3I/ATLAS - nový průzkum mezihvězdné komety

Konec roku 2025 přinesl zajímavou atrakci - Sluneční soustavou právě prolétá posel z jiné hvězdné soustavy. Kometa dostala název 3I/ATLAS (nebo také C/2025 N1). Co o ní už vědci zjistili? (délka blogu 3 min.)

Nová studie zveřejnila zajímavé detaily o tom, jak tento objekt vypadá.

Jde o zatím třetího známého mezihvězdného návštěvníka - jeho předchůdce si jistě pamatujete díky bizarnímu tvaru (který měl často zmiňovaný mezihvězdný asteroid Oumuamua) nebo zajímavé kometární aktivitě (mezihvězdná kometa Borisov).

Jak velký je tento mezihvězdný tulák?

Jednou z prvních záhad, které chceme rozluštit u mezihvězdných objektů, je velikost jejich jádra. V případě komet je ovšem toto jádro skryto v prachovém obalu (komě), což úlohu trochu znesnadňuje.

Podle Hubbleova vesmírného teleskopu se poloměr jádra nachází v intervalu 0,16 až 2,8 km (při předpokládaném albedu objektu kolem 0,04). Údaj založený na negravitačním zrychlení (tedy na tom, jak moc unikající plyny ovlivňují dráhu komety) naznačuje, že skutečný poloměr jádra by měl být mnohem menší - měl by odpovídat přibližně 260 až 370 metrům. 3I/ATLAS je tedy relativně malý, zato kompaktní a neobyčejně aktivní těleso.

Záhada kometárního ocasu - optický klam, nebo prachová stopa?

3I/ATLAS je opticky výjimečná kometa. Její kometární ocas totiž směřuje při pohledu ze Země ke Slunci. Analýza ukázala, že tento jev není způsoben kometární aktivitou směřující k naší hvězdě. Jde o emisi velkých prachových částic (milimetrových až centimetrových), které byly z jádra uvolněny nějakým větším výtryskem už během jeho cesty kolem Slunce. Tato zrna zůstávají v rovině oběžné dráhy komety. Díky specifické geometrii, kdy se Země dívá na kometu z boku, se tyto částice jeví jako kometární ocas, mířící nesprávným směrem. Jde tedy jen o zajímavou shodu okolností.

Vlastnosti komety

Pomocí RGB fotometrie získané z amatérské observatoře v Kalábrii se podařilo potvrdit barevné vlastnosti kometárního prachu.

Ukázalo se, že má mírně načervenalý odstín. To je očekávané u objektů, které strávily miliardy roků v mezihvězdném prostoru, kde jejich povrch bombarduje kosmické záření. Díky němu na povrchu tělesa vznikají komplexní organické látky (tholiny).

Svým složením se 3I/ATLAS podobá oběma svým zaznamenaným předchůdcům - jednak je bohatá na prach jako kometa Borisov, velikostí jádra pak připomíná spíše asteroid ‚Oumuamua.

Fosilie z jiné soustavy

Každý vzácný mezihvězdný objekt je vlastně poslem z cizího světa. Výše zmiňovaná nová studie ukazuje, že i s relativně malým pozemním vybavením (teleskop s průměrem 0,25 m) se dá provozovat vědecký výzkum, který doplňuje největší, nejdokonalejší a nejdražší světové projekty.

Objev každého dalšího mezihvězdného objektu je neobyčejně důležitý. Čím víc těles takového typu budeme znát, tím lépe budeme znát vývoj v jiných planetárních systémech - a to i přesto, že se zatím nejsme schopni k nim vypravit osobně. A tak i když nevíme, která hvězda byla mateřskou hvězdou tohoto vzácného objektu, můžeme říci, že se vyvíjel podobně, jako to dělají komety v naší vlastní soustavě.

^{Zdroj: Scarmato, T. (2025). Interstellar Interloper 3I/ATLAS: Nucleus Size, Photometry in RGB, Af(rho) and Antitail Structure Analysis. arXiv:2512.22365v1, porovnání s výsledky výzkumů NASA, ESA}