Měl bych zlepčovací návrh, aby se té nebožce též vzaly zuby z kovu, ustřihly vlasy na příčesky, případně i stáhla kuže na stínítka.

Ježkovy oči, vaše starosti bych fakt chtěla mít   Mně je tedy osobně opravdu děsně jedno, co se stane s mým potenciálním náhrobkem, až budu mrtvá a nebudu mít žádné dědice..

Článek a výhrady k necitlivosti a zpupnosti úřadů chápu, nicméně moc nechápu náhrobkovou mánii. Gandhi se nechal rozprášit do Gangy, Jana Husa nasypali do Rýna a stejně jsou tu stále s námi 

v naší rodině tohle máme vyřešené. Otec, před svou smrtí několikrát prohlásil, "že chce spálit a rozházet po lese". Úplně takto jsme to neudělali, ale po kremaci jsme pietně provedli vsyp na kraji lesa na místě, které měl rád. Nikdo o tom, mimo naši rodinu, neví. Není podstatné jak velký a honosný pomník má člověk na svém hrobu. Podstatné je, jestli si na něj někdo z pozůstalých ještě někdy vzpomene. Způsob jakým to provedla moje rodina má hned několik výhod. Bylo to levné, i když to nebylo prvotní pohnutkou, a nikdo, ani stát, do toho nemůže strkat rypák.

Stát Vám do toho taky rypák nestrká. Dokonce Vámi i umožňuje legálně si svého předka zakopak na zahradě (musíte ale požádat o povolení, protože se to musí vědět, kde jsou jaké ostatky, z důvodu možné budoucí stavební činnosti).

Máte tam drobné nepřesnosti. Jednak paní má hrob řádně pronajatý, nepsali sice na jak dlouho dopředu, ale zatím se neruší. Druhá věc je, že náhrobek nezabavuje obec, ani MÚ, ale jakýsi "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových" http://www.uzsvm.cz/nejcastejsi-dotazy-291-0-85/

Jinak souhlasím, že něco takového jako prodat náhrobek z řádně zaplaceného hrobu může napadnout jedině nějaký chorý úřednický mozek.

Obec je zde zřejmě pronajímatelem, zesnulá paní byla nájemcem. Nájemní smlouva skončila smrtí nájemce (ostatky na hřbitově nejsou nadány právní subjektivitou a proto nemohou býti nájemcem). Čili hrobové místo přestalo být předmětem nájmu. Protože v něm však je čerstvý nebožtík, je obec vázána hygienickými rozhodnutím o tlecí době, po niž nemůže do hrobu nijak zasáhnout a nikomu dalšímu ho pronajmout. Hrobové vybavení však - t.j. náhrobek, obrubníky, vázy, svítilny etc., připadly jako odůmrť do majetku státu. O majetek státu, který není svěřen k užívání žádné organizační složce státu, a který není svěřen do správy jiné organizační složky státu, obhospodařujet státní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten s tím napadlým majetkem musí něco udělat, proto ho nemůže nechat na obecním pozemku bez nájemní smlouvy, kterou by s obcí uzavřel. Uzavřít nájemní smlouvu na nájem pozemku, který stát k ničemu nepotřebuje, však nemůže. Tedy musí ten majetek z obecního pozemku odstranit. A co s ním po odstranění? Prodat, co jiného. Skladiště jsou plná.

Nechápu, proč se rozčilujete. Paní to mohla samozřejmě vyřešit. Snadno. Stačilo navštívit notáře. Pokud však nechala svůj majetek jako odúmrť státu, nechala mu ho se vším všudy a k ničemu ho nezavázala.

Možná jste jasnovidec, ale mě by nejspíš nenapadlo, že pokud mám řádně zaplacený hrob třeba na 10 let dopředu, že mi stát za dva roky po smrti ukradne náhrobek. Že si vezme byt, auto, ledničku, pračku, počítač, to všechno by mě napadalo a paní to asi taky napadlo a byla s tím smířená. Ale že ukradne náhrobek, to by mě fakt nenapadlo ani náhodou.

Tohle je opravdu zábavné paní kolegyně, asi bychom si ty články měli spojit dohromady

Tak hlavně, že se u toho zasmějete