Děti homosexuálních rodičů - sociální katastrofa

Několik let se nás snaží aktivisté homosexualismu přesvědčit o neškodnosti adopcí dětí homosexuály. Jakékoliv hlasy proti byly promptně umlčovány jako nepodložené. Studie Marka Regneruse staví vše do poněkud jiného světla.

motifake.com

Je evidentní, že proklamace homosexuální lobby v roce 2006 zastoupených tehdy panem Hromadou, že nebudou usilovat o uzákonění adopcí dětí homosexuály, byla lež, jako věž. Tlak na posun společenského pohledu na tuto věc v poslední době narůstá. Přitom je jen málo argumentů proti. Odpůrci adopcí hoosexuálů jsou tlačeni do pozice zavrženíhodných homofobů či náboženských tmářů.

Tvrzení homosexualistů obvykle uvádí, že výchova dětí stejnopohlavními páry je prakticky stejná jako v běžných rodinách, přičemž se odkazují na longtitudální studie s většinou malými vzorky v řádu desítek sledovaných subjektů. Tyto jsou však prováděny výhradně dlouhodobými zastánci takových názorů.

Studie Marka Regneruse má trochu jiný pohled. Sice není longtitudální, tedy nesleduje subjekty dlouhodobě během jejich života, ale je založena na nepoměrně větším vzorku než mnoho studií homosexualismu tvrdící tradičně opak. Závěry z ní plynoucí nejsou pro zastánce homosexualismu vůbec dobré.

Z následující tabulky je možné učinit poměrně jednoduché závěry, které mnoho lidí tušilo či přímo znalo, ale nikdo jim to nevěřil a všichni vědátoři se jim to snažili zubynehty (někteří už jen jen nehty) vyvrátit.

Děti z rodin, kde je jeden z rodičů homosexuální v porovnání s běžnou kompletní rodinou mohou v dospělosti trpět následujícími symptomy:

  • jsou 2x až 4x náchylnější k využívání sociálních dávek
  • jsou 2x až 3x náchylnější k využívání podpory v nezaměstnanosti
  • jsou 3x až 4x náchylnější k částečné či naprosté homosexuální či kdovíjaké jiné (rozhodně však neheterosexuální) sebeidentifikaci
  • jsou 2x až 3x náchylnější k stejnopohlavnímu (homosexuálnímu) životu (vizte předchozí bod a slovo jiné, obsažené v rozdílu obou hodnot)
  • jsou 2x až 4x náchylnější k nevěře
  • jsou 2x až 5x náchylnější k úvahám o sebevraždě
  • 2x častěji podstupují terapie

Výsledky studie, kde jsou oba rodiče homosexuální snad ani nechci znát.

Nechápu, proč by to měl někdo podporovat či přímo stanovovat zákonem? Je naprosto zřejmé, že tyto jevy jsou pro stát nežádoucí a to ať již přímo ve vyšších nákladech na sociální dávky, či léčebné výlohy, případně na seškrabávání sebevrahů pod Nuselským mostem či kdekoliv jinde, nebo pak futuroaktivně v podobě exponenciálního nárůstu trendu stejnopohlavního či kdovíjakého potenciálního rodičovství takto narušených subjektů.

A už se vidím na pranýři, jak si ti chudáci utlačovaní z pozice oběti stěžují, že je to zcela jistě tím, že ke zkoumaným subjektům byl svět krutý..., a že za jejich problémy vlastně můžeme my, my ostatní, většinou šíleně homofobní většina. Inu výzkum nebyl prováděn na dětech, ale jedincích ve věku 18-39 let. Dost na to, aby z toho, kým jsou jejich rodiče, vyrostli.

S těmito daty by se měli seznámit především všichni pánové poslanci vlád současných i budoucích, aby v případě o pokus prosadit tuto prasárnu do zákona o rodině či do samostatného zákona smetli případný návrh ze stolu. Tento můj názor totiž  neplyne ze slepé homofobie, či náboženského tmářství, z kterých budu jistě opět obviněn, nýbrž z exaktních vědeckých a nezpochybnitelných dat.

Celou studii naleznete zde: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0049089X12000610

Dík za informaci patří článku na Wikipedii, kde naleznete i podrobnější český popis zde: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homoparentalita&oldid=9111696#cite_ref-Regnerus2012_115-0

Homosexuálům přeji, ať se všichni vesele baví, ale prosím na svém, se svými a za svoje, tedy pro uživatele linuxu v rámci práv 0644.

Další moje většinou zcela politicky nekorektní články naleznete zde: http://dalibormusil.blog.idnes.cz/

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Dalibor Musil | pondělí 8.10.2012 9:36 | karma článku: 43,54 | přečteno: 9742x