Levičáci nám kradou fotbal. UEFA dělá mrtvého brouka

Fotbal mě zajímal již odmala. Stejně jako další miliony lidí. V určitý okamžik pak nastal zlom, který z oblíbené kratochvíle všedního života přiměl chápat pojetí fotbalu i jinak, než sportovně. Stal se nástrojem politikaření.

Přitom UEFA, jako řídící a zároveň i kontrolní orgán vyvíjí prostředky k zamezení politických projevů během fotbalových utkání, pořádaných pod její patronátem pod pohrůžkou tvrdých sankcí, včetně uzavření stadionu na XY domácích utkání. Jenže i tady platí jisté výjimky.

Nejzářnějším příkladem politiky dvojího metru v podání UEFA je hamburgský fotbalový klub St. Pauli. Jejich "tvrdé jádro" prohlašuje klub za čistě levicový, anarcho-komunistický, antifašistický, feministický, genderově liberální, bez možnosti jakýchkoliv výhrad. Během domácích zápasů se to v ochozech nezaobejde bez portrétů levicových teroristů a teroristických organizací, duhových vlajek (na reklamních bannerech i na dresech hráčů), vlajek se srpem a kladivem, různými odkazy, velebícími NDR, neo-komunistickou stranu Die Linke a hesly proti AfD a jiným opozičním stranám.

A co na to UEFA? Ta dělá vše pro to, aby si tyhle levičáky nepoštvala proti sobě. Drží se totiž hesla: Vrána k vráně sedá.