Dášo

Dnes se všichni vymlouvají, že se nedostali na střední, protože.... Ale většinou to bylo proto, že kriteria byla někde jinde jako dnes a ze školy s třiceti žáky byli přijati nanejvýš tři zájemci. Měla jsem spolužáka, rodiče měli hospodářství a představte si, on se na školu dostal a proč? Byl to chytrý kluk a tehdejší společnost preferovala do škol lidi, kteří měli za ušima, ne jako dnes, každý může studovat, škol jako máku. To že později nezvládají se svede na učitele, těžké učivo a různé skupiny dis.

A co se paměti lidí týče, každý si vždy pamatuje to dobré a to špatné vytěsní. Tedy, když se tolik lidí hlásí ke skupině, která není dnes spokojena tak jako dříve, asi to nebylo tak špatné.

Věřte svým rodičům, když Vám říkají, že ne vše bylo tak, jak to vaši vrstevníci, nebo i ti mladší prezentují. Jaký si to uděláš , takový to máš. My kteří jsme si udrželi rovnou páteř, snažili se, abychom žili slušný život a zajistili svým dětem dobré podmínky pro ten jejich, si nemyslíme, že jsme nemohli volně dýchat, vedení si vážilo dobrých pracovníků, jen lemplové a nemakačenkové byli propuštěni, ne jako dnes, kdy podniky zkrachuji a vyhodí všechny bez rozdílu.

Jistota, ta dnes chybí, mýti stálou práci a splácet své závazky, to je pro každého prorita a tehdy byla, proto také nebylo tolik lidí zadlužených, bez domova a psychicky nemocných. A to není tak málo pro život, míti zajištěnou existenci do budoucna, co myslíte

No, já bych s Vámi třeba i souhlasila, paní Tomšíčková, kdybych na vlastní oči neviděla a uši neslyšela, jak se naše třídní učitelka na nedávném srazu této spolužačce omlouvá, jak obě pláčou a pak neslyšela, jak učitelka komusi říká, že to bylo něco, co jí tížilo a co potřebovala vyřešit. A vlastně celá ta zpověď spolužačky vznikla proto, že se jí na tom letním srazu kdosi zeptal, proč to tenkrát s p.učitelkou plakaly. Takže v lecčem s Vámi souhlasím,ale... Ono nešlo o to, že se nedostala na školu, ale že jí i s dobrými zkouškami nebylo umožněno se zúčastnit přijímaček, vlastně si ani podat žádost o přijetí.

PS: KSČM projedná vyjádření svého soudruha Grospiče. Předseda KSČM PRÁVNÍK Vojtěch Filip respektuje názorovou rozmanitost. Panu Grospičovi je už dávno více než pět let, takže, pokud je při smyslech ( jako zákonodárce by být měl) musel svůj údajný názor účelově předstírat, aby jím ospravedlnil svůj postoj k projednávanému tématu. Přestože nelze tvrdit, že každý, kdo lže, rovněž i krade, pan Grospič krade důstojnost mnoha našim spoluobčanům, kteří vnímají takové sprostoty se znepokojením, neboť urážejí nejen zdravý rozum, ale připomínají také to, co vnímají jako normalizaci nenormálnosti.

Pokud někdo zemře pod pásy tanku okupační armády není menší nebo druhořadější obětí než ten, kdo je zastřelen. Pan Grospič události 21. srpna 68 možná vnímá jako nepřípustnou rebélii. Pokud ano, měl nám to takto sdělit, nikoli zbaběle předstírat vlastní tupost.

Grospič nevnímá události 21. srpna 1968 jako nepřípustnou rebélii, pokud to neřekl, je nepřípustné mu to podsouvat, ale jako tragédii.

K té selektivní paměti. Čirou náhodou jsem byl svého času zaháčkovaný v Půlpecnu u Svitav, kde byla továrna, co tam pracoval Schindler. Nikdo se mi ze starousedlíků nezmínil, že tudy kráčela historie, i když museli být její součástí.

Ještě jeden příklad selektivní paměti: jak to, že komunistům nikdo nevyčítá neutěšený stav dnešních lesů, i když si museli být od kůrovcové kalamity v r. 1967 jasně vědomi, že bez jejich proměny na smíšené lesy se tato kalamita bude opakovat. Za dvacet let plánovitého hospodaření se s tím dalo něco podstatného udělat, co nás dnes bude stát miliardy.

Normalizace byla na povrchu opravdu idylka. Bez legrace. Občas vázlo zásobování, ale hlad nehrozil ani náhodou. Sem tam byly potřeba nějaké ty známosti, či malý úplatek. Kdo si chtěl přivydělat měl fušku, na tu se účetnictví fakt nevedlo. Životní tempo nebylo tak hektické, nezaměstnanost byla zanedbatelná a proti dnešku byla neuvěřitelná sociální rovnost. Větší část občánků se s ústrky režimu nepotkala, z čehož vyrůstá současná legenda, že žádné nebyly. Jenomže ony byly a odstěhovat se šlo velmi, velmi špatně.

Podobně začínající příběh máme v rodině, takže věřím. Ale konec je lepší.

uf...tak tohle je presny, Daso

a mrazivy...kor kdyz si das do souvislosti s aktualnim casem v nasi zemi

karma

že někdo nesměl v 80.letech na střední školu ? naprostý nesmysl a lež

Mohla bych vám uvést konkrétní jména.

Paní Stárková, jsem starší člověk a tak mohu posuzovat jak socialismus tak kapitalismus.Ano, v padesátých letech se děly nepřístojnosti to nepopírám.Ale jako dělník na tři směny v socialismu jsem měl více svobody než jako dělník na tři směny v tomto režimu.Ano, stáli jsme fronty na něco, ano bylo nedostatkové zboží, ale co to je proti tomu když pracujete a nestanete výplatu?K čemu jsou pak plné obchody?Za 40 let socialismu se nestalo, aby dělníci nedostali výplatu,V tomto režimu je to na denním pořádku.Za socialismu se nestalo, aby se dělníkovi počítal čas, který byl na záchodě.Dneska je to normální...záchody na chodbě a dveře na čip, každé otevření dveří se zobrazí v kanceláři v počítači.

A tak bych Vám mohl vyjmenovat desítky případů v čem je tento režim horší (nemusím si idealizovat socialismus, přes polovinu života jsem ho prožil a 30 let života v tomto režimu kdy je člověk buzerován víc než v socialismu).

Za socialismu se nestalo, aby člověka nad padesát let věku vyhodili z práce.V tomto režimu je to normální (sám jsem byl vyhozen protože mně bylo 60 let a byl jsem pro firmu starý ...respektive propouštěli nás 50 a všechno lidi na 55 let věku.)A když jsem hledal zaměstnání tak jediná odpověď byla..PRO NAŠI FIRMU JSTE NEPERSPEKTIVNÍ, HLEDÁME MLADŠÍ LIDI.Myslíte, že tohleto by si komunisti dovolili?

Všichni pomlouvači socialismu ale hlavně rozebírají padesátá léta.Ale už nikdo nechce připustit, že v osmdesátých letech byl úplně jiný socialismus, zrovna tak jiný socialismus byl ve městech a jiný na vesnicích.

Že propustili Vás, plně chápu.

,, ...neříkej, že si nic nevěděla. Byla to taková cela, celá sametová,..."(Hejma- Žlutý pes)

Že by měl pan Hejma na mysli čtrnáctiletou dívku? Pochybuji.