Zase umřel další kuřák...

Zase umřel další kuřák na rakovinu plic. V České republice zemře ročně cirka 5.000 lidí, ať už kuřáků, nebo jejich obětí. To mi vychází po dělení 365 nějakých 13,6 lidí za den, to jest jeden tak za hodinu a tři čtvrtě. Kouření je "pomsta amerických indiánů bílým tvářím" za jejich útlak, říká se v jednom vtipu. Docela bych tomu i věřil. Je to daleko efektivnější, než přivazování ke kůlu, mučení nebo skalpování.

Oběti kuřákůabcnews.com/images

Kuřáci jsou sami sobě obětí, protože nemohou přestat kouřit. Alespoň ve většině případů. Mnozí z nich ani nechtějí a nechtějí na to ani pomyslet. Tolik úsilí a přemáhání by je čekalo. Kdo by o to stál.

Dále jsme obětí my, nekuřáci a to doslova na každém kroku. Chci-li se dobře najíst v restauraci, musím se zeptat kuřáků, zda jim nebude vadit, když jim u toho kouření budu jíst. Totiž dělit restauraci na kuřácké a nekuřácké stoly je totéž jako dělit bazén na část "zde čůrat" a "zde nečůrat". Se stejným výsledkem si mohu za přítomnosti kuřáků zajít do kavárny, nebo i do kavárny Internetové. Když vyjdu na ulici z budovy, kde pracuji, musím se doslova prosekat dýmem, neboť před budovou jsou popelníky, u nich hlouček kuřáků a okolo nich mlha, která by se dala krájet. Jen ten rybníček Brčálník tam chybí. Zadržuji dech a rychle procházím.

Na zastávkách MHD se potkávám zase s těmi známými tvářemi. Někteří slušně pokuřují desítky metrů za zastávkou, někteří těsně (milimetry) za hranicí zastávky, někteří si posouvají hranice, kam se jim zlíbí a zvenku a po větru podkuřují těm, kteří se přišli schovat do přístřešku - je tu přeci odpadkový koš, jiní naopak zákon zcela ignorují a neváhají si zapálit na lavičce v přístřešku pod nápisem zákaz kouření.

Jsou různé typy kuřáků, některé stačí slušně poprosit, jiné je třeba přemlouvat, často také pod pohrůžkou násilí nebo přivolání policie. Některé nepřemluvíte a je třeba zasáhnout. Křikem, zničením či uhašením cigarety, zničením či uhašením kuřáka. :c) (Ach ano, ovšem že nikoliv doslova).

Tímto způsobem vznikají nedobrovolné oběti kouření, ať už jsou spolupracovníci, spolubydlící, rodinní příslušníci, děti narozené i nenarozené. Důsledkem pak bývá řada alergií, zvýšená nemocnost, onemocnění různých orgánů včetně rakoviny. Jeden takový případ máme v rodině, ve 13 letech skončil úmrtím, jelikož teta hulila a stále ještě hulí jak dán (proč se tohle říká nevím. V Dánsku jsem byl a problémy jako u nás tam s kuřáky nemají), bez ohledu na věk dětí. V její kuchyni se vždy vznášela hustá mlha a děti v tom vyrůstaly.

Jak problém s kouřením vyřešit? Jak přimět kuřáky, aby druhé neomezovali v jejich právu na čerstvý vzduch a zároveň abychom my neomezovali práva kuřáků na ničení svého zdraví? Jednoznačnou odpověď asi nelze nalézt snadno.

Pokud to vezmu z čistě morálně-společenského hlediska, pak platí něco podobného jako u sebevrahů - žádný kuřák nemá právo si zdraví a život poškozovat, jelikož život ani zdraví si nikdo z nich nedal. Nemají tedy právo si ho brát. Vždyť kouření je jen velmi pomalou verzí sebevraždy. Někomu to možná přijde k smíchu, ale až nastane ta jejich hodina a třičtvrtě, možná si na má slova vzpomenou.

Sněmovna před nedávnem odmítla protikuřácký zákon. Zpráva z Parlamentu ČR tedy zní: Tvrdší zákony proti kouření jsou politicky neprůchodné. Proč? Stačilo by přeci zvolit takový zákon, který by umožnil každému nekuřákovi si zvolit, že chce dýchat čistý vzduch. Pokud by se tedy nacházel na místě, ze kterého z nějakého pádného (nikoliv svévolného) důvodu nemůže odejít (pracovní místo, zastávka MHD, restaurace, kavárna, atd.), pak by byl kouřením obtěžován. Pokud tedy je nekuřák obtěžován a vyjádří to verbálně, znamenalo by to zákaz kouření na tom místě po dobu přítomnosti nekuřáků. Naproti tomu by nekuřáci měli zákaz vstupu do kuřáren k tomu vyhrazených. Takový zákon by byl možná dobrý, ale uškodil by tabákovým společnostem. Mezi poslanci je jistě pár jedinců, kteří zastávají názor, že kouření by se nemělo nikterak omezovat a činí tak z vlastního přesvědčení. Většina jich ale nebude. Otázkou už tedy zůstává jen kdo, kolik a kdy dostal od Filipa Mórise, aby hlasoval proti. Výsledky hlasování jsou dostupné zde: www.psp.cz

Kuřáci platí stejné zdravotní pojištění jako nekuřáci. Jejich zdraví nebezpečný zlozvyk není pojišťovnami nikterak zohledněn. Vymlouvají se při tom, že zas nebudou mít důchod, protože zemřou dříve. Ale jejich zdravotní výlohy a zdravotní výlohy jejich obětí jsou několikanásobně vyšší.

Polemik kolem kouření je mnoho (dále např. exhalace aut vs. kouření, atd.) a prostor v tomto článku je u konce. Takže snad zase příště. Závěrem je nutné říci, že světu by bylo lépe bez kuřáků. Uběhla další hodina a 45 minut. Co se týče kuřáků, říkám si: Právě umřel další..., ale sakra proč až teď?

Užijte si hezké svátky. Bez kuřáků, jak jinak.

Další moje většinou politicky zcela nekorektní články naleznete zde: http://dalibormusil.blog.idnes.cz/