Blízká superzemě, na které možná existuje život

Odborníky i laiky právě zaměstnává objev planety GJ 251 c, označované jako superzemě. Je od naší vlastní planety vzdálena jen asi 18 světelných roků. Může na ní být život?

Dokonce ani k tak blízké planetě zatím neumíme doletět, Let současnou raketou ke hvězdě vzdálené 18 světelných roků by trval přes 300 000 roků, sonda Voyager by například potřebovala odhadem 324 000 roků.

Zkusme ale trochu snít a představme si, že známe technologii, která umí létat vesmírem rychlostí, která se přibližuje rychlosti světla. Cesta k této planetě by při 90% rychlosti světla trvala pro pozemského pozorovatele 20 let, ale astronautům na palubě by díky dilataci času připadala jen jako necelých 9 let.

Po uplynutí této doby by výzkumníci dorazili k malé a poměrně chladné hvězdě (červenému trpaslíku), kolem kterého obíhá planeta větší než naše Země. Gravitace tu bude asi o dost vyšší než na Zemi, takže bychom se na ní asi necítili moc dobře. Přesto by tu mohl existovat život, podobný našemu - planeta se totiž nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy.

^{Ilustrace: Zdroj: D. Tenzler}

Hvězda GJ 251

Červený trpaslík, kolem kterého obíhá zmíněná planeta, má hmotnost 0,35 Slunce, poloměr kolem 0,36 Slunce a jen zhruba 1,5 procenta jeho svítivosti. Stáří odpovídá přibližně 6,8 miliardě roků.

Superzemě GJ 251c

Superzemě je planeta, která je větší než naše Země, ale menší než obří planety jako Neptun nebo Jupiter. GJ 251 c je odhadem čtyřikrát těžší než Země. To z ní dělá poměrně nepříjemnou planetu pro lidi - byli bychom tu daleko těžší než na naší vlastní planetě. Její povrch by mohl být kamenitý nebo dokonce pokrytý oceánem. Pro vodní živočichy by tedy vysoká gravitace nemusela být zásadní.

Tato planeta je vzdálena jen asi 18 světelných roků - a to je v měřítku vesmíru opravdu blízko. Když tedy budou vědci sledovat světlo, které tato planeta odráží, budou sledovat stav jejího povrchu někdy v roce 2007 nebo krátce poté.

GJ 251 c obíhá kolem své hvězdy ve vzdálenosti kolem 0,2 astronomické jednotky (vzdálenosti Země-Slunce). Vědce nadchlo, že planeta leží v tzv. obyvatelné zóně. To je oblast, kde není moc zima ani moc teplo, takže tu může být na povrchu planety kapalná voda, pokud má správnou atmosféru. A tam kde je voda, tam může být život.

Objev GJ 251c

Objevit podobnou planetu v takové vzdálenosti není vůbec jednoduché. Nedá se pozorovat přímo například pomocí dalekohledu. Astronomové ovšem umí sledovat maličké pohyby hvězdy vůči jejímu okolí, které připomínají kývání. Během oběhu kolem hvězdy ji k sobě planeta svou gravitací přitahuje. Vzhledem k tomu, že je hvězda celkem malá a planeta poměrně velká, dají se dnes takové odchylky zachytit vědeckými přístroji.

Po dvaceti letech sledování se nyní podařilo dokázat, že kolem hvězdy obíhá planeta GJ 251 c.

Přítomnost života...

... je zatím samozřejmě nejistá. Planeta má ve svém systému správnou polohu, aby mohla mít vodu a podmínky vhodné pro život. Zatím ale vědci nemohou potvrdit, jestli opravdu vodu má a jakou má atmosféru.

Pokud má hustou atmosféru a silné magnetické pole, mohlo by ji to ochránit před erupcemi hvězdy, kterými jsou červení trpaslíci proslulí. Některé planety kolem podobných hvězd už známe, ale jejich atmosféry hvězda zničila silným hvězdným větrem a zářením. U GJ 251 c je šance větší, protože ji chrání větší vzdálenost od hvězdy a její větší hmotnost. Čím je totiž planeta hmotnější, tím vyšší je na ní úniková rychlost pro molekuly plynů atmosféry.

Další výzkum

Planeta GJ 251c je tedy novým kandidátem pro hledání života ve vesmíru. Vědci plánují použít nové a dokonalé obří dalekohledy – jako James Webb Space Telescope nebo plánovaný Thirty Meter Telescope. Ty budou schopny zjistit víc detailů o atmosféře této planety.

Pokud najdou například vodní páru nebo metan, dá to další naději pro existenci života na této blízké exoplanetě. Všichni bychom si jistě také přáli, aby se v její atmosféře našel kyslík, který by byl přímým důkazem pro existenci života, jak ho známe na Zemi.

^{Zdroj: Odkaz}