Zbytečné rady osobám, kterým je škoda radit. Když už si neumí poradit při výběru partnera, je každá osvěta marná. Až na ně přijde mrouskání, stejně nastaví přesně takovému kocouru, od kterého právě prchají

Řekl jste to sice dost expresivně,ale v podstatě máte pravdu- ženské jsou nepoučitelné a dost často si vybírají stejné typy mužů.

Milujte své manželky, pánové, bude to svědčit ve váš prospěch při rozvodu.:)

rozvod si žádá úsměv ženy a velkorysost muže

Bože nestrašte, jsem měsíc vdaná!

koukam ze jdete proti soucasnemu trendu mit deti nekdy v petatriceti, coz je jiste chvalyhodne. i kdyz v osmnacti mi to prijde zase moc brzy. mozna kdybyste si to tehdy trochu rozmyslela, nemusela jste nyni psat podobne rady.

A možná ne. Věk při prvním sňatku statisticky stoupá, rozvodovost také...

Dnes stále více matek prchá před svými rodičovskými povinnostmi k vlastním rodičům, a z prarodičů tak vlastně svým selháním dělá rodiče. Máme pak takové ty rozpadlé rodiny kdy dcera s děckem žije u rodičů, ty to řídí, děcko bere vlastní matku jako sestru a v zásadě tam normálně nefunguje nic.

Ono se to dá zvládat když je dětem 0 - 7, ale starší děti by prarodiče rozhodně neměly ´vychovávat´, neboť jsou obvykle jak sloni v porcelánu, přičemž si nedovedu představit, že to fyzicky i psychicky vydrží tak dlouho, jak se dnes děcka vychovávají, to jest do 25 - 26 let věku. Spíš tam od osmnácti bude tlak, aby ´vypad/la za baráku a samozřejmě, pokud tyto děti nejsou šikovné v nějakém řemesle, nebo se slečny rychle dobře nevdají, tak na životním startu mají šance znevýhodněné.

Děti potřebují funkční, adaptabilní rodiče!

Naopak si myslím, že dnešním dětem chybí vícegenerační rodiny, které byly dříve obvyklé. Děti žily v kolektivu rodičů, prarodičů a když Pán Bůh dovolil i praprarodičů. Šly z náruče do náruče, od každého něco pochytily, pořád na ně někdo mluvil, třeba i zpíval a to byla příprava pro život, jak má být.

Přemýšlím, k čemu to trestní oznámení zmíněné v závěru, když rozsudek o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů pravděpodobně ještě nenabyl právní moci... No nic. Každopádně by mě zajímal pohled z druhé strany.........

Nejlepší je se nerozvádět.

A pokud uz k tomu rozvodu dojde, tak se rozejit kultivovane. Ja jsem nikdy nepochopil tu velkou lasku na zacatku vztahu a tu obrovskou nenavis na konci (teda pokud vas partner nemlati, nepodvadi, neni alkoholik nebo psychopat).

Je zajímavé, že tak nějak apriori počítáte s tím, že když se chce rozvést žena, tak:

1) Je viníkem muž a je to on, který bude dělat potíže

2) Automaticky počtáte s tím, že když se rozvádí žena, bere si děti s sebou. Slyšela jste už o střídavé péči nebo o tom, že děti zůstavají u otce??

3) Automaticky počítáte, že když žena požádá o svěření dětí do své péče je jí automaticky vyhověno.

Pokud bych měl já popsat své zkušenosti z rozvodu tak bych to shrnul asi takto:

Připravte se na to, že pokud se s druhou stranou nedohodnete půjde to těžko. Radši se dohodněte a bude to dobré pro vás i pro děti. I ta druhá varianta jde ztuha ale je možná!!!

Buďme rádi, že nám Idnes nepředhodila podobný článek z pozice muže. Horory na dobrou noc moc nemusím. Ta dáma je, jak správně píšete, prakticky vysmátá. Partner bude rád, když mu nezůstane jen kufřík.

...nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne.....říká základní ekologická poučka......nebylo by tedy někdy nejlepší přípravou před případným rozvodem.....nevdávat se...nebo alespoň nevzdávat alespoň tak zbrkle.....????

Po pitvě je každej primářem, pane Nádvorníku.

Tak rozvodovost v případě postiženého dítěte je opravdu vysoká. Matka instinktivně chrání, někdy až přehnaně , otec má pocit vlastního selhání, komplikovaného extrémní zátěží , kterou žena vyvíjí při péči o dítě. Lidově řečeno, nemá na chlapa čas, on špatně snáší to že dítě je porouchané a při špatné komunikaci je to v háji. On se i snaží hledat řešení, bohužel většinou ve fázi , kdy žena slepě brání a on z toho depresa  utíká. Většinou. Moje soukromá statistika je 75 rodin s handicapem z toho v jednom případě dítě dostal otec do péče.

tech muzu, kteri nejsou rozvedeni a staraji se stejnou merou jako matka o postizene dite je minimum. Spis rovnou odchazeji. A po rozvodu? Asi je dite s tim, kdo se o nej doposud staral. A to je proste naprostou vetsnou matka.