Dášo, pěkné.  Pánovi bych asi naznačila, že by tím okýnkem jistě prolezl taky

No být tam sama a ona sám, tak si ho asi půjčím, ale bylo mi líto těch dětí, ty za svého otce nemohly. A navíc, kdybych se do něj pustila já, nejspíš bych neudržela Sama. A vysazení z vlaku by bylo to nejmenší, co by nás mohlo postihnout. V tu chvíli mi ústup připadl jako nejrozumnější řešení.

děkuji, Ivčo

Samík má hodně trpělivosti, že, Dášo...

Děkuji za návštěvu, Zuzko. To on ano, teď třeba nechává malého po sobě lézt a v podstatě se nechává od něj trápit (i když se snažíme zasahovat), jen aby nebyl vystředěn z kolektivu přesto, že jsme mu tam dávali mnaminky a chodili ho mazlit. Nechce se nechat zachraňovat.

Dášo, je správné o těchto věcech psát

Děkuji, Horste, snažím se, protože jsou to lidské důležitosti... ty, co dělají život pestrou paletou.

Nemohu než souhlasit a konstatovat, že mám řadu podobných zážitků. Hezké.

Děkuji Vám, Jiří. Je fakt, že tak jako učím děti, že slovíčka "prosím"  "děkuji" jsou klíče do srdíčka, tak pes (a pro někoho i dítě) jsou klíčky, které odemykají 13. komnatu lidské duše. Pro majitele i pro lidi, které pes se svým pánem potkávají.

Jasně, je to učebnice, ale plná krásných obrázků... někdy je drsná, ale mám ji ráda :-) 

Je to pěkně napsané. I když nejsem pejskař, bavilo mě to. 

děkuji, Bětuš. Taky jsem to milovala a krapet se mi po tom stýská. Ale život je katalog nepřeberné škály zkušeností, zažívám zase jiné příběhy. Ale je mi líto, že jsem v té "vlakové" etapě nebyla dost důsledná a nezapisovala jsem si to.