- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jenže mnoho dětí s papíry prostě dál v daných schopnostech nepůjdou. To není tím, že by se nesnažily. ALe prostě daná věc jim nejde, ale zase umí x jiných věcí, třeba sport.... Já taky neměl z matiky jedničky a dvojky. A sám jsem se přetrhl, abych byl lepší...třeba chození za otcem, ať mi danou věc vysvětlí...
Ale to já nezpochybňuji, pan Knechtovský. Právě proto myšlenku inkluze nezatracuji, jen volám po jejím zdokonalení a spolupráci mezi subjekty. Rozhodně nelámu nad nikým ze svých žáků hůl, nepovažuji právě svůj předmět za pupek světa a jsem si jistá, že ani moje kolegyně a kolegové. Jen by bylo prima, kdyby tak činili i rodiče. Víte, jak často slyším od žáků "tatínkovi a mamince taky .... nejde, tak já na to taky budu blbej/blbá"? A víte, jak těžké je to takovému žáčkovi rozmluvit? A naopak, víte, jakou radost mám, když takové dítko překročí svůj stín? Zrovna teď jsem psala rodičům jednoho žáka, jak obrovskou mám radost za jeho snahu a zlepšení.
Nechci vypadat jako staromilec. Ale systém školství za socíku, pokud by se odfiltroval ideologický balast, byl lepší. Dneska jsem rád, že jsou moje děti z toho venku.
Tak já, jako rodič i učitel, bych z obou systémů a situací vybrala to lepší a spojila bych to. Ono i to, jak některé ty děti s různými poruchami pozornosti a dis poruchami, byly plošně považovány za zlobivé a mnozí si to nesou celým životem, nebylo také ideální. Spíš mi celá myšlenka inkluze připomíná myšlenku komuismu. Jako idea dobrý, jen nereálný a asi ne pro lidi. Ale jak píšeš, jsem ráda, že ty starší jsou z toho venku, měly, na rozdíl ode mne (první ročník se slavnými množinami) i trojčlenku a jsem ráda, že mám ještě téměř 2 roky, než do toho spadneme s tím nejmladším. Děkuji, Tomáši
Nedávno mi jeden žák 9.třídy vyjmenoval mé, jím domnělé, povinnosti, ale opomněl přitom vyjmenovat ty své a skutečnost, že je ani náhodou nenaplňuje, tedy mi v plnění mých povinností (těch, co mám předepsané školním řádem, ale i ty, které jako povinnosti vnímám já) vědomě brání.
Zdroj: https://dagmarstarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=733361
Tohle je dneska problem: kazdy bezvadne vi, jaka ma prava, ale s povinnostmi se neobtezuje. Dal jsem karmu, prestoze mi v clanku chybelo NAMNOZE, na ktere se vzdy moc tesim