. Pak ovšem hvězda pokaždé vzplanula druhou erupcí. Tento druhý výbuch následoval asi půl roku po hlavní explozi a s jasností 8. magnitudy je výrazně slabší. Pouhým okem ho na nebi už neuvidíte, protože neozbrojeným okem se dají zahlédnout jen hvězdy do 6. magnitudy.

Sekundární erupce z let 1866 a 1946 si byly vzájemně podobné. Začaly kolem 110. dne, dosáhly maxima kolem dne 160 a poté jasnost hvězdy trochu klesla.

Proč tento bílý trpaslík produkuje dvojitou erupci, není jasné. Astronomové ale doufají, že se to letos podaří zjistit. Místo, které nova zaujme, nyní pozoruje velké množství teleskopů - včetně těch největších a technologicky nejvyspělejších. Gama záření a rentgenové záření pozorují satelity Swift, IXPE a NuSTAR a také rentgenový dalekohled ESA INTEGRAL. V infračervené oblasti spektra hvězdu pozoruje teleskop Jamese Webba, stejně jako četné infračervené a optické dalekohledy na Zemi. NASA doufá, že se pozorování budou účastnit také amatérští astronomové. Mohli by novu zachytit jako jedni z prvních - a tím přispět k vysvětlení některých jevů.

Jedinečná událost, kterou můžeme pozorovat jen jednou za život, určitě přinese další poznatky o principu jevu a pomůže možná vysvětlit i tuto dávnou záhadu dvojitého vzplanutí. Držme astronomům palce.

^{Zdroje: https://academic.oup.com/mnras/article/524/2/3146/7077557?login=false, NASA, ESA}